První ruský voják zemřel na otravu radiací z Černobylu. Okupanti se zřejmě vůbec nechránili
Ruské obléhání Černobylu má první oběť na životě. Podle informací, které přinesl britský deník The Telegraph, zemřel jeden z vojáků jednotky, která tábořila v toxickém Rudém lese. Zóna, kde se ruští okupanti vyskytovali, vykazuje zvýšené hodnoty radiace. Pracovníci elektrárny tvrdí, že se Rusové po okolí pohybovali jako kdyby netušili, že je oblast potenciálně nebezpečná. Nemocí z ozáření podle některých informací trpí několik desítek vojáků, to ale považuje česká jaderná fyzička Dana Drábová za nepravděpodobné.
Jaderná elektrárna Černobyl, která je známá havárií z roku 1986, si může po více jak 35 letech připsat další oběť na životě. Tentokrát na následky radiace zemřel ruský voják, který byl součástí týmu, jenž elektrárnu obsadil v prvních dnech války, uvedl deník The Telegraph.
Zprávy o tom, že ruští okupanti trpí nemocí z ozáření se šíří již delší dobu. Některé zdroje dokonce tvrdí, že muselo několik desítek vojáků zamířit do nemocnice v Bělorusku.
Táboření v toxickém lese
Jednotka zesnulého vojáka podle dostupných informací tábořila v okolí elektrárny, přesněji v Rudém lese. Tedy v oblasti s vysokou radioaktivitou, která se řadí do asi 30kilometrové zóny, kde mají lidé zakázáno žit. Aby toho nebylo málo, podle svědků se ruští okupanti pohybovali v okolí bez jakékoliv ochrany a kopali příkopy v zemi nasáklé radioaktivitou - tím rozviřovali do okolí toxický prach, který rovnou vdechovali.
Les si své jméno podle serveru The Sun získal i tím, že se jedovatě zbarvil poté, co nasáknul radiací po výbuchu jednoho z reaktorů v roce 1986. Podle pracovníků elektrárny nejspíše vojáci vůbec netušili, že jsou v uzavřené zóně a jejich počínání nazvali sebevraždou.
Autobusy nemocných? Podle Drábové nepravděpodobné
Černobylská elektrárna byla obsazena už v prvních dnech války, což vyvolalo obavy na Západě před únikem většího množství radiace. Podle nejnovějších informací se Rusové kvůli těžkým ztrátám a obavám z radiace již stáhli, jak informovalo ukrajinské ministerstvo obrany. Společnost Energoatom ve čtvrtek také zveřejnila dopis ruské Národní gardy, kde opatrovnictví nad elektrárnou opět předává Ukrajině.
Rusové, kteří elektrárnu obkličovali se údajně přesunuli do Běloruska. Pentagon zmiňuje, že vojáci opravdu odchází. „Nemohu vám ale říci, že jsou všichni pryč,“ dodává úředník, kterého cituje Sun.
Členské země NATO se shodly na další podpoře Ukrajiny. Nyní budou řešit, jak zajistit, aby aliance hrála větší roli v koordinaci pomoci Kyjevu. Po skončení dnešního jednání ministrů zahraničí to uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
Ukrajinci podle šéfa NATO neustále prokazují svou statečnost. „Ukrajincům nedochází odvaha, ale munice,“ řekl Stoltenberg na tiskové konferenci. Všichni přítomní na dnešním jednání se podle něj v tento kritický moment shodli na podpoře Ukrajiny. Shodli se rovněž i na tom, že je potřeba pokročit v plánování toho, aby pomoc Kyjevu byla ještě robustnější a více předvídatelná.
Rusko chystá mobilizaci dalších 300.000 vojáků, prohlásil dnes podle agentury Interfax-Ukrajina ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Na dotaz novinářů, kolik vojáků povolá letos do služby Ukrajina, řekl, jich „nebude třeba půl milionu“. Konkrétní počet nesdělil. O den dříve ukrajinský prezident podepsal zákon snižující věkovou hranici pro odvod vojáků do bojové služby z 27 na 25 let, což by mělo pomoci Ukrajině získat větší bojovou sílu.
„Mohu říci, že k 1. červnu se Rusko připravuje na mobilizaci dalších 300.000 vojáků,“ uvedl Zelenskyj na společné tiskové konferenci s finským prezidentem Alexanderem Stubbem, který dnes navštívil Kyjev. Jak k této informaci Zelenskyj dospěl, agentura Interfax-Ukrajina neuvádí.
Soud v dagestánské Machačkale dnes uvalil vazbu na dva občany Tádžikistánu, zadržené kvůli podezření, že patří k mezinárodní teroristické organizaci. Uvedla to ruská státní tisková agentura TASS s odvoláním na mluvčí nejvyššího soudu v autonomní republice na severním Kavkazu.
Do Běloruska se měli již dříve stahovat Rusové, u kterých se projevila nemoc z ozáření. Údajně se mělo jednat o sedm autobusů. Tuto zprávu označila česká jaderná fyzička za nepravdivou.
„Neúcta k lidskému životu je pro Rusko typická. Nicméně téhle zprávě spíš nevěřím,“ napsala fyzička. „Dovedla bych si vymyslet scénáře, které by i po 36 letech od havárie mohly vést k vysokým dávkám u jednotlivce. Ale akutní radiační syndrom u desítek lidí? To nejspíš někdo přehání,“ dodala na sociální síti twitter.
K výbuchu 4. reaktoru došlo v roce 1986. Od té doby je okolí elektrárny monitorováno a jak již bylo zmíněno, více jak 30kilometrová zóna je pro lidi uzavřena kvůli nebezpečí z radiace. Samotný výbuch okamžitě zabil přes 30 lidí, kteří se zrovna v elektrárně pohybovali. Dalších tisíce lidí zesnuly na následky radiace v dalších letech - předpokládá se, že následky pocítí i budoucí generace osob, kteří v okolí Černobylu žili kvůli změnám v organismu.
