Vážné škody po zásahu Rusů na Poltavu, Kremenčuk a Dnipro. Použili i raketomet Grad?
Ruské rakety zasáhly v noci na dnešek infrastrukturní i jiné cíle ve středoukrajinských městech Poltava a Kremenčuk. Dosud není zřejmé, zda si vzdušné údery vyžádaly oběti. Informoval o tom na komunikační platformě Telegram šéf Poltavské oblasti Dmytro Lunin. Zasažen raketami byl také cíl v Dněpropetrovské oblasti. Ministerstvo obrany v Moskvě oznámilo, že ruské ozbrojené síly vyřadily z provozu letiště v Poltavě a Dnipru a v Kremenčuku zničily sklad paliva.
„Kolem druhé hodiny ranní byly dva infrastrukturní objekty ve městě Poltava napadeny nejméně čtyřmi raketami. Co se týče města Kremenčuk, tam v šest hodin ráno podle předběžných informací zaútočila tři letadla na průmyslové objekty,“ dodal Lunin.
V předchozím prohlášení Lunin sdělil, že v Kremenčuku byly zasaženy i obytné domy. Informace o možných obětech v obou městech se podle něj zjišťují, na místě pracují záchranáři.
Gubernátor Dněpropetrovské oblasti Valentyn Rezničenko dnes uvedl, že ruské rakety v noci zasáhly blíže neupřesněný infrastrukturní objekt v Dnipru a způsobily vážné škody. Dva lidé podle něj utrpěli zranění. Dodal, že ukrajinské protivzdušné obraně se podařilo sestřelit čtyři ruské rakety a jeden bezpilotní letoun.
Poblíž města Kryvyj Rih v Dněpropetrovské oblasti byla podle Rezničenka cílem ruského úderu benzínová pumpa. Při tomto útoku, který byl podle serveru RBK-Ukrajina patrně proveden salvovým raketometem Grad, nikdo nebyl zraněn.
Ukrajinské úřady v pátek večer uvedly, že rezidenční oblast v jihoukrajinském přístavním městě Oděsa zasáhly tři ruské rakety, které mířily na „kritickou infrastrukturu“. Podle ukrajinské armády se protivzdušné obraně podařilo rakety sestřelit.
Ruský resort obrany dnes uvedl, že „vysoce přesné letecké střely“ zneškodnily vojenská letiště v Poltavě a Dnipru. Střely dlouhého doletu podle něj dále zničily sklad benzínu a nafty v rafinérii v Kremenčuku, z nichž byla zásobována ukrajinská vojska v centrálních a východních částech země.
Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč dnes podle serveru RBK-Ukrajina uvedl, že Rusko má k dispozici ještě mnoho raket a bude jimi na Ukrajinu útočit „až do posledního dne války“.
Maďarsko plánuje rozhovory s regionálními partnery o dopadech vyšších cen ropy v důsledku nových amerických sankcí proti ruskému energetickému sektoru, uvedl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Nové sankce uvalené dosluhující administrativou prezidenta Joea Bidena se vztahují na velké ruské ropné společnosti Gazpromněfť a Surgutněftěgaz, stejně jako na 183 plavidel včetně takzvané stínové flotily tankerů přepravujících ruskou ropu.
Ceny ropy se po zveřejnění zprávy o sankcích dostaly na tříměsíční maximum. „Tento balíček sankcí opět vyvolává vážné problémy pro střední Evropu,“ uvedl Szijjártó ve videu na síti Facebook. Dodal, že nižší dodávky ropy zvýší poptávku po rafinovaných palivech, jako je benzin a nafta, což zvyšuje riziko „velmi vážného“ zvýšení cen v regionu.
Podle ministra bude účelem jednání s regionálními spojenci zmírnit dopady na ceny a ekonomiku. Konkrétní partnery pro rozhovory ale nejmenoval. Maďarsko dováží většinu ropy ropovodem Družba, kterým se ruská ropa přepravuje přes Bělorusko a Ukrajinu do Maďarska a také na Slovensko.
Šest poslanců slovenských vládních stran Směr-sociální demokracie a Slovenská národní strana (SNS) odletělo na návštěvu Ruska. Místopředseda Národní rady Andrej Danko z nacionalistické SNS před odletem na svém účtu na sociální síti X řekl, že Polsko speciálu nepovolilo přelet nad svým územím a že kvůli tomu poletí přes Německo. Už v prosinci v Moskvě jednal slovenský premiér Robert Fico, a to navzdory tomu, že Rusko už skoro tři roky vede útočnou válku proti Ukrajině.
„Nerozumím tomu postoji Polska, ale beru to jako realitu,“ řekl Danko k rozhodnutí polských úřadů. Podle slovenských médií oklika kvůli tomu vedla přes Česko a Německo.
Podle místopředsedy parlamentu Tibora Gašpara z Ficova Směru-sociální demokracie, který spolu s Dankem delegaci vede, slovenští poslanci budou v Rusku jednat o dodávkách ruského plynu na Slovensko nebo o válce na Ukrajině. Sejdou se s ruskými zákonodárci a některými ministry. Když Danko v prosinci o plánované cestě do Moskvy informoval, řekl, že pro něj bude „čest navštívit Ruskou federaci“. Poslanci tam mají zůstat do středy.
Slovensko stále nijak nereagovalo na českou nabídku přepravních a zásobníkových kapacit plynu. V televizi Nova to dnes řekl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Využití české infrastruktury nabídl slovenským protějškům na konci loňského roku v reakci na zastavení tranzitu plynu na Slovensko přes Ukrajinu.
„Do dneška nemám žádnou odpověď,“ řekl Vlček. Podle něj Slovensko nyní dodávky plynu do země výrazně dotuje, navíc se musí vyrovnávat s výpadkem ročních příjmů z tranzitu plynu kolem 400 milionů eur (přes deset miliard korun), kvůli čemuž je tamní rozpočet ve velkých problémech.
Česká nabídka podle ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) platí pro nadcházející jaro i dlouhodobější období. Tuzemská plynárenská infrastruktura je přitom podle úřadu připravena zahájit přepravu plynu na východ okamžitě bez nutnosti dalších úprav. Ukrajina na začátku roku ukončila přepravu suroviny z Ruska do EU a do Moldavska, protože vypršel pětiletý kontrakt mezi ruským Gazpromem a ukrajinským Naftohazem. Kyjev, který už téměř tři roky čelí ruské vojenské invazi, platnost této dohody neprodloužil.
