První ruský voják zemřel na otravu radiací z Černobylu. Okupanti se zřejmě vůbec nechránili
Ruské obléhání Černobylu má první oběť na životě. Podle informací, které přinesl britský deník The Telegraph, zemřel jeden z vojáků jednotky, která tábořila v toxickém Rudém lese. Zóna, kde se ruští okupanti vyskytovali, vykazuje zvýšené hodnoty radiace. Pracovníci elektrárny tvrdí, že se Rusové po okolí pohybovali jako kdyby netušili, že je oblast potenciálně nebezpečná. Nemocí z ozáření podle některých informací trpí několik desítek vojáků, to ale považuje česká jaderná fyzička Dana Drábová za nepravděpodobné.
Jaderná elektrárna Černobyl, která je známá havárií z roku 1986, si může po více jak 35 letech připsat další oběť na životě. Tentokrát na následky radiace zemřel ruský voják, který byl součástí týmu, jenž elektrárnu obsadil v prvních dnech války, uvedl deník The Telegraph.
Zprávy o tom, že ruští okupanti trpí nemocí z ozáření se šíří již delší dobu. Některé zdroje dokonce tvrdí, že muselo několik desítek vojáků zamířit do nemocnice v Bělorusku.
Táboření v toxickém lese
Jednotka zesnulého vojáka podle dostupných informací tábořila v okolí elektrárny, přesněji v Rudém lese. Tedy v oblasti s vysokou radioaktivitou, která se řadí do asi 30kilometrové zóny, kde mají lidé zakázáno žit. Aby toho nebylo málo, podle svědků se ruští okupanti pohybovali v okolí bez jakékoliv ochrany a kopali příkopy v zemi nasáklé radioaktivitou - tím rozviřovali do okolí toxický prach, který rovnou vdechovali.
Les si své jméno podle serveru The Sun získal i tím, že se jedovatě zbarvil poté, co nasáknul radiací po výbuchu jednoho z reaktorů v roce 1986. Podle pracovníků elektrárny nejspíše vojáci vůbec netušili, že jsou v uzavřené zóně a jejich počínání nazvali sebevraždou.
Autobusy nemocných? Podle Drábové nepravděpodobné
Černobylská elektrárna byla obsazena už v prvních dnech války, což vyvolalo obavy na Západě před únikem většího množství radiace. Podle nejnovějších informací se Rusové kvůli těžkým ztrátám a obavám z radiace již stáhli, jak informovalo ukrajinské ministerstvo obrany. Společnost Energoatom ve čtvrtek také zveřejnila dopis ruské Národní gardy, kde opatrovnictví nad elektrárnou opět předává Ukrajině.
Rusové, kteří elektrárnu obkličovali se údajně přesunuli do Běloruska. Pentagon zmiňuje, že vojáci opravdu odchází. „Nemohu vám ale říci, že jsou všichni pryč,“ dodává úředník, kterého cituje Sun.
Počet lidí, kteří dnes ráno utrpělo zranění při ruském bombardování města Kupjansk v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny se vyšplhal na devět, oznámil šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Původně uváděl dva mrtvé a tři raněné poté, co ruská bomba dopadla poblíž místní tržnice, později však upřesnil, že informace o obětech nebyly potvrzeny.
„Z devíti zraněných ve věku od 40 po 71 let museli být čtyři převezeni do nemocnice, jedna osoba je ve vážném stavu,“ dodal Syněhubov.
Ukrajinská policie odhadla, že Rusové použili k útoku na Kupjansk leteckou bombu ODAB-1500, patřící mezi termobarické zbraně, které pracují na principu výbuchu aerosolového oblaku paliva smíšeného se vzduchem a následné mohutné tlakové vlny. V blízkosti výbuchu se ocitli místní civilisté, zranění většinou utrpěly ženy.
Ukrajinský velvyslanec na Slovensku Myroslav Kastran dnes vyzval Bratislavu, aby v souvislosti s ruskou agresí vůči jeho zemi zůstala na správné straně dějin. Nynější slovenská vláda dříve například zastavila vojenskou pomoc Kyjevu ze státních zásob a premiér Robert Fico opakovaně kritizoval strategii západních zemí ohledně války na Ukrajině.
„Dokud pokračuje ruská agrese, apeluji na vás, abyste byli s námi, abyste byli na naší straně a abyste byli na správné straně historie a dějin. Prostřednictvím pomoci Ukrajině společně obnovujeme mír a stabilitu na celém evropském kontinentu,“ řekl Kastran v proslovu při symbolickém předání 18 slovenských sanitek Ukrajině. Zároveň ocenil tuto formu humanitární pomoci.
Podle Kastrana by Slovensko v blízké době mělo poskytnout Ukrajině také další balík pomoci, jehož součástí budou odminovací systémy slovenské výroby a také stroje na zemní práce.
Západ využívá Ukrajinu k vytvoření kritického ohrožení bezpečnosti Ruska a ignoruje ruské životní zájmy, prohlásil dnes na summitu skupiny BRICS v ruské Kazani Vladimir Putin. „Západ se snaží na ukrajinském bojišti uštědřit Rusku strategickou porážku, ale tyto kalkulace jsou iluzorní,“ prohlásil dále Putin, na jehož rozkaz ruská vojska předloni v únoru vpadla do sousední země a rozpoutala tak nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války.
„Ukrajinu využívají k vytvoření kritických hrozeb pro bezpečnost Ruska. Ignorují při tom naše životní zájmy, spravedlivé obavy ohledně porušování práv rusky hovořících lidí a nyní už vůbec neskrývají cíl uštědřit naší zemi strategickou porážku,“ prohlásil na adresu západních států Putin podle agentury Interfax. Ruský prezident označil západní kalkulace za „iluzorní“, vyplývající podle něj z neznalosti dějin Ruska a ignorování jednoty, síly semknutosti ruského lidu.
Do Běloruska se měli již dříve stahovat Rusové, u kterých se projevila nemoc z ozáření. Údajně se mělo jednat o sedm autobusů. Tuto zprávu označila česká jaderná fyzička za nepravdivou.
„Neúcta k lidskému životu je pro Rusko typická. Nicméně téhle zprávě spíš nevěřím,“ napsala fyzička. „Dovedla bych si vymyslet scénáře, které by i po 36 letech od havárie mohly vést k vysokým dávkám u jednotlivce. Ale akutní radiační syndrom u desítek lidí? To nejspíš někdo přehání,“ dodala na sociální síti twitter.
K výbuchu 4. reaktoru došlo v roce 1986. Od té doby je okolí elektrárny monitorováno a jak již bylo zmíněno, více jak 30kilometrová zóna je pro lidi uzavřena kvůli nebezpečí z radiace. Samotný výbuch okamžitě zabil přes 30 lidí, kteří se zrovna v elektrárně pohybovali. Dalších tisíce lidí zesnuly na následky radiace v dalších letech - předpokládá se, že následky pocítí i budoucí generace osob, kteří v okolí Černobylu žili kvůli změnám v organismu.
