První ruský voják zemřel na otravu radiací z Černobylu. Okupanti se zřejmě vůbec nechránili
Ruské obléhání Černobylu má první oběť na životě. Podle informací, které přinesl britský deník The Telegraph, zemřel jeden z vojáků jednotky, která tábořila v toxickém Rudém lese. Zóna, kde se ruští okupanti vyskytovali, vykazuje zvýšené hodnoty radiace. Pracovníci elektrárny tvrdí, že se Rusové po okolí pohybovali jako kdyby netušili, že je oblast potenciálně nebezpečná. Nemocí z ozáření podle některých informací trpí několik desítek vojáků, to ale považuje česká jaderná fyzička Dana Drábová za nepravděpodobné.
Jaderná elektrárna Černobyl, která je známá havárií z roku 1986, si může po více jak 35 letech připsat další oběť na životě. Tentokrát na následky radiace zemřel ruský voják, který byl součástí týmu, jenž elektrárnu obsadil v prvních dnech války, uvedl deník The Telegraph.
Zprávy o tom, že ruští okupanti trpí nemocí z ozáření se šíří již delší dobu. Některé zdroje dokonce tvrdí, že muselo několik desítek vojáků zamířit do nemocnice v Bělorusku.
Táboření v toxickém lese
Jednotka zesnulého vojáka podle dostupných informací tábořila v okolí elektrárny, přesněji v Rudém lese. Tedy v oblasti s vysokou radioaktivitou, která se řadí do asi 30kilometrové zóny, kde mají lidé zakázáno žit. Aby toho nebylo málo, podle svědků se ruští okupanti pohybovali v okolí bez jakékoliv ochrany a kopali příkopy v zemi nasáklé radioaktivitou - tím rozviřovali do okolí toxický prach, který rovnou vdechovali.
Les si své jméno podle serveru The Sun získal i tím, že se jedovatě zbarvil poté, co nasáknul radiací po výbuchu jednoho z reaktorů v roce 1986. Podle pracovníků elektrárny nejspíše vojáci vůbec netušili, že jsou v uzavřené zóně a jejich počínání nazvali sebevraždou.
Autobusy nemocných? Podle Drábové nepravděpodobné
Černobylská elektrárna byla obsazena už v prvních dnech války, což vyvolalo obavy na Západě před únikem většího množství radiace. Podle nejnovějších informací se Rusové kvůli těžkým ztrátám a obavám z radiace již stáhli, jak informovalo ukrajinské ministerstvo obrany. Společnost Energoatom ve čtvrtek také zveřejnila dopis ruské Národní gardy, kde opatrovnictví nad elektrárnou opět předává Ukrajině.
Rusové, kteří elektrárnu obkličovali se údajně přesunuli do Běloruska. Pentagon zmiňuje, že vojáci opravdu odchází. „Nemohu vám ale říci, že jsou všichni pryč,“ dodává úředník, kterého cituje Sun.
Státní agentura CzechTrade spustila novou službu s názvem Podpora ekonomické migraci, která má pomoci firmám se získáváním kvalifikovaných pracovníků ze zahraničí. Služba cílí na zaměstnance ze zemí zahrnutých v Programu kvalifikovaný zaměstnanec od ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) – tedy Filipíny, Srbsko, Černou Horu, Indii, Kazachstán, Gruzii, Arménii a Ukrajinu. Službu mohou firmy využívat od středy.
„Firmy mají často problém s tím, že potřebují zahraniční zaměstnance a neví, na koho se v dané třetí zemi obrátit, což je náplní naší nové služby. Zástupci zahraničních kanceláří CzechTrade disponují odbornými znalostmi daného trhu a kontakty na prověřené agentury nebo konzultační firmy,“ uvedl generální ředitel agentury CzechTrade Radomil Doležal.
„Čas a práci, kterou by tedy firmy strávily nad hledáním vhodných personálních agentur v teritoriu, vykryjí naši zástupci za ně, a firmy tak mohou mít jistotu, že jim bude doporučena prověřená personální agentura,“ doplnil.
Rusko posílá rafinovanou ropu Severní Koreji v množství, které zřejmě přesahuje limit stanovený Radou bezpečnosti OSN. Dnes to řekl mluvčí Bílého domu pro otázky národní bezpečnosti John Kirby.
Agentura Reuters píše, že Kirby s tímto oznámením přišel den poté, co byla v důsledku ruského veta rozpuštěna expertní komise OSN, která monitorovala dodržování sankcí zavedených proti KLDR.
„Moskva vetovala pokračování mandátu komise a zároveň z přístavu Vostočnyj dodává rafinovanou ropu Severní Koreji,“ řekl Kirby.
Severoatlantickou alianci znepokojuje nedávná škodlivá činnost na území členských států bloku, která je součástí ruských hybridních aktivit. Prohlášení zmiňuje Česko, Estonsko, Německo, Lotyšsko, Litvu, Polsko a Británii.
„Spojenci v NATO vyjadřují hluboké znepokojení ohledně ruských hybridních aktivit, které tvoří hrozbu pro bezpečnost aliance,“ stojí v prohlášení. Ruské škodlivé aktivity podle NATO spočívají v sabotážích, dezinformačních kampaních, násilných činech či kybernetických útocích. Prohlášení poukazuje na nedávné události, které vedly k zahájení vyšetřování či zadržení osob v členských státech NATO.
„Odsuzujeme počínání Ruska a vyzýváme ho, aby dodržovalo své mezinárodní závazky, tak jak to činí spojenci (v NATO),“ stojí dále v prohlášení. Dokument uvádí, že NATO chce nadále posilovat odolnost proti takovým hrozbám a že „ruské aktivity neodradí spojence od další pomoci Ukrajině“.
Do Běloruska se měli již dříve stahovat Rusové, u kterých se projevila nemoc z ozáření. Údajně se mělo jednat o sedm autobusů. Tuto zprávu označila česká jaderná fyzička za nepravdivou.
„Neúcta k lidskému životu je pro Rusko typická. Nicméně téhle zprávě spíš nevěřím,“ napsala fyzička. „Dovedla bych si vymyslet scénáře, které by i po 36 letech od havárie mohly vést k vysokým dávkám u jednotlivce. Ale akutní radiační syndrom u desítek lidí? To nejspíš někdo přehání,“ dodala na sociální síti twitter.
K výbuchu 4. reaktoru došlo v roce 1986. Od té doby je okolí elektrárny monitorováno a jak již bylo zmíněno, více jak 30kilometrová zóna je pro lidi uzavřena kvůli nebezpečí z radiace. Samotný výbuch okamžitě zabil přes 30 lidí, kteří se zrovna v elektrárně pohybovali. Dalších tisíce lidí zesnuly na následky radiace v dalších letech - předpokládá se, že následky pocítí i budoucí generace osob, kteří v okolí Černobylu žili kvůli změnám v organismu.
