Vážné škody po zásahu Rusů na Poltavu, Kremenčuk a Dnipro. Použili i raketomet Grad?
Ruské rakety zasáhly v noci na dnešek infrastrukturní i jiné cíle ve středoukrajinských městech Poltava a Kremenčuk. Dosud není zřejmé, zda si vzdušné údery vyžádaly oběti. Informoval o tom na komunikační platformě Telegram šéf Poltavské oblasti Dmytro Lunin. Zasažen raketami byl také cíl v Dněpropetrovské oblasti. Ministerstvo obrany v Moskvě oznámilo, že ruské ozbrojené síly vyřadily z provozu letiště v Poltavě a Dnipru a v Kremenčuku zničily sklad paliva.
„Kolem druhé hodiny ranní byly dva infrastrukturní objekty ve městě Poltava napadeny nejméně čtyřmi raketami. Co se týče města Kremenčuk, tam v šest hodin ráno podle předběžných informací zaútočila tři letadla na průmyslové objekty,“ dodal Lunin.
V předchozím prohlášení Lunin sdělil, že v Kremenčuku byly zasaženy i obytné domy. Informace o možných obětech v obou městech se podle něj zjišťují, na místě pracují záchranáři.
Gubernátor Dněpropetrovské oblasti Valentyn Rezničenko dnes uvedl, že ruské rakety v noci zasáhly blíže neupřesněný infrastrukturní objekt v Dnipru a způsobily vážné škody. Dva lidé podle něj utrpěli zranění. Dodal, že ukrajinské protivzdušné obraně se podařilo sestřelit čtyři ruské rakety a jeden bezpilotní letoun.
Poblíž města Kryvyj Rih v Dněpropetrovské oblasti byla podle Rezničenka cílem ruského úderu benzínová pumpa. Při tomto útoku, který byl podle serveru RBK-Ukrajina patrně proveden salvovým raketometem Grad, nikdo nebyl zraněn.
Ukrajinské úřady v pátek večer uvedly, že rezidenční oblast v jihoukrajinském přístavním městě Oděsa zasáhly tři ruské rakety, které mířily na „kritickou infrastrukturu“. Podle ukrajinské armády se protivzdušné obraně podařilo rakety sestřelit.
Ruský resort obrany dnes uvedl, že „vysoce přesné letecké střely“ zneškodnily vojenská letiště v Poltavě a Dnipru. Střely dlouhého doletu podle něj dále zničily sklad benzínu a nafty v rafinérii v Kremenčuku, z nichž byla zásobována ukrajinská vojska v centrálních a východních částech země.
Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč dnes podle serveru RBK-Ukrajina uvedl, že Rusko má k dispozici ještě mnoho raket a bude jimi na Ukrajinu útočit „až do posledního dne války“.
Severní Korea se chystá vyslat další vojáky bojovat po boku Ruska proti Ukrajině, uvedli jihokorejští vojenští představitelé, které citoval zpravodajský server The Guardian. KLDR se k tomuto kroku připravuje navzdory zprávám o velkých ztrátách mezi vojáky z komunistického státu, kteří už byli vysláni na bojiště.
Informace, že by Pchjongjang mohl poslat do Ruska další vojenské posily, přišla v době, kdy americký prezident Donald Trump naznačil, že se pokusí obnovit vztahy s vůdcem KLDR Kim Čong-unem, a v rozhovoru v americké televizní stanici Fox News označil Kima za „chytrého chlapa“.
V Česku by mohla vzniknout návratová centra, která ukrajinským uprchlíkům před válkou usnadní cestu zpět do vlasti. I o tom bude příští týden při návštěvě České republiky jednat místopředseda ukrajinské vlády Olexij Černyšov. Napsal to dnes server Deníku N, kterému to potvrdilo ministerstvo vnitra. Uprchlickou vlnu z Ukrajiny vyvolal vpád ruské armády do země na konci února 2022.
Vznik návratového centra se připravuje v Berlíně, o projektu jednala Ukrajina také s Polskem, píše server. „Zřízení návratových center na území České republiky bude mimo jiné předmětem schůzky místopředsedy vlády Ukrajiny Olexije Černyšova odpovědného za vztahy s ukrajinskými občany v zahraničí, který za tímto účelem přijíždí 28. ledna 2025 na jednání do Česka,“ uvedla Hana Malá z odboru komunikace ministerstva vnitra.
Nový americký ministr zahraničí Marco Rubio se v prvním rozhovoru se svým dánským protějškem Larsem Lokkem Rasmussenem shodli na tom, že o tématu Grónska se budou bavit později. Po dnešním telefonátu šéfů diplomacií to podle agentury Reuters uvedlo dánské ministerstvo.
Staronový americký prezident Donald Trump několik dní před svým pondělním nástupem do funkce prohlásil, že americká kontrola Grónska je „absolutní nutností“. Nevyloučil, že k jejímu uskutečnění použije vojenské nebo ekonomické kroky, jako jsou cla proti Dánsku, pokud Kodaň odmítne jeho nabídku ostrov koupit.
