Vážné škody po zásahu Rusů na Poltavu, Kremenčuk a Dnipro. Použili i raketomet Grad?
Ruské rakety zasáhly v noci na dnešek infrastrukturní i jiné cíle ve středoukrajinských městech Poltava a Kremenčuk. Dosud není zřejmé, zda si vzdušné údery vyžádaly oběti. Informoval o tom na komunikační platformě Telegram šéf Poltavské oblasti Dmytro Lunin. Zasažen raketami byl také cíl v Dněpropetrovské oblasti. Ministerstvo obrany v Moskvě oznámilo, že ruské ozbrojené síly vyřadily z provozu letiště v Poltavě a Dnipru a v Kremenčuku zničily sklad paliva.
„Kolem druhé hodiny ranní byly dva infrastrukturní objekty ve městě Poltava napadeny nejméně čtyřmi raketami. Co se týče města Kremenčuk, tam v šest hodin ráno podle předběžných informací zaútočila tři letadla na průmyslové objekty,“ dodal Lunin.
V předchozím prohlášení Lunin sdělil, že v Kremenčuku byly zasaženy i obytné domy. Informace o možných obětech v obou městech se podle něj zjišťují, na místě pracují záchranáři.
Gubernátor Dněpropetrovské oblasti Valentyn Rezničenko dnes uvedl, že ruské rakety v noci zasáhly blíže neupřesněný infrastrukturní objekt v Dnipru a způsobily vážné škody. Dva lidé podle něj utrpěli zranění. Dodal, že ukrajinské protivzdušné obraně se podařilo sestřelit čtyři ruské rakety a jeden bezpilotní letoun.
Poblíž města Kryvyj Rih v Dněpropetrovské oblasti byla podle Rezničenka cílem ruského úderu benzínová pumpa. Při tomto útoku, který byl podle serveru RBK-Ukrajina patrně proveden salvovým raketometem Grad, nikdo nebyl zraněn.
Ukrajinské úřady v pátek večer uvedly, že rezidenční oblast v jihoukrajinském přístavním městě Oděsa zasáhly tři ruské rakety, které mířily na „kritickou infrastrukturu“. Podle ukrajinské armády se protivzdušné obraně podařilo rakety sestřelit.
Ruský resort obrany dnes uvedl, že „vysoce přesné letecké střely“ zneškodnily vojenská letiště v Poltavě a Dnipru. Střely dlouhého doletu podle něj dále zničily sklad benzínu a nafty v rafinérii v Kremenčuku, z nichž byla zásobována ukrajinská vojska v centrálních a východních částech země.
Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč dnes podle serveru RBK-Ukrajina uvedl, že Rusko má k dispozici ještě mnoho raket a bude jimi na Ukrajinu útočit „až do posledního dne války“.
Summit Donalda Trumpa a Vladimira Putina se chystá na Aljašce, kterou až do roku 1867 ovládali Rusové. Nadále tam je mnoho pravoslavných křesťanů, a to i mezi původním obyvatelstvem. Tamní diecéze vyzývá k modlitbám za úspěch prezidentské schůzky.
„Modleme se za ty, kteří se sejdou na Aljašce, aby hledali cestu k míru, aby Pán, dárce moudrosti, osvítil jejich mysli a vedl jejich slova k spravedlivé a trvalé dohodě,“ píše diecéze na Facebooku. „Znovu se modlíme, aby Pán přinesl příměří, ochranu nevinných, otevření bezpečných koridorů, návrat zajatců a úlevu pro zraněné a truchlící. Aby bylo rozptýleno každé klamání a zatvrzelost srdce; aby byla uzdravena nenávist; a aby se milosrdenství a spravedlnost spojily.“
Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že ruská vojska dobyla obce Suvorove a Nykanorivka v Doněcké oblasti. Kyjev se k tomu bezprostředně nevyjádřil.
Před jednáním s americkým prezidentem Donaldem Trumpem se premiéři a prezidenti evropských zemí a zástupci institucí Evropské unie radí s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským o společném postoji k dalšímu jednání o míru na Ukrajině. Informovala o tom agentura DPA. Zelenskyj kvůli virtuální schůzce přijel do Německa, odkud se rozhovorů účastní po boku kancléře Friedricha Merze. Videokonference s Trumpem je plánována na 15:00.
První z tří videokonferencí, které zorganizovalo Německo, se kromě německého kancléře Merze a ukrajinského prezidenta Zelenského účastní také francouzský prezident Emmanuel Macron, britský premiér Keir Starmer, polský premiér Donald Tusk, italská premiérka Giorgia Meloniová a finský prezident Alexander Stubb. Připojili se také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, předseda Evropské rady António Costa a generální tajemník NATO Mark Rutte. Cílem virtuální schůzky je sladit noty před jednáním s Trumpem a jeho viceprezidentem J. D. Vancem.
