První ruský voják zemřel na otravu radiací z Černobylu. Okupanti se zřejmě vůbec nechránili
Ruské obléhání Černobylu má první oběť na životě. Podle informací, které přinesl britský deník The Telegraph, zemřel jeden z vojáků jednotky, která tábořila v toxickém Rudém lese. Zóna, kde se ruští okupanti vyskytovali, vykazuje zvýšené hodnoty radiace. Pracovníci elektrárny tvrdí, že se Rusové po okolí pohybovali jako kdyby netušili, že je oblast potenciálně nebezpečná. Nemocí z ozáření podle některých informací trpí několik desítek vojáků, to ale považuje česká jaderná fyzička Dana Drábová za nepravděpodobné.
Jaderná elektrárna Černobyl, která je známá havárií z roku 1986, si může po více jak 35 letech připsat další oběť na životě. Tentokrát na následky radiace zemřel ruský voják, který byl součástí týmu, jenž elektrárnu obsadil v prvních dnech války, uvedl deník The Telegraph.
Zprávy o tom, že ruští okupanti trpí nemocí z ozáření se šíří již delší dobu. Některé zdroje dokonce tvrdí, že muselo několik desítek vojáků zamířit do nemocnice v Bělorusku.
Táboření v toxickém lese
Jednotka zesnulého vojáka podle dostupných informací tábořila v okolí elektrárny, přesněji v Rudém lese. Tedy v oblasti s vysokou radioaktivitou, která se řadí do asi 30kilometrové zóny, kde mají lidé zakázáno žit. Aby toho nebylo málo, podle svědků se ruští okupanti pohybovali v okolí bez jakékoliv ochrany a kopali příkopy v zemi nasáklé radioaktivitou - tím rozviřovali do okolí toxický prach, který rovnou vdechovali.
Les si své jméno podle serveru The Sun získal i tím, že se jedovatě zbarvil poté, co nasáknul radiací po výbuchu jednoho z reaktorů v roce 1986. Podle pracovníků elektrárny nejspíše vojáci vůbec netušili, že jsou v uzavřené zóně a jejich počínání nazvali sebevraždou.
Autobusy nemocných? Podle Drábové nepravděpodobné
Černobylská elektrárna byla obsazena už v prvních dnech války, což vyvolalo obavy na Západě před únikem většího množství radiace. Podle nejnovějších informací se Rusové kvůli těžkým ztrátám a obavám z radiace již stáhli, jak informovalo ukrajinské ministerstvo obrany. Společnost Energoatom ve čtvrtek také zveřejnila dopis ruské Národní gardy, kde opatrovnictví nad elektrárnou opět předává Ukrajině.
Rusové, kteří elektrárnu obkličovali se údajně přesunuli do Běloruska. Pentagon zmiňuje, že vojáci opravdu odchází. „Nemohu vám ale říci, že jsou všichni pryč,“ dodává úředník, kterého cituje Sun.
Ukrajinské ozbrojené síly se chystají zmobilizovat ještě 160.000 lidí do války proti Rusku, která pokračuje třetím rokem. Uvedl to před ukrajinskými poslanci tajemník bezpečnostní rady Oleksandr Lytvynenko. Agentura AFP dala zprávu o chystané mobilizaci do souvislosti s posledními úspěchy ruských vojsk na východní frontě a obavami, že by ruská vojska mohli posílit severokorejští vojáci.
„Celkem bylo do obranných sil povoláno jeden milion a 50.000 občanů. Plánuje se povolat ještě 160.000 lidí,“ řekl Lytvynenko podle listu Ukrajinska pravda, který se odvolal na přímý přenos z úterního jednání parlamentu, který vysílal na internetu poslanec Oleksij Hončarenko. Mobilizace dalších 160.000 mužů podle Lytvynenka umožní doplnit ukrajinské jednotky na 85 procent jejich tabulkového stavu, dodal deník.
Kyjevem v noci na dnešek otřásla série explozí. Starosta města Vitalij Kličko informoval o ruském dronovém útoku a následném požáru, uvedla agentura Reuters. Informace o škodách nejsou zatím dostupné.
„Pohotovostní služby byly vyslány na místo,“ sdělil Kličko na síti Telegram. Svědci podle Reuters hovořili o několika explozích, které zněly jako palba protivzdušné obrany.
Kyjev a další ukrajinská města jsou od začátku rozsáhlé ruské invaze v únoru 2022 pravidelně terčem útoků ruských dronů a raket. Ukrajina pravidelně žádá své spojence o posílení protivzdušné obrany. Za prioritu to označuje i německý kancléř Olaf Scholz.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Evropská komise dnes zveřejní svou pravidelnou hodnoticí zprávu o pokroku jednotlivých kandidátů na členství v Evropské unii. Jsou jimi Ukrajina, Moldavsko, Gruzie, Srbsko, Černá Hora, Albánie, Severní Makedonie, Bosna a Hercegovina, Kosovo a Turecko. Původně měla Komise v plánu zprávu zveřejnit již 16. října, nakonec ale unijní exekutiva vše o 14 dnů odložila a podle informací ČTK vyčkávala ještě na výsledky moldavských a gruzínských voleb.
V loňském roce se pozornost všech, zejména Kyjeva, soustředila na to, zda Evropská komise podpoří zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou. To se nakonec stalo. Zahájení přístupových rozhovorů bylo navrženo nejen s Ukrajinou, ale i s Moldavskem.
Do Běloruska se měli již dříve stahovat Rusové, u kterých se projevila nemoc z ozáření. Údajně se mělo jednat o sedm autobusů. Tuto zprávu označila česká jaderná fyzička za nepravdivou.
„Neúcta k lidskému životu je pro Rusko typická. Nicméně téhle zprávě spíš nevěřím,“ napsala fyzička. „Dovedla bych si vymyslet scénáře, které by i po 36 letech od havárie mohly vést k vysokým dávkám u jednotlivce. Ale akutní radiační syndrom u desítek lidí? To nejspíš někdo přehání,“ dodala na sociální síti twitter.
K výbuchu 4. reaktoru došlo v roce 1986. Od té doby je okolí elektrárny monitorováno a jak již bylo zmíněno, více jak 30kilometrová zóna je pro lidi uzavřena kvůli nebezpečí z radiace. Samotný výbuch okamžitě zabil přes 30 lidí, kteří se zrovna v elektrárně pohybovali. Dalších tisíce lidí zesnuly na následky radiace v dalších letech - předpokládá se, že následky pocítí i budoucí generace osob, kteří v okolí Černobylu žili kvůli změnám v organismu.
