První ruský voják zemřel na otravu radiací z Černobylu. Okupanti se zřejmě vůbec nechránili
Ruské obléhání Černobylu má první oběť na životě. Podle informací, které přinesl britský deník The Telegraph, zemřel jeden z vojáků jednotky, která tábořila v toxickém Rudém lese. Zóna, kde se ruští okupanti vyskytovali, vykazuje zvýšené hodnoty radiace. Pracovníci elektrárny tvrdí, že se Rusové po okolí pohybovali jako kdyby netušili, že je oblast potenciálně nebezpečná. Nemocí z ozáření podle některých informací trpí několik desítek vojáků, to ale považuje česká jaderná fyzička Dana Drábová za nepravděpodobné.
Jaderná elektrárna Černobyl, která je známá havárií z roku 1986, si může po více jak 35 letech připsat další oběť na životě. Tentokrát na následky radiace zemřel ruský voják, který byl součástí týmu, jenž elektrárnu obsadil v prvních dnech války, uvedl deník The Telegraph.
Zprávy o tom, že ruští okupanti trpí nemocí z ozáření se šíří již delší dobu. Některé zdroje dokonce tvrdí, že muselo několik desítek vojáků zamířit do nemocnice v Bělorusku.
Táboření v toxickém lese
Jednotka zesnulého vojáka podle dostupných informací tábořila v okolí elektrárny, přesněji v Rudém lese. Tedy v oblasti s vysokou radioaktivitou, která se řadí do asi 30kilometrové zóny, kde mají lidé zakázáno žit. Aby toho nebylo málo, podle svědků se ruští okupanti pohybovali v okolí bez jakékoliv ochrany a kopali příkopy v zemi nasáklé radioaktivitou - tím rozviřovali do okolí toxický prach, který rovnou vdechovali.
Les si své jméno podle serveru The Sun získal i tím, že se jedovatě zbarvil poté, co nasáknul radiací po výbuchu jednoho z reaktorů v roce 1986. Podle pracovníků elektrárny nejspíše vojáci vůbec netušili, že jsou v uzavřené zóně a jejich počínání nazvali sebevraždou.
Autobusy nemocných? Podle Drábové nepravděpodobné
Černobylská elektrárna byla obsazena už v prvních dnech války, což vyvolalo obavy na Západě před únikem většího množství radiace. Podle nejnovějších informací se Rusové kvůli těžkým ztrátám a obavám z radiace již stáhli, jak informovalo ukrajinské ministerstvo obrany. Společnost Energoatom ve čtvrtek také zveřejnila dopis ruské Národní gardy, kde opatrovnictví nad elektrárnou opět předává Ukrajině.
Rusové, kteří elektrárnu obkličovali se údajně přesunuli do Běloruska. Pentagon zmiňuje, že vojáci opravdu odchází. „Nemohu vám ale říci, že jsou všichni pryč,“ dodává úředník, kterého cituje Sun.
Američan Russell Bentley, který bojoval na ruské straně proti Ukrajině, zahynul v Doněcku, oznámila šéfredaktorka ruské prokremelské televize RT Margarita Simonjanová na sociální síti. Neupřesnila, jak Američan zahynul. Doněck ovládají Rusové již deset let. O Američanově smrti informovali podle ruských médií také jeho někdejší spolubojovníci z Donbasu na východě Ukrajiny, podle kterých byl Američan zabit. Média se zmiňují i o verzi Američanovy manželky, podle které si neznámí ozbrojenci v uniformách jejího muže spletli se špionem.
„Russell Bentley, zvaný Texas, skutečný Američan, skutečně z Texasu, zahynul v Doněcku. Bojoval tam za naše,“ napsala Simonjanová na telegramu a připomněla, že Bentley spolupracoval také s ruským propagandistickým portálem Sputnik.
Julija Navalná, vdova po ruském opozičním předákovi Alexeji Navalném, dnes dostala Cenu za svobodu médií. Převzala ji v Bavorsku na Summitu Ludwiga Erharda, vrcholném setkání německých politiků a zástupců hospodářství, které je pojmenované po bývalém německém spolkovém kancléři a ekonomovi. Navalná zdůraznila v děkovné řeči svůj úmysl nadále vytrvat v boji proti represím, kterými svírá režim prezidenta Vladimira Putina ruskou společnost i svobodu slova a médií, píše agentura DPA.
Cena byla udělena posmrtně i jejímu muži. Ruský opoziční předák Navalnyj zemřel před dvěma měsíci v ruském vězení. „Můj manžel byl úžasný v tom, že dokázal ze všech médií udělat média svobodná,“ řekla 48letá žena. Normální evropské budoucnosti a blahobytu stojí podle ní v Rusku v cestě jen prezident Putin. „Ale to nemusí trvat věčně, budeme přesvědčovat stále víc a víc lidí, že by Rusko mělo nastoupit evropskou cestu,“ řekla Navalná. V současnosti je podle ní v zemi mnoho lidí umlčováno, ale i malé změny mohou napomoct tomu, že jejich hlas začne být zase slyšet.
Ruské střely, které dnes zasáhly Oděskou oblast na jihu Ukrajiny, poškodily přístavní infrastrukturu. „Ví se o jednom zraněném. Muž zraněný střepinami byl hospitalizován,“ uvedl šéf oblastní správy Oleh Kiper na telegramu a vyzval obyvatelstvo, aby reagovalo na vyhlášení leteckého poplachu a odebralo se do krytů.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj upřesnil, že ruské střely poškodily v přístavu Pivdennyj u Oděsy přístavní zařízení patřící Ukrajině a Singapuru.
Do Běloruska se měli již dříve stahovat Rusové, u kterých se projevila nemoc z ozáření. Údajně se mělo jednat o sedm autobusů. Tuto zprávu označila česká jaderná fyzička za nepravdivou.
„Neúcta k lidskému životu je pro Rusko typická. Nicméně téhle zprávě spíš nevěřím,“ napsala fyzička. „Dovedla bych si vymyslet scénáře, které by i po 36 letech od havárie mohly vést k vysokým dávkám u jednotlivce. Ale akutní radiační syndrom u desítek lidí? To nejspíš někdo přehání,“ dodala na sociální síti twitter.
K výbuchu 4. reaktoru došlo v roce 1986. Od té doby je okolí elektrárny monitorováno a jak již bylo zmíněno, více jak 30kilometrová zóna je pro lidi uzavřena kvůli nebezpečí z radiace. Samotný výbuch okamžitě zabil přes 30 lidí, kteří se zrovna v elektrárně pohybovali. Dalších tisíce lidí zesnuly na následky radiace v dalších letech - předpokládá se, že následky pocítí i budoucí generace osob, kteří v okolí Černobylu žili kvůli změnám v organismu.
