První ruský voják zemřel na otravu radiací z Černobylu. Okupanti se zřejmě vůbec nechránili
Ruské obléhání Černobylu má první oběť na životě. Podle informací, které přinesl britský deník The Telegraph, zemřel jeden z vojáků jednotky, která tábořila v toxickém Rudém lese. Zóna, kde se ruští okupanti vyskytovali, vykazuje zvýšené hodnoty radiace. Pracovníci elektrárny tvrdí, že se Rusové po okolí pohybovali jako kdyby netušili, že je oblast potenciálně nebezpečná. Nemocí z ozáření podle některých informací trpí několik desítek vojáků, to ale považuje česká jaderná fyzička Dana Drábová za nepravděpodobné.
Jaderná elektrárna Černobyl, která je známá havárií z roku 1986, si může po více jak 35 letech připsat další oběť na životě. Tentokrát na následky radiace zemřel ruský voják, který byl součástí týmu, jenž elektrárnu obsadil v prvních dnech války, uvedl deník The Telegraph.
Zprávy o tom, že ruští okupanti trpí nemocí z ozáření se šíří již delší dobu. Některé zdroje dokonce tvrdí, že muselo několik desítek vojáků zamířit do nemocnice v Bělorusku.
Táboření v toxickém lese
Jednotka zesnulého vojáka podle dostupných informací tábořila v okolí elektrárny, přesněji v Rudém lese. Tedy v oblasti s vysokou radioaktivitou, která se řadí do asi 30kilometrové zóny, kde mají lidé zakázáno žit. Aby toho nebylo málo, podle svědků se ruští okupanti pohybovali v okolí bez jakékoliv ochrany a kopali příkopy v zemi nasáklé radioaktivitou - tím rozviřovali do okolí toxický prach, který rovnou vdechovali.
Les si své jméno podle serveru The Sun získal i tím, že se jedovatě zbarvil poté, co nasáknul radiací po výbuchu jednoho z reaktorů v roce 1986. Podle pracovníků elektrárny nejspíše vojáci vůbec netušili, že jsou v uzavřené zóně a jejich počínání nazvali sebevraždou.
Autobusy nemocných? Podle Drábové nepravděpodobné
Černobylská elektrárna byla obsazena už v prvních dnech války, což vyvolalo obavy na Západě před únikem většího množství radiace. Podle nejnovějších informací se Rusové kvůli těžkým ztrátám a obavám z radiace již stáhli, jak informovalo ukrajinské ministerstvo obrany. Společnost Energoatom ve čtvrtek také zveřejnila dopis ruské Národní gardy, kde opatrovnictví nad elektrárnou opět předává Ukrajině.
Rusové, kteří elektrárnu obkličovali se údajně přesunuli do Běloruska. Pentagon zmiňuje, že vojáci opravdu odchází. „Nemohu vám ale říci, že jsou všichni pryč,“ dodává úředník, kterého cituje Sun.
V ruském Dzeržinsku se v noci ozvaly výbuchy v podniku, kde se vyrábějí výbušniny. „Bezpilotní letouny ukrajinské armády se pokusily zaútočit na město Dzeržinsk v Nižegorodské oblasti. Místní obyvatelé hlásí silné exploze a kouř v oblasti Sverdlovova závodu,“ napsal portál Shot. Kanál Astra zveřejnil záběry, které podle něj zachycují útoky, a poznamenal, že v podniku se vyrábějí výbušniny.
Podle agentury Reuters je závod v Dzeržinsku jedním z největších ruských podniků na výrobu výbušnin, které používají ruské invazní síly ve svém vojenském tažení na Ukrajině, a podléhá sankcím Evropské unie i Spojených států. Na západní sankce uvalené loni na Sverdlovův závod upozorňuje také stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.
Při ruském útoku na ukrajinský Kryvyj Rih v Dněpropetrovské oblasti v noci na dnešek utrpělo zranění 13 lidí, uvedly ukrajinské úřady na Telegramu. Rusko hlásí sestřelení 110 ukrajinských dronů na řadě míst země včetně hlavního města Moskvy.
Předseda rady obrany Kryvého Rihu Oleksandr Vilkul uvedl, že Rusko provedlo na město dva útoky balistickými střelami. Ze 13 zraněných musel jeden člověk podstoupit operaci. Co bylo cílem útoku, Vilkul nesdělil.
Ruské vzdušné útoky v noci na dnešek oznámil také starosta Kyjeva Vitalij Kličko. Uvedl, že v metropoli pracovala protivzdušná obrana. Náčelník kyjevské vojenské správy metropole Serhij Popko napsal, že sestřeleno bylo přibližně deset bojových dronů směřujících na hlavní město.
Do Běloruska se měli již dříve stahovat Rusové, u kterých se projevila nemoc z ozáření. Údajně se mělo jednat o sedm autobusů. Tuto zprávu označila česká jaderná fyzička za nepravdivou.
„Neúcta k lidskému životu je pro Rusko typická. Nicméně téhle zprávě spíš nevěřím,“ napsala fyzička. „Dovedla bych si vymyslet scénáře, které by i po 36 letech od havárie mohly vést k vysokým dávkám u jednotlivce. Ale akutní radiační syndrom u desítek lidí? To nejspíš někdo přehání,“ dodala na sociální síti twitter.
K výbuchu 4. reaktoru došlo v roce 1986. Od té doby je okolí elektrárny monitorováno a jak již bylo zmíněno, více jak 30kilometrová zóna je pro lidi uzavřena kvůli nebezpečí z radiace. Samotný výbuch okamžitě zabil přes 30 lidí, kteří se zrovna v elektrárně pohybovali. Dalších tisíce lidí zesnuly na následky radiace v dalších letech - předpokládá se, že následky pocítí i budoucí generace osob, kteří v okolí Černobylu žili kvůli změnám v organismu.
