První ruský voják zemřel na otravu radiací z Černobylu. Okupanti se zřejmě vůbec nechránili
Ruské obléhání Černobylu má první oběť na životě. Podle informací, které přinesl britský deník The Telegraph, zemřel jeden z vojáků jednotky, která tábořila v toxickém Rudém lese. Zóna, kde se ruští okupanti vyskytovali, vykazuje zvýšené hodnoty radiace. Pracovníci elektrárny tvrdí, že se Rusové po okolí pohybovali jako kdyby netušili, že je oblast potenciálně nebezpečná. Nemocí z ozáření podle některých informací trpí několik desítek vojáků, to ale považuje česká jaderná fyzička Dana Drábová za nepravděpodobné.
Jaderná elektrárna Černobyl, která je známá havárií z roku 1986, si může po více jak 35 letech připsat další oběť na životě. Tentokrát na následky radiace zemřel ruský voják, který byl součástí týmu, jenž elektrárnu obsadil v prvních dnech války, uvedl deník The Telegraph.
Zprávy o tom, že ruští okupanti trpí nemocí z ozáření se šíří již delší dobu. Některé zdroje dokonce tvrdí, že muselo několik desítek vojáků zamířit do nemocnice v Bělorusku.
Táboření v toxickém lese
Jednotka zesnulého vojáka podle dostupných informací tábořila v okolí elektrárny, přesněji v Rudém lese. Tedy v oblasti s vysokou radioaktivitou, která se řadí do asi 30kilometrové zóny, kde mají lidé zakázáno žit. Aby toho nebylo málo, podle svědků se ruští okupanti pohybovali v okolí bez jakékoliv ochrany a kopali příkopy v zemi nasáklé radioaktivitou - tím rozviřovali do okolí toxický prach, který rovnou vdechovali.
Les si své jméno podle serveru The Sun získal i tím, že se jedovatě zbarvil poté, co nasáknul radiací po výbuchu jednoho z reaktorů v roce 1986. Podle pracovníků elektrárny nejspíše vojáci vůbec netušili, že jsou v uzavřené zóně a jejich počínání nazvali sebevraždou.
Autobusy nemocných? Podle Drábové nepravděpodobné
Černobylská elektrárna byla obsazena už v prvních dnech války, což vyvolalo obavy na Západě před únikem většího množství radiace. Podle nejnovějších informací se Rusové kvůli těžkým ztrátám a obavám z radiace již stáhli, jak informovalo ukrajinské ministerstvo obrany. Společnost Energoatom ve čtvrtek také zveřejnila dopis ruské Národní gardy, kde opatrovnictví nad elektrárnou opět předává Ukrajině.
Rusové, kteří elektrárnu obkličovali se údajně přesunuli do Běloruska. Pentagon zmiňuje, že vojáci opravdu odchází. „Nemohu vám ale říci, že jsou všichni pryč,“ dodává úředník, kterého cituje Sun.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil vojáky bojující na frontě Doněcké oblasti, kde Rusové pomalu postupují. „Musíme si vždy vážit lidí, kteří dělají vše pro to, aby Ukrajina žila a vzdorovala okupantům,“ uvedl Zelenskyj na sociálních sítích.
V Doněcké oblasti ukrajinská armáda svádí boje už od roku 2014, před začátkem plnohodnotné ruské invaze z předloňského února tam válčila proti separatistům podporovaným Moskvou. Ukrajina v této části fronty posiluje budování obranných linií, ukrajinští činitelé varují, že ruské jednotky by tam později během jara nebo v létě mohly podniknout ofenzivu.
„Oscar přijel na Ukrajinu,“ tweetuje deník Ukrajinská pravda a přidává fotografii. Je na ní režisér a reportér Mstyslav Černov, aktuální držitel řady ocenění včetně zlaté sošky od americké Akademie filmových věd za reportážní dokument 20 dní v Mariupolu o ruském dobývání azovské metropole.
Plovoucí terminál na zkapalněný zemní plyn (LNG) u německého ostrova Rujána v Baltském moři přejde brzy do pravidelného provozu. Počítá s tím společnost Deutsche ReGas, která už teď také provozuje jako čistě soukromý projekt plovoucí terminál v Lubminu. O baltský terminál se zajímá Česká republika, která je s regionem plynovody propojena.
V přístavu Mukran je od března ve zkušebním provozu na objednávku státu plovoucí jednotka pro opětovné zplynování zkapalněného plynu – tanker Energos Power. Společnost ReGas na počátku dubna získala potřebná provozní povolení, do 15. května chce zahájit řádný provoz a do léta pak dosáhnout plného výkonu terminálu.
„Energetický terminál Deutsche Ostsee se stane základním pilířem energetického zásobování Německa,“ uvedl šéf ReGasu Ingo Wagner. Německo je velmi závislé na zemním plynu, jeho objemné dodávky z Ruska však kvůli invazi na Ukrajinu zastavilo.
Do Běloruska se měli již dříve stahovat Rusové, u kterých se projevila nemoc z ozáření. Údajně se mělo jednat o sedm autobusů. Tuto zprávu označila česká jaderná fyzička za nepravdivou.
„Neúcta k lidskému životu je pro Rusko typická. Nicméně téhle zprávě spíš nevěřím,“ napsala fyzička. „Dovedla bych si vymyslet scénáře, které by i po 36 letech od havárie mohly vést k vysokým dávkám u jednotlivce. Ale akutní radiační syndrom u desítek lidí? To nejspíš někdo přehání,“ dodala na sociální síti twitter.
K výbuchu 4. reaktoru došlo v roce 1986. Od té doby je okolí elektrárny monitorováno a jak již bylo zmíněno, více jak 30kilometrová zóna je pro lidi uzavřena kvůli nebezpečí z radiace. Samotný výbuch okamžitě zabil přes 30 lidí, kteří se zrovna v elektrárně pohybovali. Dalších tisíce lidí zesnuly na následky radiace v dalších letech - předpokládá se, že následky pocítí i budoucí generace osob, kteří v okolí Černobylu žili kvůli změnám v organismu.
