První ruský voják zemřel na otravu radiací z Černobylu. Okupanti se zřejmě vůbec nechránili
Ruské obléhání Černobylu má první oběť na životě. Podle informací, které přinesl britský deník The Telegraph, zemřel jeden z vojáků jednotky, která tábořila v toxickém Rudém lese. Zóna, kde se ruští okupanti vyskytovali, vykazuje zvýšené hodnoty radiace. Pracovníci elektrárny tvrdí, že se Rusové po okolí pohybovali jako kdyby netušili, že je oblast potenciálně nebezpečná. Nemocí z ozáření podle některých informací trpí několik desítek vojáků, to ale považuje česká jaderná fyzička Dana Drábová za nepravděpodobné.
Jaderná elektrárna Černobyl, která je známá havárií z roku 1986, si může po více jak 35 letech připsat další oběť na životě. Tentokrát na následky radiace zemřel ruský voják, který byl součástí týmu, jenž elektrárnu obsadil v prvních dnech války, uvedl deník The Telegraph.
Zprávy o tom, že ruští okupanti trpí nemocí z ozáření se šíří již delší dobu. Některé zdroje dokonce tvrdí, že muselo několik desítek vojáků zamířit do nemocnice v Bělorusku.
Táboření v toxickém lese
Jednotka zesnulého vojáka podle dostupných informací tábořila v okolí elektrárny, přesněji v Rudém lese. Tedy v oblasti s vysokou radioaktivitou, která se řadí do asi 30kilometrové zóny, kde mají lidé zakázáno žit. Aby toho nebylo málo, podle svědků se ruští okupanti pohybovali v okolí bez jakékoliv ochrany a kopali příkopy v zemi nasáklé radioaktivitou - tím rozviřovali do okolí toxický prach, který rovnou vdechovali.
Les si své jméno podle serveru The Sun získal i tím, že se jedovatě zbarvil poté, co nasáknul radiací po výbuchu jednoho z reaktorů v roce 1986. Podle pracovníků elektrárny nejspíše vojáci vůbec netušili, že jsou v uzavřené zóně a jejich počínání nazvali sebevraždou.
Autobusy nemocných? Podle Drábové nepravděpodobné
Černobylská elektrárna byla obsazena už v prvních dnech války, což vyvolalo obavy na Západě před únikem většího množství radiace. Podle nejnovějších informací se Rusové kvůli těžkým ztrátám a obavám z radiace již stáhli, jak informovalo ukrajinské ministerstvo obrany. Společnost Energoatom ve čtvrtek také zveřejnila dopis ruské Národní gardy, kde opatrovnictví nad elektrárnou opět předává Ukrajině.
Rusové, kteří elektrárnu obkličovali se údajně přesunuli do Běloruska. Pentagon zmiňuje, že vojáci opravdu odchází. „Nemohu vám ale říci, že jsou všichni pryč,“ dodává úředník, kterého cituje Sun.
Ruské vystřelení signální střely na německý vrtulník česká vláda nijak neřešila. „Neprobírali jsme to na vládě, nemám k tomu v tuto chvíli další informace a nerad komentuji něco, o čem nemám kvalitní informace,“ reagoval na tiskovce ve Sněmovně premiér Petr Fiala (ODS), který vedle toho komentoval i přerušení dodávek ruské ropy přes ropovod Družba.
„My říkáme, že jsme se zbavili závislosti na ruském plynu a že se příští rok zbavíme závislosti na ruské ropě a ti, co to zpochybňují různým způsobem, buďto nechápou, o co jde, nebo to nechtějí chápat, nebo záměrně klamou veřejnost. Tady vidíte, co se děje, když jsme jenom částečně závislí na ruské ropě,“ vzkázal Fiala.
Norský soud dnes zamítl podmínečné propuštění norského pravicového extremisty Anderse Breivika, který při atentátech v roce 2011 zabil 77 lidí.
Pachatel nejhoršího teroristického činu v norských dějinách je za mřížemi už 13 let. Soud projednával Breivikovu druhou žádost o podmínečné propuštění mezi 19. a 21. listopadem v tělocvičně vězení Ringerike, která byla provizorně přestavěna na jednací sál.
Breivik při příchodu na pozdrav zdvihl pravici a podle norské agentury NTB prohlásil, že už 13 let není člověkem. Pětačtyřicetiletý pravicový extremista také řekl, že nadále slouží své „frakci“. Nad jeho pravým uchem bylo na jinak vyholené hlavě patrné písmeno „Z“, zřejmě na podporu ruské války na Ukrajině.
Ukrajinská tajná služba (SBU) zatkla šestnáctiletou dívku, kterou viní z pomoci Rusku při přípravě leteckého úderu na Černihivskou oblast na severu Ukrajiny. Dívka čelí obvinění z vlastizrady. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 Kyjev zahájil tisíce vyšetřování Ukrajinců podezřelých z kolaborace s ruskými silami, avšak k zatýkání nezletilých dochází zřídka.
Podle SBU dalo Rusko dívce za úkol sdílet polohu systémů protivzdušné obrany v oblasti, která sousedí s Běloruskem, spojencem Moskvy. Dívka průzkum prováděla při jízdách taxíkem a citlivé informace předávala prostřednictvím zašifrovaných aplikací na zasílání zpráv, uvedla tajná služba. Dívka byla zadržena, když fotografovala obranný objekt.
„SBU zkonfiskovalo mobilní telefon s důkazy o špionáži a podvratné činnosti ve prospěch Ruska,“ dodala tajná služba s tím, že dívka byla obviněna z vlastizrady a je ve vazbě.
Do Běloruska se měli již dříve stahovat Rusové, u kterých se projevila nemoc z ozáření. Údajně se mělo jednat o sedm autobusů. Tuto zprávu označila česká jaderná fyzička za nepravdivou.
„Neúcta k lidskému životu je pro Rusko typická. Nicméně téhle zprávě spíš nevěřím,“ napsala fyzička. „Dovedla bych si vymyslet scénáře, které by i po 36 letech od havárie mohly vést k vysokým dávkám u jednotlivce. Ale akutní radiační syndrom u desítek lidí? To nejspíš někdo přehání,“ dodala na sociální síti twitter.
K výbuchu 4. reaktoru došlo v roce 1986. Od té doby je okolí elektrárny monitorováno a jak již bylo zmíněno, více jak 30kilometrová zóna je pro lidi uzavřena kvůli nebezpečí z radiace. Samotný výbuch okamžitě zabil přes 30 lidí, kteří se zrovna v elektrárně pohybovali. Dalších tisíce lidí zesnuly na následky radiace v dalších letech - předpokládá se, že následky pocítí i budoucí generace osob, kteří v okolí Černobylu žili kvůli změnám v organismu.
