První ruský voják zemřel na otravu radiací z Černobylu. Okupanti se zřejmě vůbec nechránili
Ruské obléhání Černobylu má první oběť na životě. Podle informací, které přinesl britský deník The Telegraph, zemřel jeden z vojáků jednotky, která tábořila v toxickém Rudém lese. Zóna, kde se ruští okupanti vyskytovali, vykazuje zvýšené hodnoty radiace. Pracovníci elektrárny tvrdí, že se Rusové po okolí pohybovali jako kdyby netušili, že je oblast potenciálně nebezpečná. Nemocí z ozáření podle některých informací trpí několik desítek vojáků, to ale považuje česká jaderná fyzička Dana Drábová za nepravděpodobné.
Jaderná elektrárna Černobyl, která je známá havárií z roku 1986, si může po více jak 35 letech připsat další oběť na životě. Tentokrát na následky radiace zemřel ruský voják, který byl součástí týmu, jenž elektrárnu obsadil v prvních dnech války, uvedl deník The Telegraph.
Zprávy o tom, že ruští okupanti trpí nemocí z ozáření se šíří již delší dobu. Některé zdroje dokonce tvrdí, že muselo několik desítek vojáků zamířit do nemocnice v Bělorusku.
Táboření v toxickém lese
Jednotka zesnulého vojáka podle dostupných informací tábořila v okolí elektrárny, přesněji v Rudém lese. Tedy v oblasti s vysokou radioaktivitou, která se řadí do asi 30kilometrové zóny, kde mají lidé zakázáno žit. Aby toho nebylo málo, podle svědků se ruští okupanti pohybovali v okolí bez jakékoliv ochrany a kopali příkopy v zemi nasáklé radioaktivitou - tím rozviřovali do okolí toxický prach, který rovnou vdechovali.
Les si své jméno podle serveru The Sun získal i tím, že se jedovatě zbarvil poté, co nasáknul radiací po výbuchu jednoho z reaktorů v roce 1986. Podle pracovníků elektrárny nejspíše vojáci vůbec netušili, že jsou v uzavřené zóně a jejich počínání nazvali sebevraždou.
Autobusy nemocných? Podle Drábové nepravděpodobné
Černobylská elektrárna byla obsazena už v prvních dnech války, což vyvolalo obavy na Západě před únikem většího množství radiace. Podle nejnovějších informací se Rusové kvůli těžkým ztrátám a obavám z radiace již stáhli, jak informovalo ukrajinské ministerstvo obrany. Společnost Energoatom ve čtvrtek také zveřejnila dopis ruské Národní gardy, kde opatrovnictví nad elektrárnou opět předává Ukrajině.
Rusové, kteří elektrárnu obkličovali se údajně přesunuli do Běloruska. Pentagon zmiňuje, že vojáci opravdu odchází. „Nemohu vám ale říci, že jsou všichni pryč,“ dodává úředník, kterého cituje Sun.
Při dnešním ruském vzdušném úderu na Charkov na severovýchodě Ukrajiny bylo zraněno 12 lidí. Na platformě Telegram to uvedla prokuratura Charkovské oblasti, podle níž invazní jednotky útočily na druhé největší ukrajinské město zřejmě pomocí klouzavých bomb. Ve vážném stavu je řidič trolejbusu, který kvůli útoku přišel o nohy, dodal úřad.
Ruský nálet zničil kavárnu, poškodil nedalekou obytnou budovu a zapálil čerpací stanici, napsala agentura Reuters. „Nezůstalo mi nic,“ prohlásil v troskách kavárny její majitel Vahe Ohandžanijan. Nedaleká dvanáctipatrová budova má podle Reuters vytlučená téměř všechna okna a poblíž stál s rozbitými okny zelený trolejbus, jenž měl na zadní straně i krev, která byla vidět také na zemi.
Švédská vláda se dohodla na programu dodatečné vojenské podpory pro Ukrajinu v celkové výši 7 miliard dolarů, informuje TV Nexta.
Peníze budou rovnoměrně rozděleny do tří let, řekl švédský premiér Ulf Kristersson. Švédská vojenská a civilní podpora Ukrajiny tak bude celkem více než 100 miliard švédských korun.
Minsk dnes označil Česko, Polsko a pobaltské státy za nejagresivnější země vůči Bělorusku, obvinil je ze snahy stát se vůdci toho, co označil za západní protiběloruskou agendu. Běloruské ministerstvo zahraničí to uvedlo ve svém prohlášení, kde zmiňuje úterní rozšíření seznamu zboží, které zakazuje Bělorusko dovážet z těchto pěti zemí a prodávat ho na svém území.
Minsk obviňuje pětici členských zemí Evropské unie z vymýšlení omezení zaměřených proti Bělorusku. „Nejde jen o ekonomická opatření,“ uvedla diplomacie v Minsku, která jmenovala mimo jiné omezení volného pohybu osob a zboží nebo to, co nazvala „přípravou bojovníků a silových scénářů protiústavního převratu“ v zemi. Podrobnosti k jednotlivým obviněním neposkytla.
„Všechny tyto bakchanálie se odehrávají s tichým souhlasem většiny členských zemí EU, jejichž zástupci prostě podepisují další protiběloruské demarše připravené ‚uznávanými odborníky na Bělorusko‘ z Vilniusu a Varšavy, k nimž se přidali ‚experti‘ z Rigy, Prahy a Tallinnu,“ pokračuje běloruské ministerstvo zahraničí, které označuje veškeré sankce uvalené na Minsk za marné.
Do Běloruska se měli již dříve stahovat Rusové, u kterých se projevila nemoc z ozáření. Údajně se mělo jednat o sedm autobusů. Tuto zprávu označila česká jaderná fyzička za nepravdivou.
„Neúcta k lidskému životu je pro Rusko typická. Nicméně téhle zprávě spíš nevěřím,“ napsala fyzička. „Dovedla bych si vymyslet scénáře, které by i po 36 letech od havárie mohly vést k vysokým dávkám u jednotlivce. Ale akutní radiační syndrom u desítek lidí? To nejspíš někdo přehání,“ dodala na sociální síti twitter.
K výbuchu 4. reaktoru došlo v roce 1986. Od té doby je okolí elektrárny monitorováno a jak již bylo zmíněno, více jak 30kilometrová zóna je pro lidi uzavřena kvůli nebezpečí z radiace. Samotný výbuch okamžitě zabil přes 30 lidí, kteří se zrovna v elektrárně pohybovali. Dalších tisíce lidí zesnuly na následky radiace v dalších letech - předpokládá se, že následky pocítí i budoucí generace osob, kteří v okolí Černobylu žili kvůli změnám v organismu.
