První ruský voják zemřel na otravu radiací z Černobylu. Okupanti se zřejmě vůbec nechránili
Ruské obléhání Černobylu má první oběť na životě. Podle informací, které přinesl britský deník The Telegraph, zemřel jeden z vojáků jednotky, která tábořila v toxickém Rudém lese. Zóna, kde se ruští okupanti vyskytovali, vykazuje zvýšené hodnoty radiace. Pracovníci elektrárny tvrdí, že se Rusové po okolí pohybovali jako kdyby netušili, že je oblast potenciálně nebezpečná. Nemocí z ozáření podle některých informací trpí několik desítek vojáků, to ale považuje česká jaderná fyzička Dana Drábová za nepravděpodobné.
Jaderná elektrárna Černobyl, která je známá havárií z roku 1986, si může po více jak 35 letech připsat další oběť na životě. Tentokrát na následky radiace zemřel ruský voják, který byl součástí týmu, jenž elektrárnu obsadil v prvních dnech války, uvedl deník The Telegraph.
Zprávy o tom, že ruští okupanti trpí nemocí z ozáření se šíří již delší dobu. Některé zdroje dokonce tvrdí, že muselo několik desítek vojáků zamířit do nemocnice v Bělorusku.
Táboření v toxickém lese
Jednotka zesnulého vojáka podle dostupných informací tábořila v okolí elektrárny, přesněji v Rudém lese. Tedy v oblasti s vysokou radioaktivitou, která se řadí do asi 30kilometrové zóny, kde mají lidé zakázáno žit. Aby toho nebylo málo, podle svědků se ruští okupanti pohybovali v okolí bez jakékoliv ochrany a kopali příkopy v zemi nasáklé radioaktivitou - tím rozviřovali do okolí toxický prach, který rovnou vdechovali.
Les si své jméno podle serveru The Sun získal i tím, že se jedovatě zbarvil poté, co nasáknul radiací po výbuchu jednoho z reaktorů v roce 1986. Podle pracovníků elektrárny nejspíše vojáci vůbec netušili, že jsou v uzavřené zóně a jejich počínání nazvali sebevraždou.
Autobusy nemocných? Podle Drábové nepravděpodobné
Černobylská elektrárna byla obsazena už v prvních dnech války, což vyvolalo obavy na Západě před únikem většího množství radiace. Podle nejnovějších informací se Rusové kvůli těžkým ztrátám a obavám z radiace již stáhli, jak informovalo ukrajinské ministerstvo obrany. Společnost Energoatom ve čtvrtek také zveřejnila dopis ruské Národní gardy, kde opatrovnictví nad elektrárnou opět předává Ukrajině.
Rusové, kteří elektrárnu obkličovali se údajně přesunuli do Běloruska. Pentagon zmiňuje, že vojáci opravdu odchází. „Nemohu vám ale říci, že jsou všichni pryč,“ dodává úředník, kterého cituje Sun.
Výdaje ruského státu na natáčení filmů o válce a o globálním konfliktu se Západě vzrostly od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu o 350 procent oproti předválečnému stavu, upozornil ruský server Agenstvo. Po invazi fond kinematografie a ministerstvo kultury poskytly v uplynulých dvou letech celkem 4,7 miliardy rublů (asi 1,176 miliardy Kč) na snímky o válkách s ruskou či sovětskou účastí a o konfliktu se Západem.
V posledním předválečném roce 2021 výdaje na takové filmy činily jen 640 milionů rublů (asi 160 milionů Kč), píše portál s tím, že podrobnějších údajů se mu nepodařilo dopátrat.
Nejdražší z již natočených filmů pro stát byl snímek Vozduch (Vzduch) režiséra Alexeje Germana mladšího o sovětských letcích za druhé světové války, který měl premiéru letos v lednu. Film stál celkem 783 milionů rublů, z čehož stát přispěl sumou 405 milionů. Celkem utržil půl miliardy rublů, když na film se do kin přišlo podívat 1,5 milionu diváků.
Ruští sportovci mají zakázáno soutěžit na letních olympijských hrách pod vlajkou své země. A Rusko se rozhodlo obrátit svůj hněv proti olympiádě a jejímu letošnímu hostiteli, Paříži, napsal list The New York Times.
Ruští propagandisté vytvořili hodinový dokument, zfalšovali informace, a dokonce napodobili francouzské a americké zpravodajské agentury, aby vydali falešné varování vyzývající lidi, aby se hrám vyhnuli, zjistila společnost Microsoft.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
V ruské Belgorodské oblasti přišel o život místní obyvatel poté, co do jeho auta narazil tank se zřejmě opilou posádkou, uvedl ruský zpravodajský server Meduza. Portál působící z lotyšského exilu se odvolal na místní novináře ze zpravodajského kanálu Pepel, který víkendovou nehodu zevrubně vylíčil.
K nehodě se nevyjádřily ruské federální úřady, ani gubernátor Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov. Tank podle vyjel z pole na silnici mezi vesnicemi Krasivo a Golovčino a narazil do auta, ve kterém byla oběť nehody. Tankisté se pak pokusili z místa nehody uprchnout, zastavit se je podařilo až o tři kilometry dále, tvrdí Pepel. Místní obyvatelé novinářům řekli, že tank se proháněl i městečkem Grajvoron, kde „rozbíjel obrubníky“.
Obětí nehody se stal stal řidič kamionu, který se se svým vozem vracel domů. Vdova, která požádala o přijetí o gubernátora Gladkova, tvrdí, že nehodu zavinili opilí tankisté, ale neví, zda je policie vůbec vyšetřuje.
Do Běloruska se měli již dříve stahovat Rusové, u kterých se projevila nemoc z ozáření. Údajně se mělo jednat o sedm autobusů. Tuto zprávu označila česká jaderná fyzička za nepravdivou.
„Neúcta k lidskému životu je pro Rusko typická. Nicméně téhle zprávě spíš nevěřím,“ napsala fyzička. „Dovedla bych si vymyslet scénáře, které by i po 36 letech od havárie mohly vést k vysokým dávkám u jednotlivce. Ale akutní radiační syndrom u desítek lidí? To nejspíš někdo přehání,“ dodala na sociální síti twitter.
K výbuchu 4. reaktoru došlo v roce 1986. Od té doby je okolí elektrárny monitorováno a jak již bylo zmíněno, více jak 30kilometrová zóna je pro lidi uzavřena kvůli nebezpečí z radiace. Samotný výbuch okamžitě zabil přes 30 lidí, kteří se zrovna v elektrárně pohybovali. Dalších tisíce lidí zesnuly na následky radiace v dalších letech - předpokládá se, že následky pocítí i budoucí generace osob, kteří v okolí Černobylu žili kvůli změnám v organismu.
