První ruský voják zemřel na otravu radiací z Černobylu. Okupanti se zřejmě vůbec nechránili
Ruské obléhání Černobylu má první oběť na životě. Podle informací, které přinesl britský deník The Telegraph, zemřel jeden z vojáků jednotky, která tábořila v toxickém Rudém lese. Zóna, kde se ruští okupanti vyskytovali, vykazuje zvýšené hodnoty radiace. Pracovníci elektrárny tvrdí, že se Rusové po okolí pohybovali jako kdyby netušili, že je oblast potenciálně nebezpečná. Nemocí z ozáření podle některých informací trpí několik desítek vojáků, to ale považuje česká jaderná fyzička Dana Drábová za nepravděpodobné.
Jaderná elektrárna Černobyl, která je známá havárií z roku 1986, si může po více jak 35 letech připsat další oběť na životě. Tentokrát na následky radiace zemřel ruský voják, který byl součástí týmu, jenž elektrárnu obsadil v prvních dnech války, uvedl deník The Telegraph.
Zprávy o tom, že ruští okupanti trpí nemocí z ozáření se šíří již delší dobu. Některé zdroje dokonce tvrdí, že muselo několik desítek vojáků zamířit do nemocnice v Bělorusku.
Táboření v toxickém lese
Jednotka zesnulého vojáka podle dostupných informací tábořila v okolí elektrárny, přesněji v Rudém lese. Tedy v oblasti s vysokou radioaktivitou, která se řadí do asi 30kilometrové zóny, kde mají lidé zakázáno žit. Aby toho nebylo málo, podle svědků se ruští okupanti pohybovali v okolí bez jakékoliv ochrany a kopali příkopy v zemi nasáklé radioaktivitou - tím rozviřovali do okolí toxický prach, který rovnou vdechovali.
Les si své jméno podle serveru The Sun získal i tím, že se jedovatě zbarvil poté, co nasáknul radiací po výbuchu jednoho z reaktorů v roce 1986. Podle pracovníků elektrárny nejspíše vojáci vůbec netušili, že jsou v uzavřené zóně a jejich počínání nazvali sebevraždou.
Autobusy nemocných? Podle Drábové nepravděpodobné
Černobylská elektrárna byla obsazena už v prvních dnech války, což vyvolalo obavy na Západě před únikem většího množství radiace. Podle nejnovějších informací se Rusové kvůli těžkým ztrátám a obavám z radiace již stáhli, jak informovalo ukrajinské ministerstvo obrany. Společnost Energoatom ve čtvrtek také zveřejnila dopis ruské Národní gardy, kde opatrovnictví nad elektrárnou opět předává Ukrajině.
Rusové, kteří elektrárnu obkličovali se údajně přesunuli do Běloruska. Pentagon zmiňuje, že vojáci opravdu odchází. „Nemohu vám ale říci, že jsou všichni pryč,“ dodává úředník, kterého cituje Sun.
Před kulturním centrem Ruský dům ve Středoafrické republice (SAR) postavili sochu bývalému šéfovi ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgeniji Prigožinovi, který zahynul při letecké havárii v roce 2023. Slavnostního odhalení se účastnila řada středoafrických úředníků a důstojníků, včetně ministra obrany a náčelníka generálního štábu ozbrojených sil.
Bronzová socha vypodobňuje Prigožina s vysílačkou a neprůstřelnou vestou, ve které má zastrčené tři zásobníky. Vedle něho stojí jeho pravá ruka a spoluzakladatel Wagnerovy skupiny Dmitrij Utkin, jenž zahynul spolu s Prigožinem při pádu soukromého letadla Embraer Legacy.
Po smrti Prigožina, který zemřel přesně dva měsíce poté, co vedl neúspěšnou vzpouru proti Moskvě, přešla většina vojenských kontingentů Wagnerovy skupiny působící v Africe k polovojenské organizaci Africa Corps, jež převzala aktivity wagnerovců a podléhá údajně přímo Kremlu. Neplatí to však pro SAR, kde si Wagnerova skupina udržuje silné postavení už od roku 2018, kdy do země přišli její žoldnéři na žádost tamějšího prezidenta Faustina-Archange Touadéry. Na oplátku získala pro své pobočky povolení na těžbu zlata a diamantů, jež se v jedné z nejchudších zemí světa vyskytují ve velkém množství.
Ministr průmyslu a obchodu Vlček dnes navrhne vládě půjčku ropy ze státních rezerv rafinérské firmě Orlen Unipetrol. Jde o reakci na zastavení dodávek ropovodem Družba.
Rusko dnes vyjádřilo podporu režimu syrského vůdce Bašára Asada, který v posledních dnech čelí tlaku islamistických povstalců.. Za eskalací v Sýrii je „ukrajinská stopa“, prohlásila mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová. Úspěšný postup rebelů by podle ní nebyl možný bez podpory a podněcování zvenčí.
Islamistické uskupení Haját Tahrír aš-Šám (HTS) a další ozbrojené skupiny, především Tureckem podporovaná Syrská národní armáda (SNA), zahájily ofenzivu proti vládním jednotkám minulou středu, rychle ovládly rozsáhlé oblasti v provinciích Halab a Idlib a nyní postupují na jih.
„Důrazně odsuzujeme tuto ofenzívu, v jejímž čele jdou teroristé, označení za teroristy Radou bezpečnosti OSN. Upozorňujeme, že mezi zahraničními bojovníky, včetně těch, kteří pocházejí z postsovětského prostoru, je jednoznačně takzvaná ukrajinská stopa,“ řekla Zacharovová podle agentury TASS.
Do Běloruska se měli již dříve stahovat Rusové, u kterých se projevila nemoc z ozáření. Údajně se mělo jednat o sedm autobusů. Tuto zprávu označila česká jaderná fyzička za nepravdivou.
„Neúcta k lidskému životu je pro Rusko typická. Nicméně téhle zprávě spíš nevěřím,“ napsala fyzička. „Dovedla bych si vymyslet scénáře, které by i po 36 letech od havárie mohly vést k vysokým dávkám u jednotlivce. Ale akutní radiační syndrom u desítek lidí? To nejspíš někdo přehání,“ dodala na sociální síti twitter.
K výbuchu 4. reaktoru došlo v roce 1986. Od té doby je okolí elektrárny monitorováno a jak již bylo zmíněno, více jak 30kilometrová zóna je pro lidi uzavřena kvůli nebezpečí z radiace. Samotný výbuch okamžitě zabil přes 30 lidí, kteří se zrovna v elektrárně pohybovali. Dalších tisíce lidí zesnuly na následky radiace v dalších letech - předpokládá se, že následky pocítí i budoucí generace osob, kteří v okolí Černobylu žili kvůli změnám v organismu.
