První ruský voják zemřel na otravu radiací z Černobylu. Okupanti se zřejmě vůbec nechránili
Ruské obléhání Černobylu má první oběť na životě. Podle informací, které přinesl britský deník The Telegraph, zemřel jeden z vojáků jednotky, která tábořila v toxickém Rudém lese. Zóna, kde se ruští okupanti vyskytovali, vykazuje zvýšené hodnoty radiace. Pracovníci elektrárny tvrdí, že se Rusové po okolí pohybovali jako kdyby netušili, že je oblast potenciálně nebezpečná. Nemocí z ozáření podle některých informací trpí několik desítek vojáků, to ale považuje česká jaderná fyzička Dana Drábová za nepravděpodobné.
Jaderná elektrárna Černobyl, která je známá havárií z roku 1986, si může po více jak 35 letech připsat další oběť na životě. Tentokrát na následky radiace zemřel ruský voják, který byl součástí týmu, jenž elektrárnu obsadil v prvních dnech války, uvedl deník The Telegraph.
Zprávy o tom, že ruští okupanti trpí nemocí z ozáření se šíří již delší dobu. Některé zdroje dokonce tvrdí, že muselo několik desítek vojáků zamířit do nemocnice v Bělorusku.
Táboření v toxickém lese
Jednotka zesnulého vojáka podle dostupných informací tábořila v okolí elektrárny, přesněji v Rudém lese. Tedy v oblasti s vysokou radioaktivitou, která se řadí do asi 30kilometrové zóny, kde mají lidé zakázáno žit. Aby toho nebylo málo, podle svědků se ruští okupanti pohybovali v okolí bez jakékoliv ochrany a kopali příkopy v zemi nasáklé radioaktivitou - tím rozviřovali do okolí toxický prach, který rovnou vdechovali.
Les si své jméno podle serveru The Sun získal i tím, že se jedovatě zbarvil poté, co nasáknul radiací po výbuchu jednoho z reaktorů v roce 1986. Podle pracovníků elektrárny nejspíše vojáci vůbec netušili, že jsou v uzavřené zóně a jejich počínání nazvali sebevraždou.
Autobusy nemocných? Podle Drábové nepravděpodobné
Černobylská elektrárna byla obsazena už v prvních dnech války, což vyvolalo obavy na Západě před únikem většího množství radiace. Podle nejnovějších informací se Rusové kvůli těžkým ztrátám a obavám z radiace již stáhli, jak informovalo ukrajinské ministerstvo obrany. Společnost Energoatom ve čtvrtek také zveřejnila dopis ruské Národní gardy, kde opatrovnictví nad elektrárnou opět předává Ukrajině.
Rusové, kteří elektrárnu obkličovali se údajně přesunuli do Běloruska. Pentagon zmiňuje, že vojáci opravdu odchází. „Nemohu vám ale říci, že jsou všichni pryč,“ dodává úředník, kterého cituje Sun.
Zhruba padesát lidí požadovalo před ambasádami Francie, USA a Německa v Praze, aby bylo Ukrajině vydáno povolení zasahovat vojenské cíle na území Ruska. Demonstraci svolala česko-ukrajinská organizace Hlas Ukrajiny v reakci na pondělní ruský útok na dětskou nemocnici v Kyjevě a na výsledky summitu NATO, který se konal tento týden ve Washingtonu.
„Chceme upozornit na naléhavost dovolení Ukrajině zasahovat vojenské cíle na území teroristického Ruska. Pouze toto rozhodnutí může změnit průběh války a dát ukrajinské armádě výhodu tím, že zničí vojenské kapacity, které Rusové používají k zabíjení civilního obyvatelstva a okupaci suverénního státu Ukrajina,“ uvedli organizátoři v tiskové zprávě.
Prezident Volodymyr Zelenskyj se během své návštěvy Spojených států zúčastnil výročního zasedání Národní asociace guvernérů a setkal se s představiteli amerických států v Salt Lake City. Zdůraznil, že Ukrajina potřebuje protiatomové kryty pro vzdělávací instituce, protivzdušnou obranu a výrobu elektřiny, a vyzval americké guvernéry k rozvoji regionální spolupráce s ukrajinskými oblastmi.
Místopředsedkyně ukrajinské vlády pro evropskou a euroatlantickou integraci Olha Stefanishyna prohlásila, že pozvání Ukrajiny do NATO zůstává na pořadu jednání Aliance a může k němu dojít kdykoli.
„Společně s našimi přáteli jsme však pochopili, jak důležité je zajistit, aby budoucnost Ukrajinců nemohla být vyjednávacím trumfem při jednání s agresorem. Žádné hrozby, výzvy ani volby nezmění skutečnost, že budoucnost Ukrajiny je v NATO,“ napsala Stefanishyna po summitu ve Washingtonu.
Do Běloruska se měli již dříve stahovat Rusové, u kterých se projevila nemoc z ozáření. Údajně se mělo jednat o sedm autobusů. Tuto zprávu označila česká jaderná fyzička za nepravdivou.
„Neúcta k lidskému životu je pro Rusko typická. Nicméně téhle zprávě spíš nevěřím,“ napsala fyzička. „Dovedla bych si vymyslet scénáře, které by i po 36 letech od havárie mohly vést k vysokým dávkám u jednotlivce. Ale akutní radiační syndrom u desítek lidí? To nejspíš někdo přehání,“ dodala na sociální síti twitter.
K výbuchu 4. reaktoru došlo v roce 1986. Od té doby je okolí elektrárny monitorováno a jak již bylo zmíněno, více jak 30kilometrová zóna je pro lidi uzavřena kvůli nebezpečí z radiace. Samotný výbuch okamžitě zabil přes 30 lidí, kteří se zrovna v elektrárně pohybovali. Dalších tisíce lidí zesnuly na následky radiace v dalších letech - předpokládá se, že následky pocítí i budoucí generace osob, kteří v okolí Černobylu žili kvůli změnám v organismu.
