První ruský voják zemřel na otravu radiací z Černobylu. Okupanti se zřejmě vůbec nechránili
Ruské obléhání Černobylu má první oběť na životě. Podle informací, které přinesl britský deník The Telegraph, zemřel jeden z vojáků jednotky, která tábořila v toxickém Rudém lese. Zóna, kde se ruští okupanti vyskytovali, vykazuje zvýšené hodnoty radiace. Pracovníci elektrárny tvrdí, že se Rusové po okolí pohybovali jako kdyby netušili, že je oblast potenciálně nebezpečná. Nemocí z ozáření podle některých informací trpí několik desítek vojáků, to ale považuje česká jaderná fyzička Dana Drábová za nepravděpodobné.
Jaderná elektrárna Černobyl, která je známá havárií z roku 1986, si může po více jak 35 letech připsat další oběť na životě. Tentokrát na následky radiace zemřel ruský voják, který byl součástí týmu, jenž elektrárnu obsadil v prvních dnech války, uvedl deník The Telegraph.
Zprávy o tom, že ruští okupanti trpí nemocí z ozáření se šíří již delší dobu. Některé zdroje dokonce tvrdí, že muselo několik desítek vojáků zamířit do nemocnice v Bělorusku.
Táboření v toxickém lese
Jednotka zesnulého vojáka podle dostupných informací tábořila v okolí elektrárny, přesněji v Rudém lese. Tedy v oblasti s vysokou radioaktivitou, která se řadí do asi 30kilometrové zóny, kde mají lidé zakázáno žit. Aby toho nebylo málo, podle svědků se ruští okupanti pohybovali v okolí bez jakékoliv ochrany a kopali příkopy v zemi nasáklé radioaktivitou - tím rozviřovali do okolí toxický prach, který rovnou vdechovali.
Les si své jméno podle serveru The Sun získal i tím, že se jedovatě zbarvil poté, co nasáknul radiací po výbuchu jednoho z reaktorů v roce 1986. Podle pracovníků elektrárny nejspíše vojáci vůbec netušili, že jsou v uzavřené zóně a jejich počínání nazvali sebevraždou.
Autobusy nemocných? Podle Drábové nepravděpodobné
Černobylská elektrárna byla obsazena už v prvních dnech války, což vyvolalo obavy na Západě před únikem většího množství radiace. Podle nejnovějších informací se Rusové kvůli těžkým ztrátám a obavám z radiace již stáhli, jak informovalo ukrajinské ministerstvo obrany. Společnost Energoatom ve čtvrtek také zveřejnila dopis ruské Národní gardy, kde opatrovnictví nad elektrárnou opět předává Ukrajině.
Rusové, kteří elektrárnu obkličovali se údajně přesunuli do Běloruska. Pentagon zmiňuje, že vojáci opravdu odchází. „Nemohu vám ale říci, že jsou všichni pryč,“ dodává úředník, kterého cituje Sun.
Evropská unie uvalila sankce na šest ruských občanů zapojených do kybernetických útoků proti členským státům EU a Ukrajině, oznámila Rada EU. Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského je šest Rusů zodpovědných za kybernetické a vyděračské útoky proti evropským nemocnicím a bankám.
„Rusko proti Evropě vede hybridní válku, snaží se nás oslabit všemi způsoby. Naši bezpečnost si musíme bránit, a to i v kyberprostoru,“ napsal na sociální síti X šéf české diplomacie.
Sankce se týkají dvou členů takzvané skupiny Callisto. Tu tvoří ruští vojenští zpravodajští důstojníci „provádějící kybernetické operace proti členským státům EU a třetím zemím prostřednictvím trvalých phishingových kampaní, jejichž cílem je odcizit citlivá data v důležitých oblastech včetně obrany a vnějších vztahů“, uvádí se v prohlášení rady. Dále byly sankce uvaleny na dva členy hackerské skupiny Armageddon, což je skupina podporovaná ruskou tajnou službou FSB, která provádí různé kybernetické útoky s významným dopadem na vlády členských států EU a Ukrajiny.
Rusko zahájilo revizi své jaderné doktríny tak, aby byla v souladu s aktuální situací, oznámil dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov s odkazem na dřívější vyjádření svého šéfa, ruského prezidenta Vladimira Putina.
„Putin řekl, že tato práce začala, aby se doktrína dostala do souladu s nynější situací,“ cituje agentura Reuters Peskova.
Podle dosavadní jaderné doktríny by ruská armáda jaderné zbraně použila v případě jaderného útoku nebo takového útoku konvenčními zbraněmi, který by představoval existenční ohrožení ruského státu. Od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu někteří zastánci tvrdé linie v Rusku mluví o tom, že Moskva by kritéria nasazení jaderných zbraní měla uvolnit.
Ruská armáda ráno podnikla raketový útok na jihoukrajinskou Oděsu, při kterém zasáhla skladiště, informovalo jižní velitelství ukrajinských ozbrojených sil. Zranění podle úřadů utrpěli tři lidé, jsou v nemocnici.
Před 07:00 místního času (06:00 SELČ) byl v Oděse vyhlášen protiletecký poplach a šéf oblastní správy Oleh Kiper vyzval obyvatele města i jeho okolí, aby se ukryli na bezpečném místě. Později informoval, že terčem se stal civilní objekt a že zasahují záchranáři. Na místě, ze kterého stoupal hustý černý dým, hasiči likvidovali požár.
Ukrajinské úřady uvedly, že ve skladu pracovalo asi 50 lidí a že poškozen byl pozemek o ploše asi 5000 metrů čtverečních. Podle ukrajinského letectva ruská armáda zaútočila na Oděsu zřejmě dvěma raketami Iskander-K. Žádná z nich nezasáhla určený cíl a jednu protiletecká obrana sestřelila, uvedl Kyjev.
Do Běloruska se měli již dříve stahovat Rusové, u kterých se projevila nemoc z ozáření. Údajně se mělo jednat o sedm autobusů. Tuto zprávu označila česká jaderná fyzička za nepravdivou.
„Neúcta k lidskému životu je pro Rusko typická. Nicméně téhle zprávě spíš nevěřím,“ napsala fyzička. „Dovedla bych si vymyslet scénáře, které by i po 36 letech od havárie mohly vést k vysokým dávkám u jednotlivce. Ale akutní radiační syndrom u desítek lidí? To nejspíš někdo přehání,“ dodala na sociální síti twitter.
K výbuchu 4. reaktoru došlo v roce 1986. Od té doby je okolí elektrárny monitorováno a jak již bylo zmíněno, více jak 30kilometrová zóna je pro lidi uzavřena kvůli nebezpečí z radiace. Samotný výbuch okamžitě zabil přes 30 lidí, kteří se zrovna v elektrárně pohybovali. Dalších tisíce lidí zesnuly na následky radiace v dalších letech - předpokládá se, že následky pocítí i budoucí generace osob, kteří v okolí Černobylu žili kvůli změnám v organismu.
