Vážné škody po zásahu Rusů na Poltavu, Kremenčuk a Dnipro. Použili i raketomet Grad?
Ruské rakety zasáhly v noci na dnešek infrastrukturní i jiné cíle ve středoukrajinských městech Poltava a Kremenčuk. Dosud není zřejmé, zda si vzdušné údery vyžádaly oběti. Informoval o tom na komunikační platformě Telegram šéf Poltavské oblasti Dmytro Lunin. Zasažen raketami byl také cíl v Dněpropetrovské oblasti. Ministerstvo obrany v Moskvě oznámilo, že ruské ozbrojené síly vyřadily z provozu letiště v Poltavě a Dnipru a v Kremenčuku zničily sklad paliva.
„Kolem druhé hodiny ranní byly dva infrastrukturní objekty ve městě Poltava napadeny nejméně čtyřmi raketami. Co se týče města Kremenčuk, tam v šest hodin ráno podle předběžných informací zaútočila tři letadla na průmyslové objekty,“ dodal Lunin.
V předchozím prohlášení Lunin sdělil, že v Kremenčuku byly zasaženy i obytné domy. Informace o možných obětech v obou městech se podle něj zjišťují, na místě pracují záchranáři.
Gubernátor Dněpropetrovské oblasti Valentyn Rezničenko dnes uvedl, že ruské rakety v noci zasáhly blíže neupřesněný infrastrukturní objekt v Dnipru a způsobily vážné škody. Dva lidé podle něj utrpěli zranění. Dodal, že ukrajinské protivzdušné obraně se podařilo sestřelit čtyři ruské rakety a jeden bezpilotní letoun.
Poblíž města Kryvyj Rih v Dněpropetrovské oblasti byla podle Rezničenka cílem ruského úderu benzínová pumpa. Při tomto útoku, který byl podle serveru RBK-Ukrajina patrně proveden salvovým raketometem Grad, nikdo nebyl zraněn.
Ukrajinské úřady v pátek večer uvedly, že rezidenční oblast v jihoukrajinském přístavním městě Oděsa zasáhly tři ruské rakety, které mířily na „kritickou infrastrukturu“. Podle ukrajinské armády se protivzdušné obraně podařilo rakety sestřelit.
Ruský resort obrany dnes uvedl, že „vysoce přesné letecké střely“ zneškodnily vojenská letiště v Poltavě a Dnipru. Střely dlouhého doletu podle něj dále zničily sklad benzínu a nafty v rafinérii v Kremenčuku, z nichž byla zásobována ukrajinská vojska v centrálních a východních částech země.
Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč dnes podle serveru RBK-Ukrajina uvedl, že Rusko má k dispozici ještě mnoho raket a bude jimi na Ukrajinu útočit „až do posledního dne války“.
Lidé v Kyjevě uctili památku amerických dobrovolníků, kteří padli v bojích za obranu Ukrajiny. Na náměstí Nezávislosti (Majdan) v metropoli mají takoví dobrovolníci-vojáci ze všech zemí improvizovaný památník.
„Včera jsme měli velmi dobré a produktivní rozhovory s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Existuje velmi dobrá šance, že tato hrozná, krvavá válka může konečně skončit,“ napsal republikánský prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social.
Putin ve čtvrtek pozdě večer jednal s americkým zvláštním zmocněncem Stevem Witkoffem o americkém návrhu na 30denní příměří na Ukrajině a vyslechl si informace o názorech amerických činitelů na Ukrajinu. Putin přes Witkoffa vyslal Trumpovi signály týkající se možného příměří ve válce na Ukrajině, řekl dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, podle kterého existují důvody k mírnému optimismu.
Trump ve svém dnešním příspěvku rovněž uvedl, že tisíce ukrajinských vojáků jsou momentálně obklíčeni ruskou armádou a nacházejí se ve velmi špatné a zranitelné pozici. „Důrazně jsem požádal prezidenta Putina, aby ušetřil jejich životy. Byl by to strašný masakr, jaký jsme neviděli od druhé světové války,“ uvedl šéf Bílého domu.
„Maďarsko pracuje systematicky proti společným bezpečnostním zájmům Evropy, a proto musíme rychle podniknout konkrétní kroky,“ řekl estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna. EU by podle něj měla s Budapeští zahájit řízení na základě článku sedm smlouvy o EU. V tom se hovoří o pozastavení hlasovacího práva pro členské státy, které zásadním způsobem a dlouhodobě porušují základní hodnoty EU.
Maďarsko, ale i Slovensko hrozily zablokovat prodloužení protiruských sankcí, které by bez dohody vypršely v sobotu. Tsahkna řekl, že Maďarsko „z politických důvodů“ prodloužení sankcí podmínilo tím, že z nich budou vyškrtnuti tři ruští podnikatelé.
DPA připomíná, že vláda maďarského konzervativního premiéra Viktora Orbána už v minulosti opakovaně protahovala prodloužení unijních sankcí proti Rusku. Orbán jako jeden z mála čelných evropských politiků udržuje dobré vztahy s Moskvou navzdory tomu, že Rusko už více než tři roky vede válku proti Ukrajině. Trestná opatření proti Rusku kritizuje, unijní ekonomiku podle něho poškozují více než tu ruskou.
