Vážné škody po zásahu Rusů na Poltavu, Kremenčuk a Dnipro. Použili i raketomet Grad?
Ruské rakety zasáhly v noci na dnešek infrastrukturní i jiné cíle ve středoukrajinských městech Poltava a Kremenčuk. Dosud není zřejmé, zda si vzdušné údery vyžádaly oběti. Informoval o tom na komunikační platformě Telegram šéf Poltavské oblasti Dmytro Lunin. Zasažen raketami byl také cíl v Dněpropetrovské oblasti. Ministerstvo obrany v Moskvě oznámilo, že ruské ozbrojené síly vyřadily z provozu letiště v Poltavě a Dnipru a v Kremenčuku zničily sklad paliva.
„Kolem druhé hodiny ranní byly dva infrastrukturní objekty ve městě Poltava napadeny nejméně čtyřmi raketami. Co se týče města Kremenčuk, tam v šest hodin ráno podle předběžných informací zaútočila tři letadla na průmyslové objekty,“ dodal Lunin.
V předchozím prohlášení Lunin sdělil, že v Kremenčuku byly zasaženy i obytné domy. Informace o možných obětech v obou městech se podle něj zjišťují, na místě pracují záchranáři.
Gubernátor Dněpropetrovské oblasti Valentyn Rezničenko dnes uvedl, že ruské rakety v noci zasáhly blíže neupřesněný infrastrukturní objekt v Dnipru a způsobily vážné škody. Dva lidé podle něj utrpěli zranění. Dodal, že ukrajinské protivzdušné obraně se podařilo sestřelit čtyři ruské rakety a jeden bezpilotní letoun.
Poblíž města Kryvyj Rih v Dněpropetrovské oblasti byla podle Rezničenka cílem ruského úderu benzínová pumpa. Při tomto útoku, který byl podle serveru RBK-Ukrajina patrně proveden salvovým raketometem Grad, nikdo nebyl zraněn.
Ukrajinské úřady v pátek večer uvedly, že rezidenční oblast v jihoukrajinském přístavním městě Oděsa zasáhly tři ruské rakety, které mířily na „kritickou infrastrukturu“. Podle ukrajinské armády se protivzdušné obraně podařilo rakety sestřelit.
Ruský resort obrany dnes uvedl, že „vysoce přesné letecké střely“ zneškodnily vojenská letiště v Poltavě a Dnipru. Střely dlouhého doletu podle něj dále zničily sklad benzínu a nafty v rafinérii v Kremenčuku, z nichž byla zásobována ukrajinská vojska v centrálních a východních částech země.
Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč dnes podle serveru RBK-Ukrajina uvedl, že Rusko má k dispozici ještě mnoho raket a bude jimi na Ukrajinu útočit „až do posledního dne války“.
„Od začátku plnohodnotné invaze ruské útoky zcela zničily 227 zdravotnických zařízení na Ukrajině a více než 1 700 jich poškodily,“ tweetuje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Rusko se záměrně zaměřuje na nemocnice, kliniky a porodnice. Přesto naši ukrajinští lékaři, zdravotní sestry a zdravotnický personál zůstávají po boku svých pacientů, a to i pod hrozbou ohrožení vlastního života. Každý den zachraňují životy, provádějí operace pod palbou a přinášejí naději i v těch nejtemnějších chvílích. Jsme jim nesmírně vděční za jejich obětavost a statečnost. Podpořte zdravotnický sektor a pomozte tak celé Ukrajině,“ vyzývá.
Polské bezpečnostní složky ve Varšavě zadržely běloruského občana podezřelého ze sabotáže, který se pokusil zapálit budovu v Gdaňsku. „Jedná se o další zatčení v rámci vyšetřování činnosti organizované zločinecké skupiny, která na žádost zahraničních speciálních služeb prováděla sabotážní akce, zejména žhářství,“ uvedla polská kontrarozvědka ABW.
Prokuratura zadrženého obvinila z účasti v organizované zločinecké skupině a ze spáchání diverzních nebo teroristických činů na objednávku zahraniční zpravodajské služby. Soud nařídil jeho tříměsíční vazbu.
Obranu Ukrajiny nelze podle ukrajinského ministra zahraničí Andrije Sybihy odložit a čekat, je potřeba urychlit veškerá zásadní rozhodnutí. Sybiha to uvedl dnes v Bruselu, kde se setkal se svým americkým protějškem Antonym Blinkenem.
Na Ukrajině se podle Sybihy nyní rozhoduje o „budoucnosti transatlantické a globální bezpečnosti“. „Válka se nyní nachází v kritickém okamžiku,“ citovala agentura Reuters šéfa ukrajinské diplomacie. Směrem k Rusku Sybiha vyzval k „politice síly“, nikoli k uplatňování „politiky appeasementu“, tedy usmiřování.
V Bruselu panují obavy, že po nástupu nového amerického prezidenta Donalda Trumpa do funkce by se mohla pomoc Ukrajině, která se již více než dva a půl roku brání ruské agresi, významně snížit. Blinken již ráno po schůzce se šéfem NATO Markem Ruttem uvedl, že prezident Joe Biden chce ještě před koncem svého mandátu naopak posílit vojenskou podporu Ukrajiny.
