První ruský voják zemřel na otravu radiací z Černobylu. Okupanti se zřejmě vůbec nechránili
Ruské obléhání Černobylu má první oběť na životě. Podle informací, které přinesl britský deník The Telegraph, zemřel jeden z vojáků jednotky, která tábořila v toxickém Rudém lese. Zóna, kde se ruští okupanti vyskytovali, vykazuje zvýšené hodnoty radiace. Pracovníci elektrárny tvrdí, že se Rusové po okolí pohybovali jako kdyby netušili, že je oblast potenciálně nebezpečná. Nemocí z ozáření podle některých informací trpí několik desítek vojáků, to ale považuje česká jaderná fyzička Dana Drábová za nepravděpodobné.
Jaderná elektrárna Černobyl, která je známá havárií z roku 1986, si může po více jak 35 letech připsat další oběť na životě. Tentokrát na následky radiace zemřel ruský voják, který byl součástí týmu, jenž elektrárnu obsadil v prvních dnech války, uvedl deník The Telegraph.
Zprávy o tom, že ruští okupanti trpí nemocí z ozáření se šíří již delší dobu. Některé zdroje dokonce tvrdí, že muselo několik desítek vojáků zamířit do nemocnice v Bělorusku.
Táboření v toxickém lese
Jednotka zesnulého vojáka podle dostupných informací tábořila v okolí elektrárny, přesněji v Rudém lese. Tedy v oblasti s vysokou radioaktivitou, která se řadí do asi 30kilometrové zóny, kde mají lidé zakázáno žit. Aby toho nebylo málo, podle svědků se ruští okupanti pohybovali v okolí bez jakékoliv ochrany a kopali příkopy v zemi nasáklé radioaktivitou - tím rozviřovali do okolí toxický prach, který rovnou vdechovali.
Les si své jméno podle serveru The Sun získal i tím, že se jedovatě zbarvil poté, co nasáknul radiací po výbuchu jednoho z reaktorů v roce 1986. Podle pracovníků elektrárny nejspíše vojáci vůbec netušili, že jsou v uzavřené zóně a jejich počínání nazvali sebevraždou.
Autobusy nemocných? Podle Drábové nepravděpodobné
Černobylská elektrárna byla obsazena už v prvních dnech války, což vyvolalo obavy na Západě před únikem většího množství radiace. Podle nejnovějších informací se Rusové kvůli těžkým ztrátám a obavám z radiace již stáhli, jak informovalo ukrajinské ministerstvo obrany. Společnost Energoatom ve čtvrtek také zveřejnila dopis ruské Národní gardy, kde opatrovnictví nad elektrárnou opět předává Ukrajině.
Rusové, kteří elektrárnu obkličovali se údajně přesunuli do Běloruska. Pentagon zmiňuje, že vojáci opravdu odchází. „Nemohu vám ale říci, že jsou všichni pryč,“ dodává úředník, kterého cituje Sun.
Setkává se Vladimir Putin v Bělorusku vedle Alexandra Lukašenka také se svým někdejším ukrajinským spojencem, prezidentem Janukovyčem? „Letadlo Viktora Janukovyče přiletělo do Běloruska. Ve 12:50 jeho letadlo Dassault Falcon 900C (RA-09617) přistálo na letišti Homel. Naposledy byl Janukovyč v Bělorusku v březnu 2022,“ hlásí běloruský disidentský projekt Hajun. Janukovyč v čele Ukrajiny skončil v únoru 2014 v souvislosti s událostmi majdanu.
Putina uvítal Lukašenko včera večer.
Ruské ministerstvo obrany podle ruských blogerů odvolalo velitele 20. armády generálporučíka Suchraba Achmedova, upozornili analytici amerického Institutu pro studium války (ISW). Zprávu o Achmedovovi ruským médiím potvrdil Vladimir Rogov z ruských okupačních úřadů na Ukrajině a také list RBK, který se odvolává na nejmenovaný zdroj. Achmedov měl podle ruských blogerů pověst „řezníka“, který nehledí na vlastní ztráty, což se projevilo například v bojích o Vuhledar. Rogov dal jeho odvolání do souvislosti se slibem nového ministra obrany, že bude šetřit životy ruských vojáků.
Podle ISW je 20. armáda nyní zapojena do útočných operací ve směru na město Lyman, které se nachází na severu východoukrajinské Doněcké oblasti. Dříve neuspěla při ruské ofenzívě v Charkovské a Luhanské oblasti.
„Ruská armáda vede vážnou a obtížnou válku s Ukrajinci. Kdyby byli Rusové dost silní na to, aby porazili Ukrajince na jeden zátah, už by to udělali,“ prohlásil dnes maďarský premiér Viktor Orbán v pravidelném rozhlasovém vystoupení.
„Nepovažuji za logické, že Rusko, které nedokáže porazit ani Ukrajinu, by najednou přišlo a spolklo celý západní svět,“ řekl Orbán. „Šance na to je extrémně malá.“ Premiér rovněž uvedl, že zmínky o ruské hrozbě považuje za předehru pro hlubší zapojení Západu do války na Ukrajině. „Pravděpodobnost, že by někdo - nejen Rusko, ale kdokoliv - se nyní rozhodl napadnout země NATO, je mimořádně malá, a proto odkazy na 'ruskou hrozbu' vykládám spíše jako manévr Západu a Evropy při přípravě zapojení se do války,“ prohlásil Orbán podle ruského serveru Lenta.ru.
Do Běloruska se měli již dříve stahovat Rusové, u kterých se projevila nemoc z ozáření. Údajně se mělo jednat o sedm autobusů. Tuto zprávu označila česká jaderná fyzička za nepravdivou.
„Neúcta k lidskému životu je pro Rusko typická. Nicméně téhle zprávě spíš nevěřím,“ napsala fyzička. „Dovedla bych si vymyslet scénáře, které by i po 36 letech od havárie mohly vést k vysokým dávkám u jednotlivce. Ale akutní radiační syndrom u desítek lidí? To nejspíš někdo přehání,“ dodala na sociální síti twitter.
K výbuchu 4. reaktoru došlo v roce 1986. Od té doby je okolí elektrárny monitorováno a jak již bylo zmíněno, více jak 30kilometrová zóna je pro lidi uzavřena kvůli nebezpečí z radiace. Samotný výbuch okamžitě zabil přes 30 lidí, kteří se zrovna v elektrárně pohybovali. Dalších tisíce lidí zesnuly na následky radiace v dalších letech - předpokládá se, že následky pocítí i budoucí generace osob, kteří v okolí Černobylu žili kvůli změnám v organismu.
