První ruský voják zemřel na otravu radiací z Černobylu. Okupanti se zřejmě vůbec nechránili
Ruské obléhání Černobylu má první oběť na životě. Podle informací, které přinesl britský deník The Telegraph, zemřel jeden z vojáků jednotky, která tábořila v toxickém Rudém lese. Zóna, kde se ruští okupanti vyskytovali, vykazuje zvýšené hodnoty radiace. Pracovníci elektrárny tvrdí, že se Rusové po okolí pohybovali jako kdyby netušili, že je oblast potenciálně nebezpečná. Nemocí z ozáření podle některých informací trpí několik desítek vojáků, to ale považuje česká jaderná fyzička Dana Drábová za nepravděpodobné.
Jaderná elektrárna Černobyl, která je známá havárií z roku 1986, si může po více jak 35 letech připsat další oběť na životě. Tentokrát na následky radiace zemřel ruský voják, který byl součástí týmu, jenž elektrárnu obsadil v prvních dnech války, uvedl deník The Telegraph.
Zprávy o tom, že ruští okupanti trpí nemocí z ozáření se šíří již delší dobu. Některé zdroje dokonce tvrdí, že muselo několik desítek vojáků zamířit do nemocnice v Bělorusku.
Táboření v toxickém lese
Jednotka zesnulého vojáka podle dostupných informací tábořila v okolí elektrárny, přesněji v Rudém lese. Tedy v oblasti s vysokou radioaktivitou, která se řadí do asi 30kilometrové zóny, kde mají lidé zakázáno žit. Aby toho nebylo málo, podle svědků se ruští okupanti pohybovali v okolí bez jakékoliv ochrany a kopali příkopy v zemi nasáklé radioaktivitou - tím rozviřovali do okolí toxický prach, který rovnou vdechovali.
Les si své jméno podle serveru The Sun získal i tím, že se jedovatě zbarvil poté, co nasáknul radiací po výbuchu jednoho z reaktorů v roce 1986. Podle pracovníků elektrárny nejspíše vojáci vůbec netušili, že jsou v uzavřené zóně a jejich počínání nazvali sebevraždou.
Autobusy nemocných? Podle Drábové nepravděpodobné
Černobylská elektrárna byla obsazena už v prvních dnech války, což vyvolalo obavy na Západě před únikem většího množství radiace. Podle nejnovějších informací se Rusové kvůli těžkým ztrátám a obavám z radiace již stáhli, jak informovalo ukrajinské ministerstvo obrany. Společnost Energoatom ve čtvrtek také zveřejnila dopis ruské Národní gardy, kde opatrovnictví nad elektrárnou opět předává Ukrajině.
Rusové, kteří elektrárnu obkličovali se údajně přesunuli do Běloruska. Pentagon zmiňuje, že vojáci opravdu odchází. „Nemohu vám ale říci, že jsou všichni pryč,“ dodává úředník, kterého cituje Sun.
Senátní výbor pro bezpečnost podpořil uzákonění neoprávněné činnosti pro cizí moc jako nového trestného činu. Na rozdíl od sociálního výboru dnes odmítl návrh senátorů z klubu ANO, aby se tato změna nestala součástí novely o prodlužování dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny před ruskou vojenskou agresí. Obdobně po dvouhodinovém projednávání neodmítl zpřísnění podmínky pro ruské žadatele o české občanství.
Samotnou novelu ani bezpečnostní výbor nedoporučil schválit, když pro byl pouze předseda senátorského klubu Starostů Jan Sobotka. Podpořil návrh Davida Šimka (KDU-ČSL), který ve shodě se sociálním výborem doporučil zrušit možnost vypsat pro děti ukrajinských uprchlíků zvláštní termín pro zápis do první třídy základních škol. Ústavně-právní výbor se na žádném doporučení neshodl. Senát bude o novele rozhodovat příští týden.
Slovenský premiér Robert Fico přicestuje do Moskvy s velkou delegací 9. května na oslavy 80. výročí sovětského vítězství ve druhé světové válce. Ruské agentuře TASS to řekl místopředseda slovenského parlamentu Tibor Gašpar. Oslavy Dne vítězství spočívají především ve vojenské přehlídce na moskevském Rudém náměstí před Kremlem, která bývá vnímána jako ukázka ruské vojenské moci. Rusko už třetím rokem vede válku proti Ukrajině, považovanou za nejkrvavější v Evropě od druhé světové války.
„Chceme přijet 9. května, bude to opravdu velká delegace. O tom jsme hovořili s předsedou Státní dumy (Vjačeslavem Volodinem). Premiér také přijede,“ řekl Gašpar, který je od neděle spolu s pěti dalšími slovenskými poslanci včetně dalšího místopředsedy Národní rady Slovenské republiky Andrejem Dankem na návštěvě v Moskvě. Gašpar je z Ficovy strany Směr-sociální demokracie.
Polské předsednictví bude pracovat na urychlení ukrajinské cesty do Evropské unie, uvedl dnes ve Varšavě polský premiér Donald Tusk po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Polsko, které nyní předsedá Radě EU, je jedním z hlavních spojenců Ukrajiny, která se již téměř tři roky brání ruské agresi. Ukrajinský prezident očekává, že i po nástupu nového amerického prezidenta Donalda Trumpa příští týden budou USA pokračovat ve své podpoře Ukrajiny.
„Poláci pomáhají Ukrajině od prvního dne války a naše podpora bude pokračovat. Tato válka skončí, pro Ukrajinu a Západ vítězně, jsme si jistí, že tato agrese bude poražena,“ uvedl polský premiér na společné tiskové konferenci s ukrajinským vůdcem.
Do Běloruska se měli již dříve stahovat Rusové, u kterých se projevila nemoc z ozáření. Údajně se mělo jednat o sedm autobusů. Tuto zprávu označila česká jaderná fyzička za nepravdivou.
„Neúcta k lidskému životu je pro Rusko typická. Nicméně téhle zprávě spíš nevěřím,“ napsala fyzička. „Dovedla bych si vymyslet scénáře, které by i po 36 letech od havárie mohly vést k vysokým dávkám u jednotlivce. Ale akutní radiační syndrom u desítek lidí? To nejspíš někdo přehání,“ dodala na sociální síti twitter.
K výbuchu 4. reaktoru došlo v roce 1986. Od té doby je okolí elektrárny monitorováno a jak již bylo zmíněno, více jak 30kilometrová zóna je pro lidi uzavřena kvůli nebezpečí z radiace. Samotný výbuch okamžitě zabil přes 30 lidí, kteří se zrovna v elektrárně pohybovali. Dalších tisíce lidí zesnuly na následky radiace v dalších letech - předpokládá se, že následky pocítí i budoucí generace osob, kteří v okolí Černobylu žili kvůli změnám v organismu.
