Vážné škody po zásahu Rusů na Poltavu, Kremenčuk a Dnipro. Použili i raketomet Grad?
Ruské rakety zasáhly v noci na dnešek infrastrukturní i jiné cíle ve středoukrajinských městech Poltava a Kremenčuk. Dosud není zřejmé, zda si vzdušné údery vyžádaly oběti. Informoval o tom na komunikační platformě Telegram šéf Poltavské oblasti Dmytro Lunin. Zasažen raketami byl také cíl v Dněpropetrovské oblasti. Ministerstvo obrany v Moskvě oznámilo, že ruské ozbrojené síly vyřadily z provozu letiště v Poltavě a Dnipru a v Kremenčuku zničily sklad paliva.
„Kolem druhé hodiny ranní byly dva infrastrukturní objekty ve městě Poltava napadeny nejméně čtyřmi raketami. Co se týče města Kremenčuk, tam v šest hodin ráno podle předběžných informací zaútočila tři letadla na průmyslové objekty,“ dodal Lunin.
V předchozím prohlášení Lunin sdělil, že v Kremenčuku byly zasaženy i obytné domy. Informace o možných obětech v obou městech se podle něj zjišťují, na místě pracují záchranáři.
Gubernátor Dněpropetrovské oblasti Valentyn Rezničenko dnes uvedl, že ruské rakety v noci zasáhly blíže neupřesněný infrastrukturní objekt v Dnipru a způsobily vážné škody. Dva lidé podle něj utrpěli zranění. Dodal, že ukrajinské protivzdušné obraně se podařilo sestřelit čtyři ruské rakety a jeden bezpilotní letoun.
Poblíž města Kryvyj Rih v Dněpropetrovské oblasti byla podle Rezničenka cílem ruského úderu benzínová pumpa. Při tomto útoku, který byl podle serveru RBK-Ukrajina patrně proveden salvovým raketometem Grad, nikdo nebyl zraněn.
Ukrajinské úřady v pátek večer uvedly, že rezidenční oblast v jihoukrajinském přístavním městě Oděsa zasáhly tři ruské rakety, které mířily na „kritickou infrastrukturu“. Podle ukrajinské armády se protivzdušné obraně podařilo rakety sestřelit.
Ruský resort obrany dnes uvedl, že „vysoce přesné letecké střely“ zneškodnily vojenská letiště v Poltavě a Dnipru. Střely dlouhého doletu podle něj dále zničily sklad benzínu a nafty v rafinérii v Kremenčuku, z nichž byla zásobována ukrajinská vojska v centrálních a východních částech země.
Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč dnes podle serveru RBK-Ukrajina uvedl, že Rusko má k dispozici ještě mnoho raket a bude jimi na Ukrajinu útočit „až do posledního dne války“.
Ukrajinské letectvo sdělilo, že Rusko v noci vyslalo na Ukrajinu 52 dronů a balistickou střelu, přičemž protivzdušná obrana zničila 26 bezpilotních letounů.
Dalších 19 strojů, které ukrajinské vzdušné síly označily za imitace úderných dronů, podle nich zmizely z radarů, aniž způsobily škody. O osudu zbylých sedmi ruských dronů a balistické střely letectvo neinformuje, bez bližších podrobností zmiňuje škody v Sumské a Doněcké oblasti.
„Na klíčových částech urovnání není snadné se dohodnout. Diskutuje se o nich,“ řekl šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov - odpovídal tak v interview pro Kommersant na otázku, zda se Washingtonu a Moskvě podařilo zformulovat klíčové parametry možné budoucí dohody. Lavrov připomněl, že ruský prezident Vladimir Putin nastínil své požadavky loni v červnu.
Šéf Kremlu tehdy označil stažení ukrajinských vojáků z východu a jihu Ukrajiny za podmínku pro rozhovory s Kyjevem. Žádal, aby se Ukrajina vzdala ambicí na členství v NATO a zcela se stáhla ze svých čtyř regionů, které má Rusko částečně pod kontrolou a v rozporu s mezinárodním právem prohlašuje za své. Kyjev to tehdy odmítl s tím, že se to rovná kapitulaci.
Vysoce postavení členové týmu amerického prezidenta Donalda Trumpa mu radí, aby přitvrdil ve svém postoji k Moskvě a byl skeptičtější k myšlence, že Rusko chce dosáhnout míru ve válce s Ukrajinou. Ruský prezident Vladimir Putin zatím nevyjádřil upřímný zájem o zastavení bojů, řekli prezidentovi jeho blízcí poradci, mezi kterými jsou ministr zahraničí Marco Rubio a Trumpův vyslanec pro Ukrajinu Keith Kellogg. Napsal o tom deník The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na své zdroje z řad amerických činitelů.
Skupina poradců Trumpovi doporučila, aby byl obezřetnější při jednání s Putinem a aby zaujal tvrdší postoj k požadavkům Moskvy na územní ústupky od Kyjeva. Trump se však stále přiklání k postoji svého zvláštního zmocněnce pro Blízký východ Stevea Witkoffa, který si po dvou setkáních s Putinem v Moskvě myslí, že šéf Kremlu má skutečný zájem o dosažení míru, píše WSJ.
