Vážné škody po zásahu Rusů na Poltavu, Kremenčuk a Dnipro. Použili i raketomet Grad?
Ruské rakety zasáhly v noci na dnešek infrastrukturní i jiné cíle ve středoukrajinských městech Poltava a Kremenčuk. Dosud není zřejmé, zda si vzdušné údery vyžádaly oběti. Informoval o tom na komunikační platformě Telegram šéf Poltavské oblasti Dmytro Lunin. Zasažen raketami byl také cíl v Dněpropetrovské oblasti. Ministerstvo obrany v Moskvě oznámilo, že ruské ozbrojené síly vyřadily z provozu letiště v Poltavě a Dnipru a v Kremenčuku zničily sklad paliva.
„Kolem druhé hodiny ranní byly dva infrastrukturní objekty ve městě Poltava napadeny nejméně čtyřmi raketami. Co se týče města Kremenčuk, tam v šest hodin ráno podle předběžných informací zaútočila tři letadla na průmyslové objekty,“ dodal Lunin.
V předchozím prohlášení Lunin sdělil, že v Kremenčuku byly zasaženy i obytné domy. Informace o možných obětech v obou městech se podle něj zjišťují, na místě pracují záchranáři.
Gubernátor Dněpropetrovské oblasti Valentyn Rezničenko dnes uvedl, že ruské rakety v noci zasáhly blíže neupřesněný infrastrukturní objekt v Dnipru a způsobily vážné škody. Dva lidé podle něj utrpěli zranění. Dodal, že ukrajinské protivzdušné obraně se podařilo sestřelit čtyři ruské rakety a jeden bezpilotní letoun.
Poblíž města Kryvyj Rih v Dněpropetrovské oblasti byla podle Rezničenka cílem ruského úderu benzínová pumpa. Při tomto útoku, který byl podle serveru RBK-Ukrajina patrně proveden salvovým raketometem Grad, nikdo nebyl zraněn.
Ukrajinské úřady v pátek večer uvedly, že rezidenční oblast v jihoukrajinském přístavním městě Oděsa zasáhly tři ruské rakety, které mířily na „kritickou infrastrukturu“. Podle ukrajinské armády se protivzdušné obraně podařilo rakety sestřelit.
Ruský resort obrany dnes uvedl, že „vysoce přesné letecké střely“ zneškodnily vojenská letiště v Poltavě a Dnipru. Střely dlouhého doletu podle něj dále zničily sklad benzínu a nafty v rafinérii v Kremenčuku, z nichž byla zásobována ukrajinská vojska v centrálních a východních částech země.
Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč dnes podle serveru RBK-Ukrajina uvedl, že Rusko má k dispozici ještě mnoho raket a bude jimi na Ukrajinu útočit „až do posledního dne války“.
Sněmovna by podle dnešního doporučení branného výboru měla schválit plán zahraničních misí české armády na další dva roky. Například na východním křídle NATO by mohlo působit až 2000 českých vojáků, což je o 800 víc než nyní. Celkem by podle návrhu mohlo v příštím roce sloužit v zahraničních misích až 2666 českých vojáků, o rok později až 2571 vojáků. Současný mandát pro mise platí do konce letošního roku.
Východní křídlo Severoatlantické aliance dlouhodobě posiluje kvůli ruské agresi proti Ukrajině. Čeští vojáci by měli působit v Litvě, Lotyšsku, Polsku a na Slovensku.
Za výbušnými balíky odeslanými z Litvy do dalších evropských zemí stojí Rusko, uvedl dnes v rozhlasovém rozhovoru poradce litevského prezidenta Gitanase Nausédy. Je to poprvé, co litevský představitel poukázal na ruskou vojenskou rozvědku kvůli konkrétním sabotážím, napsala agentura Reuters a připomněla, že jedna sabotáž, kterou vyšetřuje Německo, málem způsobila zřícení letadla.
Západní vlády a zpravodajské služby již dříve poukázaly na Rusko jako zdroj série požárů a sabotáží v Evropě, které měly destabilizovat spojence Ukrajiny, bránící se již třetím rokem ruské agresi, napsal Reuters. Připomněl, že polský deník Gazeta Wyborcza minulý měsíc psal, že balíčky, které způsobily požáry ve skladech v Británii, Německu a Polsku, byly odeslány z Litvy. Británie a Německo vyšetřují požáry v skladech v Birminghamu a Lipsku. Podle Berlína se málem zřítilo jedno letadlo, když v něm vzplál jeden z balíčků.
„Říkáme našim spojencům, že to není náhoda, ale součást vojenské operace,“ řekl poradce litevského prezidenta Kestutis Budrys rozhlasové stanici Ziniu. „Potřebujeme to zneškodnit a zastavit u zdroje, a tím je ruská vojenská rozvědka,“ prohlásil.
Švédsko z bezpečnostních důvodů zablokovalo výstavbu 13 větrných farem u svých břehů v Baltském moři. Informoval o tom britský The Guardian.
Švédský ministr obrany Pal Jonson v pondělí řekl, že vláda zamítla 13 ze 14 žádostí o povolení ke stavbě větrných farem u pobřeží této skandinávské země. Rozhodnutí přišlo krátce poté, co švédská armáda došla k závěru, že kvůli větrným elektrárnám by byla obtížnější obrana země.
