První ruský voják zemřel na otravu radiací z Černobylu. Okupanti se zřejmě vůbec nechránili
Ruské obléhání Černobylu má první oběť na životě. Podle informací, které přinesl britský deník The Telegraph, zemřel jeden z vojáků jednotky, která tábořila v toxickém Rudém lese. Zóna, kde se ruští okupanti vyskytovali, vykazuje zvýšené hodnoty radiace. Pracovníci elektrárny tvrdí, že se Rusové po okolí pohybovali jako kdyby netušili, že je oblast potenciálně nebezpečná. Nemocí z ozáření podle některých informací trpí několik desítek vojáků, to ale považuje česká jaderná fyzička Dana Drábová za nepravděpodobné.
Jaderná elektrárna Černobyl, která je známá havárií z roku 1986, si může po více jak 35 letech připsat další oběť na životě. Tentokrát na následky radiace zemřel ruský voják, který byl součástí týmu, jenž elektrárnu obsadil v prvních dnech války, uvedl deník The Telegraph.
Zprávy o tom, že ruští okupanti trpí nemocí z ozáření se šíří již delší dobu. Některé zdroje dokonce tvrdí, že muselo několik desítek vojáků zamířit do nemocnice v Bělorusku.
Táboření v toxickém lese
Jednotka zesnulého vojáka podle dostupných informací tábořila v okolí elektrárny, přesněji v Rudém lese. Tedy v oblasti s vysokou radioaktivitou, která se řadí do asi 30kilometrové zóny, kde mají lidé zakázáno žit. Aby toho nebylo málo, podle svědků se ruští okupanti pohybovali v okolí bez jakékoliv ochrany a kopali příkopy v zemi nasáklé radioaktivitou - tím rozviřovali do okolí toxický prach, který rovnou vdechovali.
Les si své jméno podle serveru The Sun získal i tím, že se jedovatě zbarvil poté, co nasáknul radiací po výbuchu jednoho z reaktorů v roce 1986. Podle pracovníků elektrárny nejspíše vojáci vůbec netušili, že jsou v uzavřené zóně a jejich počínání nazvali sebevraždou.
Autobusy nemocných? Podle Drábové nepravděpodobné
Černobylská elektrárna byla obsazena už v prvních dnech války, což vyvolalo obavy na Západě před únikem většího množství radiace. Podle nejnovějších informací se Rusové kvůli těžkým ztrátám a obavám z radiace již stáhli, jak informovalo ukrajinské ministerstvo obrany. Společnost Energoatom ve čtvrtek také zveřejnila dopis ruské Národní gardy, kde opatrovnictví nad elektrárnou opět předává Ukrajině.
Rusové, kteří elektrárnu obkličovali se údajně přesunuli do Běloruska. Pentagon zmiňuje, že vojáci opravdu odchází. „Nemohu vám ale říci, že jsou všichni pryč,“ dodává úředník, kterého cituje Sun.
Další dva mrtvé a osm zraněných si dnes vyžádalo ostřelování města Ukrajinsk v Doněcké oblasti, uvedl později Filaškin. Oběťmi ruské palby z raketometu Uragan se staly dvě ženy ve věku 65 a 70 let. Palba také poškodila deset obytných domů a kancelářských budov, upřesnil. Ruská strana zprávy o útoku nekomentovala, poznamenala BBC na svém ruskojazyčném webu.
České firmy dodaly na Ukrajinu za poslední rok desítky zařízení pro společnou výrobu elektřiny a tepla. Z Česka dorazila do země čelící ruské vojenské agresi také třeba úpravna vody a zdravotnické vybavení, řekli dnes premiér Petr Fiala (ODS) a vládní zmocněnec Tomáš Kopečný na tiskové konferenci k zapojování českých firem do rekonstrukce Ukrajiny.
Kogenerační jednotky k výrobě elektřiny a tepla slouží k obnově ukrajinské energetické soustavy. Rusko znovu zahájilo vzdušné údery na ukrajinskou energetiku na jaře a začátkem léta, což způsobuje časté výpadky v dodávkách elektřiny po celé zemi. Ukrajina nakupuje energii z Evropské unie, na dorovnání nedostatku to však nestačí.
„Velké ukrajinské elektrárny jsou často terčem ruské agrese. Abychom to nějak dokázali nahradit, tak Ukrajině pomáhají právě české kogenerační jednotky,“ řekl Fiala. Zmínil ale taky, že úpravny vody dodané společností Colt CZ do Dněpropetrovské oblasti zásobují zhruba 100.000 lidí. „Dodáváme věci, které opravdu pomáhají zlepšit nebo vůbec udržet každodenní život obyvatel Ukrajiny,“ uvedl premiér.
Ukrajinská armáda oznámila, že odrazila útoky u vesnic Novooleksandrivka a Spirne v Doněcké oblasti. Moskva přitom v neděli tvrdila, že tyto dvě vesnice dobyla. Fronta u východoukrajinského města Pokrovsk, včetně Novooleksandrivky, je nadále místem nejzuřivějších bojů. Jenom za uplynulý den tam Ukrajinci odrazili 42 útoků a odehrálo se dohromady 142 bitev, uvedla dnes ukrajinská armáda podle agentury Reuters. Ve válečných podmínkách nelze podobná tvrzení znepřátelených stran bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.
Novooleksandrivka, která leží severozápadně od okupované obce Očeretyne, teď představuje nejzápadnější bod v Doněcké oblasti dobytý ruskými silami. Spirne je na severu Doněcké oblasti, nedaleko od sousední Luhanské oblasti.
Do Běloruska se měli již dříve stahovat Rusové, u kterých se projevila nemoc z ozáření. Údajně se mělo jednat o sedm autobusů. Tuto zprávu označila česká jaderná fyzička za nepravdivou.
„Neúcta k lidskému životu je pro Rusko typická. Nicméně téhle zprávě spíš nevěřím,“ napsala fyzička. „Dovedla bych si vymyslet scénáře, které by i po 36 letech od havárie mohly vést k vysokým dávkám u jednotlivce. Ale akutní radiační syndrom u desítek lidí? To nejspíš někdo přehání,“ dodala na sociální síti twitter.
K výbuchu 4. reaktoru došlo v roce 1986. Od té doby je okolí elektrárny monitorováno a jak již bylo zmíněno, více jak 30kilometrová zóna je pro lidi uzavřena kvůli nebezpečí z radiace. Samotný výbuch okamžitě zabil přes 30 lidí, kteří se zrovna v elektrárně pohybovali. Dalších tisíce lidí zesnuly na následky radiace v dalších letech - předpokládá se, že následky pocítí i budoucí generace osob, kteří v okolí Černobylu žili kvůli změnám v organismu.
