Vážné škody po zásahu Rusů na Poltavu, Kremenčuk a Dnipro. Použili i raketomet Grad?
Ruské rakety zasáhly v noci na dnešek infrastrukturní i jiné cíle ve středoukrajinských městech Poltava a Kremenčuk. Dosud není zřejmé, zda si vzdušné údery vyžádaly oběti. Informoval o tom na komunikační platformě Telegram šéf Poltavské oblasti Dmytro Lunin. Zasažen raketami byl také cíl v Dněpropetrovské oblasti. Ministerstvo obrany v Moskvě oznámilo, že ruské ozbrojené síly vyřadily z provozu letiště v Poltavě a Dnipru a v Kremenčuku zničily sklad paliva.
„Kolem druhé hodiny ranní byly dva infrastrukturní objekty ve městě Poltava napadeny nejméně čtyřmi raketami. Co se týče města Kremenčuk, tam v šest hodin ráno podle předběžných informací zaútočila tři letadla na průmyslové objekty,“ dodal Lunin.
V předchozím prohlášení Lunin sdělil, že v Kremenčuku byly zasaženy i obytné domy. Informace o možných obětech v obou městech se podle něj zjišťují, na místě pracují záchranáři.
Gubernátor Dněpropetrovské oblasti Valentyn Rezničenko dnes uvedl, že ruské rakety v noci zasáhly blíže neupřesněný infrastrukturní objekt v Dnipru a způsobily vážné škody. Dva lidé podle něj utrpěli zranění. Dodal, že ukrajinské protivzdušné obraně se podařilo sestřelit čtyři ruské rakety a jeden bezpilotní letoun.
Poblíž města Kryvyj Rih v Dněpropetrovské oblasti byla podle Rezničenka cílem ruského úderu benzínová pumpa. Při tomto útoku, který byl podle serveru RBK-Ukrajina patrně proveden salvovým raketometem Grad, nikdo nebyl zraněn.
Ukrajinské úřady v pátek večer uvedly, že rezidenční oblast v jihoukrajinském přístavním městě Oděsa zasáhly tři ruské rakety, které mířily na „kritickou infrastrukturu“. Podle ukrajinské armády se protivzdušné obraně podařilo rakety sestřelit.
Ruský resort obrany dnes uvedl, že „vysoce přesné letecké střely“ zneškodnily vojenská letiště v Poltavě a Dnipru. Střely dlouhého doletu podle něj dále zničily sklad benzínu a nafty v rafinérii v Kremenčuku, z nichž byla zásobována ukrajinská vojska v centrálních a východních částech země.
Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč dnes podle serveru RBK-Ukrajina uvedl, že Rusko má k dispozici ještě mnoho raket a bude jimi na Ukrajinu útočit „až do posledního dne války“.
Ruské ministerstvo obrany hlásí dvě desítky zničených ukrajinských dronů nad šesti ruskými oblastmi.
„Osm jich bylo sestřeleno nad územím Brjanské oblasti, čtyři nad územím Belgorodské oblasti, tři nad územím Kurské oblasti, po dvou nad územím Smolenské a Orelské oblasti a jeden nad územím Kalužské oblasti,“ oznámil úřad na telegramu.
Ruské síly přitom podle analytiků pokračují v postupu na východě Ukrajiny, zatímco ruské protiútoky v Kurské oblasti, kam pronikla ukrajinská vojska, dosáhly během uplynulého dne jen nevelkých úspěchů. „Ukrajinské drony také zapálily tři cisterny s pohonnými hmotami v okupované části Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny,“ uvedla agentura TASS s odvoláním na okupační správu. Požár hasiči podle nich uhasili pomocí protipožárního vlaku, nálet se obešel bez zraněných.
Podobná tvrzení bojujících stran nelze ve válečných podmínkách ověřit z nezávislých zdrojů.
Podle generálního štábu Ukrajinské armády včera tamní letectvo a další složky zničily množství nepřátelské techniky i lidských sil na Ukrajině. „Během uplynulého dne letectvo, raketová vojska a dělostřelectvo obranných sil zasáhly pontonový přívoz okupantů, velitelské stanoviště, jeden systém protivzdušné obrany, osm děl na palebných postaveních, 11 míst soustředění personálu, zbraní a vojenské techniky a dva další důležité objekty ruských útočníků,“ oznámil štáb v denní svodce.
Peking podle čínského ministra obrany Tung Ťüna plánuje posílit vazby na své sousedy, zvláště na rozvíjející se země. Ve zjevné narážce na Washington Tung prohlásil, že velké země „by měly přestat šikanovat malé a slabé“ a „měly by se zasadit o globální bezpečnost“. „Měli bychom se zbavit arogance a předsudků, nikdy nezasahovat do vnitřních záležitostí jiných zemí, nikdy nenarušit práva a zájmy jiných zemí,“ řekl podle Reuters během obsáhlého projevu.
Čína a USA se v současnosti snaží o intenzivnější vojenskou komunikaci, ačkoli mají řadu sporů, například okolo armádních aktivit Pekingu v Jihočínském moři, jeho hrozeb směrem k Tchaj-wanu či jeho nejednoznačného přístupu právě k ruské agresi na Ukrajině.
