První ruský voják zemřel na otravu radiací z Černobylu. Okupanti se zřejmě vůbec nechránili
Ruské obléhání Černobylu má první oběť na životě. Podle informací, které přinesl britský deník The Telegraph, zemřel jeden z vojáků jednotky, která tábořila v toxickém Rudém lese. Zóna, kde se ruští okupanti vyskytovali, vykazuje zvýšené hodnoty radiace. Pracovníci elektrárny tvrdí, že se Rusové po okolí pohybovali jako kdyby netušili, že je oblast potenciálně nebezpečná. Nemocí z ozáření podle některých informací trpí několik desítek vojáků, to ale považuje česká jaderná fyzička Dana Drábová za nepravděpodobné.
Jaderná elektrárna Černobyl, která je známá havárií z roku 1986, si může po více jak 35 letech připsat další oběť na životě. Tentokrát na následky radiace zemřel ruský voják, který byl součástí týmu, jenž elektrárnu obsadil v prvních dnech války, uvedl deník The Telegraph.
Zprávy o tom, že ruští okupanti trpí nemocí z ozáření se šíří již delší dobu. Některé zdroje dokonce tvrdí, že muselo několik desítek vojáků zamířit do nemocnice v Bělorusku.
Táboření v toxickém lese
Jednotka zesnulého vojáka podle dostupných informací tábořila v okolí elektrárny, přesněji v Rudém lese. Tedy v oblasti s vysokou radioaktivitou, která se řadí do asi 30kilometrové zóny, kde mají lidé zakázáno žit. Aby toho nebylo málo, podle svědků se ruští okupanti pohybovali v okolí bez jakékoliv ochrany a kopali příkopy v zemi nasáklé radioaktivitou - tím rozviřovali do okolí toxický prach, který rovnou vdechovali.
Les si své jméno podle serveru The Sun získal i tím, že se jedovatě zbarvil poté, co nasáknul radiací po výbuchu jednoho z reaktorů v roce 1986. Podle pracovníků elektrárny nejspíše vojáci vůbec netušili, že jsou v uzavřené zóně a jejich počínání nazvali sebevraždou.
Autobusy nemocných? Podle Drábové nepravděpodobné
Černobylská elektrárna byla obsazena už v prvních dnech války, což vyvolalo obavy na Západě před únikem většího množství radiace. Podle nejnovějších informací se Rusové kvůli těžkým ztrátám a obavám z radiace již stáhli, jak informovalo ukrajinské ministerstvo obrany. Společnost Energoatom ve čtvrtek také zveřejnila dopis ruské Národní gardy, kde opatrovnictví nad elektrárnou opět předává Ukrajině.
Rusové, kteří elektrárnu obkličovali se údajně přesunuli do Běloruska. Pentagon zmiňuje, že vojáci opravdu odchází. „Nemohu vám ale říci, že jsou všichni pryč,“ dodává úředník, kterého cituje Sun.
Amerického zpěváka Roda Stewarta vypískali něměčtí fanoušci během jeho koncertu v Lipsku. A to ve chvíli, kdy vyjádřil podporu Ukrajině, zařval „Ať jde Putin do p*dele“ a na obrazovce ukázal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. „Díky, že jste tak milí,“ řekl ironicky Stewart svým fanouškům poté, co na něj bučeli.
Nelibost fanoušků v Lipsku zrovna k Ukrajině ale není velkým překvapením. Krajněpravicová strana AFD, která v Lipsku vyhrála volby do Evropského parlamentu, nepodporuje třeba úsilí německé vlády posílat zbraně Ukrajině.
Potvrzeno, ruský prezident Vladimir Putin navštíví tenhle týden v úterý a středu Severní Koreu a poté se přesune do Vietnamu. V Pchjongjangu ruský prezident nebyl od července 2000, píše Reuters.
Sbližování Ruska a KLDR bylo v poslední době patrné z několika událostí, včetně veřejného poděkování ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova za podporu ruské války na Ukrajině při jeho návštěvě Severní Koreje.
Severní Korea Rusku poskytla značné množství munice a raket, čímž podle USA a jeho spojenců porušila vícero rezolucí Rady bezpečnosti OSN. Méně jasné podle náměstka amerického ministra zahraničí Kurta Campbella je, co Rusko poskytuje Severní Koreji. Mohla by to být tvrdá měna, energie či kapacity, které KLDR umožňují rozvíjet jaderný a raketový program.
Evropská fotbalová unie UEFA zakázala ruské vlajky na dnešním utkání mistrovství Evropy v Mnichově mezi fotbalisty Ukrajiny a Rumunska. Pořadatelé mají za úkol je okamžitě zabavit. Informovala o tom agentura AP.
UEFA, která Rusko krátce po invazi na Ukrajinu vyloučila z mezinárodních soutěží, zakročila poté, co se ruské vlajky objevily například při zahajovacím utkání šampionátu mezi domácím Německem a Skotskem nebo u příznivců Srbska při nedělním duelu s Anglií.
K podobnému kroku už před šampionátem měli v úmyslu sáhnout němečtí organizátoři, kteří chtěli povolit na tribunách a v oficiálních fanzonách pouze vlajky účastníků mistrovství Evropy. Důvodem byla i válka v Pásmu Gazy.
Do Běloruska se měli již dříve stahovat Rusové, u kterých se projevila nemoc z ozáření. Údajně se mělo jednat o sedm autobusů. Tuto zprávu označila česká jaderná fyzička za nepravdivou.
„Neúcta k lidskému životu je pro Rusko typická. Nicméně téhle zprávě spíš nevěřím,“ napsala fyzička. „Dovedla bych si vymyslet scénáře, které by i po 36 letech od havárie mohly vést k vysokým dávkám u jednotlivce. Ale akutní radiační syndrom u desítek lidí? To nejspíš někdo přehání,“ dodala na sociální síti twitter.
K výbuchu 4. reaktoru došlo v roce 1986. Od té doby je okolí elektrárny monitorováno a jak již bylo zmíněno, více jak 30kilometrová zóna je pro lidi uzavřena kvůli nebezpečí z radiace. Samotný výbuch okamžitě zabil přes 30 lidí, kteří se zrovna v elektrárně pohybovali. Dalších tisíce lidí zesnuly na následky radiace v dalších letech - předpokládá se, že následky pocítí i budoucí generace osob, kteří v okolí Černobylu žili kvůli změnám v organismu.
