První ruský voják zemřel na otravu radiací z Černobylu. Okupanti se zřejmě vůbec nechránili
Ruské obléhání Černobylu má první oběť na životě. Podle informací, které přinesl britský deník The Telegraph, zemřel jeden z vojáků jednotky, která tábořila v toxickém Rudém lese. Zóna, kde se ruští okupanti vyskytovali, vykazuje zvýšené hodnoty radiace. Pracovníci elektrárny tvrdí, že se Rusové po okolí pohybovali jako kdyby netušili, že je oblast potenciálně nebezpečná. Nemocí z ozáření podle některých informací trpí několik desítek vojáků, to ale považuje česká jaderná fyzička Dana Drábová za nepravděpodobné.
Jaderná elektrárna Černobyl, která je známá havárií z roku 1986, si může po více jak 35 letech připsat další oběť na životě. Tentokrát na následky radiace zemřel ruský voják, který byl součástí týmu, jenž elektrárnu obsadil v prvních dnech války, uvedl deník The Telegraph.
Zprávy o tom, že ruští okupanti trpí nemocí z ozáření se šíří již delší dobu. Některé zdroje dokonce tvrdí, že muselo několik desítek vojáků zamířit do nemocnice v Bělorusku.
Táboření v toxickém lese
Jednotka zesnulého vojáka podle dostupných informací tábořila v okolí elektrárny, přesněji v Rudém lese. Tedy v oblasti s vysokou radioaktivitou, která se řadí do asi 30kilometrové zóny, kde mají lidé zakázáno žit. Aby toho nebylo málo, podle svědků se ruští okupanti pohybovali v okolí bez jakékoliv ochrany a kopali příkopy v zemi nasáklé radioaktivitou - tím rozviřovali do okolí toxický prach, který rovnou vdechovali.
Les si své jméno podle serveru The Sun získal i tím, že se jedovatě zbarvil poté, co nasáknul radiací po výbuchu jednoho z reaktorů v roce 1986. Podle pracovníků elektrárny nejspíše vojáci vůbec netušili, že jsou v uzavřené zóně a jejich počínání nazvali sebevraždou.
Autobusy nemocných? Podle Drábové nepravděpodobné
Černobylská elektrárna byla obsazena už v prvních dnech války, což vyvolalo obavy na Západě před únikem většího množství radiace. Podle nejnovějších informací se Rusové kvůli těžkým ztrátám a obavám z radiace již stáhli, jak informovalo ukrajinské ministerstvo obrany. Společnost Energoatom ve čtvrtek také zveřejnila dopis ruské Národní gardy, kde opatrovnictví nad elektrárnou opět předává Ukrajině.
Rusové, kteří elektrárnu obkličovali se údajně přesunuli do Běloruska. Pentagon zmiňuje, že vojáci opravdu odchází. „Nemohu vám ale říci, že jsou všichni pryč,“ dodává úředník, kterého cituje Sun.
Nejméně jeden člověk zahynul a další utrpěl zranění při ruském bombardování města Bilopillja v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Další lidé mohou být pod troskami, uvedla oblastní správa, jejíž vyjádření citují ukrajinská média. Ruskem dosazený starosta okupovaného Doněcku tvrdí, že dva lidé přišli o život při ostřelování města ukrajinskou armádou.
„Podle obdržených informací zahynul při ostřelování na Bajkalské ulici muž narozený v roce 1970 a žena narozená v roce 1972,“ napsal na sociální síti starosta Alexej Kulemzin.
Kadyrov tasil luxusní auto s kulometem! Poslal mi ho Musk, tvrdí o Tesle
Luxusní auto s kulometem mají očekávat Ukrajinci v přední bojové linii. Vzkazuje jim to čečenský vůdce Ramzan Kadyrov, který na Telegramu sdílel video, kde se chlubí novým autem značky Tesla v hodnotě 2,8 milionů korun. Na videu mimo jiné svírá kulomet a je ověšen náboji. Děkuje také Elonu Muskovi a zve ho na návštěvu do Čečenska.
„Situace na hranici s Běloruskem se nemění. Jak vidíme, nemění se ani Lukašenkova rétorika. Neustále pravidelně vyhrocuje situaci, aby potěšil teroristickou zemi,“ řekl listu Ukrajinska pravda mluvčí ukrajinské pohraniční stráže Andrij Demčenko. „Nepozorujeme zvýšení počtu techniky ani živé síly běloruských jednotek u našich hranic,“ dodal plukovník Demčenko.
Bělorusko už minulý týden oznámilo, že posílí svá vojska na hranicích s Ukrajinou. Učinilo tak poté, co Lukašenko uvedl, že běloruský vzdušný prostor narušilo asi deset ukrajinských dronů směřujících do Ruska, což označil za provokaci.
Lukašenko neuvedl, kolik vojáků Minsk přemístil k hranici. Běloruská profesionální armáda má asi 48 000 vojáků a hranice střeží kolem 12 000 pohraničníků, poznamenala agentura Reuters.
Do Běloruska se měli již dříve stahovat Rusové, u kterých se projevila nemoc z ozáření. Údajně se mělo jednat o sedm autobusů. Tuto zprávu označila česká jaderná fyzička za nepravdivou.
„Neúcta k lidskému životu je pro Rusko typická. Nicméně téhle zprávě spíš nevěřím,“ napsala fyzička. „Dovedla bych si vymyslet scénáře, které by i po 36 letech od havárie mohly vést k vysokým dávkám u jednotlivce. Ale akutní radiační syndrom u desítek lidí? To nejspíš někdo přehání,“ dodala na sociální síti twitter.
K výbuchu 4. reaktoru došlo v roce 1986. Od té doby je okolí elektrárny monitorováno a jak již bylo zmíněno, více jak 30kilometrová zóna je pro lidi uzavřena kvůli nebezpečí z radiace. Samotný výbuch okamžitě zabil přes 30 lidí, kteří se zrovna v elektrárně pohybovali. Dalších tisíce lidí zesnuly na následky radiace v dalších letech - předpokládá se, že následky pocítí i budoucí generace osob, kteří v okolí Černobylu žili kvůli změnám v organismu.
