Vážné škody po zásahu Rusů na Poltavu, Kremenčuk a Dnipro. Použili i raketomet Grad?
Ruské rakety zasáhly v noci na dnešek infrastrukturní i jiné cíle ve středoukrajinských městech Poltava a Kremenčuk. Dosud není zřejmé, zda si vzdušné údery vyžádaly oběti. Informoval o tom na komunikační platformě Telegram šéf Poltavské oblasti Dmytro Lunin. Zasažen raketami byl také cíl v Dněpropetrovské oblasti. Ministerstvo obrany v Moskvě oznámilo, že ruské ozbrojené síly vyřadily z provozu letiště v Poltavě a Dnipru a v Kremenčuku zničily sklad paliva.
„Kolem druhé hodiny ranní byly dva infrastrukturní objekty ve městě Poltava napadeny nejméně čtyřmi raketami. Co se týče města Kremenčuk, tam v šest hodin ráno podle předběžných informací zaútočila tři letadla na průmyslové objekty,“ dodal Lunin.
V předchozím prohlášení Lunin sdělil, že v Kremenčuku byly zasaženy i obytné domy. Informace o možných obětech v obou městech se podle něj zjišťují, na místě pracují záchranáři.
Gubernátor Dněpropetrovské oblasti Valentyn Rezničenko dnes uvedl, že ruské rakety v noci zasáhly blíže neupřesněný infrastrukturní objekt v Dnipru a způsobily vážné škody. Dva lidé podle něj utrpěli zranění. Dodal, že ukrajinské protivzdušné obraně se podařilo sestřelit čtyři ruské rakety a jeden bezpilotní letoun.
Poblíž města Kryvyj Rih v Dněpropetrovské oblasti byla podle Rezničenka cílem ruského úderu benzínová pumpa. Při tomto útoku, který byl podle serveru RBK-Ukrajina patrně proveden salvovým raketometem Grad, nikdo nebyl zraněn.
Ukrajinské úřady v pátek večer uvedly, že rezidenční oblast v jihoukrajinském přístavním městě Oděsa zasáhly tři ruské rakety, které mířily na „kritickou infrastrukturu“. Podle ukrajinské armády se protivzdušné obraně podařilo rakety sestřelit.
Ruský resort obrany dnes uvedl, že „vysoce přesné letecké střely“ zneškodnily vojenská letiště v Poltavě a Dnipru. Střely dlouhého doletu podle něj dále zničily sklad benzínu a nafty v rafinérii v Kremenčuku, z nichž byla zásobována ukrajinská vojska v centrálních a východních částech země.
Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč dnes podle serveru RBK-Ukrajina uvedl, že Rusko má k dispozici ještě mnoho raket a bude jimi na Ukrajinu útočit „až do posledního dne války“.
Kanadský premiér Mark Carney dnes odsoudil průnik ruských dronů do polského vzdušného prostoru jako „bezohledné a eskalační“ jednání. Podle jeho slov Kanada úzce koordinuje postup se spojenci v NATO, informovala agentura Reuters.
Incident z dnešní noci podle Carneyho ukazuje, že je třeba zvýšit tlak na ruského prezidenta Vladimira Putina, aby válku na Ukrajině ukončil. „Budeme nadále ostražití vůči ruským pokusům rozšiřovat a protahovat konflikt s Ukrajinou. Putin opět prokazuje svůj naprostý nezájem o mírovou cestu,“ uvedl Carney v prohlášení.
Průnik ruských dronů nad Polsko byl bezohledný čin, další v dlouhé řadě provokací v Pobaltí a na východním křídle NATO. Prohlásil to dnes německý kancléř Friedrich Merz.
„Spolková vláda co nejostřeji odsuzuje agresivní jednání Ruska,“ řekl Merz podle prohlášení, které spolková vláda zaslala novinářům. Kancléř poukázal na to, že Rusko ohrozilo lidské životy v zemi, která je součástí NATO a Evropské unie. Podle Merze bylo dobře, že Polsko společně se spojenci z NATO hrozbu včas rozpoznalo a vyřešilo.
Část českých europoslanců ocenila, že předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém dnešním projevu o stavu EU zdůraznila potřebu posílení evropské obranyschopnosti a pokračující podporu Ukrajiny.
„Šéfka EK vyzvala k jednotě. Souhlasím s tím, že boje uvnitř unijní sedmadvacítky nemají smysl, je před námi společný boj za naši bezpečnost, prosperitu a nezávislost,“ prohlásil Jan Farský (STAN) z nejsilnější frakce Evropské lidové strany (EPP). Podobně se vyjádřila jeho kolegyně Danuše Nerudová (STAN, EPP). „Zazněla silná slova v řadě oblastí, ale Evropa potřebuje hlavně akci,“ uvedla.
Podle europoslankyně Kláry Dostálové (ANO) z frakce Patrioti pro Evropu byl projev plný „velkých marketingových frází“. „Občané ale cítí průvan v peněžence, třetina z nich očekává, že se jim do pěti let zhorší životní úroveň,“ uvedla na plénu EP bezprostředně po projevu von der Leyenové. „Evropané nejsou bankomat, jsou to lidé, kteří pracují, platí účty a chtějí bezpečí, jenže vaše politika zdražila energie, přidala papíry a dotuje neziskovky, které lobbují za další zákazy,“ dodala Dostálová.
