Vážné škody po zásahu Rusů na Poltavu, Kremenčuk a Dnipro. Použili i raketomet Grad?
Ruské rakety zasáhly v noci na dnešek infrastrukturní i jiné cíle ve středoukrajinských městech Poltava a Kremenčuk. Dosud není zřejmé, zda si vzdušné údery vyžádaly oběti. Informoval o tom na komunikační platformě Telegram šéf Poltavské oblasti Dmytro Lunin. Zasažen raketami byl také cíl v Dněpropetrovské oblasti. Ministerstvo obrany v Moskvě oznámilo, že ruské ozbrojené síly vyřadily z provozu letiště v Poltavě a Dnipru a v Kremenčuku zničily sklad paliva.
„Kolem druhé hodiny ranní byly dva infrastrukturní objekty ve městě Poltava napadeny nejméně čtyřmi raketami. Co se týče města Kremenčuk, tam v šest hodin ráno podle předběžných informací zaútočila tři letadla na průmyslové objekty,“ dodal Lunin.
V předchozím prohlášení Lunin sdělil, že v Kremenčuku byly zasaženy i obytné domy. Informace o možných obětech v obou městech se podle něj zjišťují, na místě pracují záchranáři.
Gubernátor Dněpropetrovské oblasti Valentyn Rezničenko dnes uvedl, že ruské rakety v noci zasáhly blíže neupřesněný infrastrukturní objekt v Dnipru a způsobily vážné škody. Dva lidé podle něj utrpěli zranění. Dodal, že ukrajinské protivzdušné obraně se podařilo sestřelit čtyři ruské rakety a jeden bezpilotní letoun.
Poblíž města Kryvyj Rih v Dněpropetrovské oblasti byla podle Rezničenka cílem ruského úderu benzínová pumpa. Při tomto útoku, který byl podle serveru RBK-Ukrajina patrně proveden salvovým raketometem Grad, nikdo nebyl zraněn.
Ukrajinské úřady v pátek večer uvedly, že rezidenční oblast v jihoukrajinském přístavním městě Oděsa zasáhly tři ruské rakety, které mířily na „kritickou infrastrukturu“. Podle ukrajinské armády se protivzdušné obraně podařilo rakety sestřelit.
Ruský resort obrany dnes uvedl, že „vysoce přesné letecké střely“ zneškodnily vojenská letiště v Poltavě a Dnipru. Střely dlouhého doletu podle něj dále zničily sklad benzínu a nafty v rafinérii v Kremenčuku, z nichž byla zásobována ukrajinská vojska v centrálních a východních částech země.
Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč dnes podle serveru RBK-Ukrajina uvedl, že Rusko má k dispozici ještě mnoho raket a bude jimi na Ukrajinu útočit „až do posledního dne války“.
„Každý den slyšíme z Bruselu mnoho signálů. Hlavně se signály ze strany Bruselu a evropských metropolí týkají plánů na militarizaci Evropy, což je v zjevně v rozporu s postojem prezidentů Ruska a USA hledat způsoby, jak vstoupit do procesu mírového urovnání. Evropa se zatím sama militarizuje a spíše se změnila ve válečnou stranu,“ prohlásil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov k zasedání Evropské rady v Bruselu.
Podle šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové by se měla podpora Ukrajiny projevit nejen ve slovech, ale i v činech. „Když posloucháte prohlášení vůdců, tak podpora tam je, proto by se to mělo projevit i na skutcích, v reálných číslech, v munici, kterou Ukrajina potřebuje,“ uvedla začátkem zasedání Evropské rady. Očekává se, že unijní lídři budou dnes diskutovat rovněž o nedávno představené iniciativě šéfky unijní diplomacie. Nový balíček vojenské pomoci pro Ukrajinu by mohl mít letos hodnotu až 40 miliard eur (asi bilion korun) a měl by měl obsahovat vše od dělostřeleckých granátů až po systémy protivzdušné obrany.
„Musíme podpořit Ukrajinu, potřebujeme zvýšit naši vojenskou pomoc, měli bychom ale rovněž zvýšit i tlak na Rusko,“ řekl litevský prezident Gitanas Nauseda novinářům před zahájením zasedání Evropské rady v Bruselu. Zmínil v této souvislosti zejména brzké přijetí 17. sankčního balíčku proti Rusku. O něm se původně hovořilo, že by měl být přijat již tento měsíc, nicméně práce na jeho dojednávání ještě nezačaly. Litevský prezident doufá, že by balíček mohl obsahovat zákaz dovozu ruského zkapalněného zemního plynu (LNG) do Evropy.
