Vážné škody po zásahu Rusů na Poltavu, Kremenčuk a Dnipro. Použili i raketomet Grad?
Ruské rakety zasáhly v noci na dnešek infrastrukturní i jiné cíle ve středoukrajinských městech Poltava a Kremenčuk. Dosud není zřejmé, zda si vzdušné údery vyžádaly oběti. Informoval o tom na komunikační platformě Telegram šéf Poltavské oblasti Dmytro Lunin. Zasažen raketami byl také cíl v Dněpropetrovské oblasti. Ministerstvo obrany v Moskvě oznámilo, že ruské ozbrojené síly vyřadily z provozu letiště v Poltavě a Dnipru a v Kremenčuku zničily sklad paliva.
„Kolem druhé hodiny ranní byly dva infrastrukturní objekty ve městě Poltava napadeny nejméně čtyřmi raketami. Co se týče města Kremenčuk, tam v šest hodin ráno podle předběžných informací zaútočila tři letadla na průmyslové objekty,“ dodal Lunin.
V předchozím prohlášení Lunin sdělil, že v Kremenčuku byly zasaženy i obytné domy. Informace o možných obětech v obou městech se podle něj zjišťují, na místě pracují záchranáři.
Gubernátor Dněpropetrovské oblasti Valentyn Rezničenko dnes uvedl, že ruské rakety v noci zasáhly blíže neupřesněný infrastrukturní objekt v Dnipru a způsobily vážné škody. Dva lidé podle něj utrpěli zranění. Dodal, že ukrajinské protivzdušné obraně se podařilo sestřelit čtyři ruské rakety a jeden bezpilotní letoun.
Poblíž města Kryvyj Rih v Dněpropetrovské oblasti byla podle Rezničenka cílem ruského úderu benzínová pumpa. Při tomto útoku, který byl podle serveru RBK-Ukrajina patrně proveden salvovým raketometem Grad, nikdo nebyl zraněn.
Ukrajinské úřady v pátek večer uvedly, že rezidenční oblast v jihoukrajinském přístavním městě Oděsa zasáhly tři ruské rakety, které mířily na „kritickou infrastrukturu“. Podle ukrajinské armády se protivzdušné obraně podařilo rakety sestřelit.
Ruský resort obrany dnes uvedl, že „vysoce přesné letecké střely“ zneškodnily vojenská letiště v Poltavě a Dnipru. Střely dlouhého doletu podle něj dále zničily sklad benzínu a nafty v rafinérii v Kremenčuku, z nichž byla zásobována ukrajinská vojska v centrálních a východních částech země.
Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč dnes podle serveru RBK-Ukrajina uvedl, že Rusko má k dispozici ještě mnoho raket a bude jimi na Ukrajinu útočit „až do posledního dne války“.
Norsko, Dánsko a Švédsko společně přispějí na dodávky zbraní pro Ukrajinu ze Spojených států pod záštitou NATO částkou v hodnotě přibližně pět miliard norských korun (přes 10,5 miliardy Kč).
Jedná se o jeden z prvních balíčků vojenské pomoci Ukrajině v rámci nové iniciativy Spojených států, kterou koordinuje NATO. Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte dnes uvedl, že aliance je Dánsku, Norsku i Švédsku vděčná za rychlou reakci a rozhodnutí financovat balíček armádní pomoci.
Norsko oznámilo, že na společný skandinávský postup přispěje 1,5 miliardy norských korun (3,1 miliardy Kč). Švédsko chce s USA jednat o nákupu vojenského materiálu, který posléze daruje Ukrajině, uvedl švédský ministr obrany Pal Jonson. Do společného balíčku tří skandinávských zemí vloží Švédsko částku 275 milionů dolarů (5,9 miliardy českých korun). Dánské ministerstvo obrany svůj příspěvek vyčíslilo na 580 milionů dánských korun (asi 1,9 miliardy Kč).
Moldavský soud vyměřil sedm let vězení prokremelské hlavě autonomního Gagauzska Evghenii Gutsulové za převádění peněz z Ruska na financování nyní zakázané proruské politické strany Šor. Informovala o tom dnes agentura Reuters a server Meduza. Gutsulová popřela provinění a už dříve požádala o pomoc ruského prezidenta Vladimira Putina. Pro rozsudku se politička může odvolat.
Moldavští policisté Gutsulovou zadrželi v březnu na letišti v Kišiněvě z obavy, že by mohla uprchnout do zahraničí, aby se vyhnula vyšetřování nesrovnalostí ve financování své volební kampaně a podezření, že převáděla ruské peníze nyní zakázané proruské straně Šor. Vůdce této strany, podnikatel Ilan Šor, který žije v exilu, je podezřelý, že dostával peníze z Ruska, aby zařídil destabilizaci země.
Gutsulová podle prokuratury v letech 2019 až 2022 systematicky převáděla do Moldavska nedeklarované finanční prostředky na financování strany, napsala agentura Reuters. Politička po svém zadržení označila své uvěznění za pomstu prozápadní vlády a vyzvala ruského prezidenta, aby zatlačil na moldavské úřady a vymohl její propuštění na svobodu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov rozsudek nad Gutsulovou odsoudil a označil ho za politicky motivovaný.
„Lozova zažila nejhorší útok od začátku války,“ uvedl starosta města v jižní části Charkovské oblasti Serhij Zelenskyj. „Zahynul 55letý mechanik ve službě u jedné ze železničních jednotek a další ženě selhalo srdce,“ dodal.
Poškozená je ve městě kritická infrastruktura, panelové domy i soukromá zástavba. Zničen byl osobní vlak a poškozena nádražní budova, část města zůstala bez dodávek elektrického proudu. Mezi celkem deseti zraněnými jsou dvě děti a čtyři železničáři.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Rusko na město vypustilo více než 25 bezpilotních letounů typu Šáhed, které zasáhly civilní infrastrukturu.
