Vážné škody po zásahu Rusů na Poltavu, Kremenčuk a Dnipro. Použili i raketomet Grad?
Ruské rakety zasáhly v noci na dnešek infrastrukturní i jiné cíle ve středoukrajinských městech Poltava a Kremenčuk. Dosud není zřejmé, zda si vzdušné údery vyžádaly oběti. Informoval o tom na komunikační platformě Telegram šéf Poltavské oblasti Dmytro Lunin. Zasažen raketami byl také cíl v Dněpropetrovské oblasti. Ministerstvo obrany v Moskvě oznámilo, že ruské ozbrojené síly vyřadily z provozu letiště v Poltavě a Dnipru a v Kremenčuku zničily sklad paliva.
„Kolem druhé hodiny ranní byly dva infrastrukturní objekty ve městě Poltava napadeny nejméně čtyřmi raketami. Co se týče města Kremenčuk, tam v šest hodin ráno podle předběžných informací zaútočila tři letadla na průmyslové objekty,“ dodal Lunin.
V předchozím prohlášení Lunin sdělil, že v Kremenčuku byly zasaženy i obytné domy. Informace o možných obětech v obou městech se podle něj zjišťují, na místě pracují záchranáři.
Gubernátor Dněpropetrovské oblasti Valentyn Rezničenko dnes uvedl, že ruské rakety v noci zasáhly blíže neupřesněný infrastrukturní objekt v Dnipru a způsobily vážné škody. Dva lidé podle něj utrpěli zranění. Dodal, že ukrajinské protivzdušné obraně se podařilo sestřelit čtyři ruské rakety a jeden bezpilotní letoun.
Poblíž města Kryvyj Rih v Dněpropetrovské oblasti byla podle Rezničenka cílem ruského úderu benzínová pumpa. Při tomto útoku, který byl podle serveru RBK-Ukrajina patrně proveden salvovým raketometem Grad, nikdo nebyl zraněn.
Ukrajinské úřady v pátek večer uvedly, že rezidenční oblast v jihoukrajinském přístavním městě Oděsa zasáhly tři ruské rakety, které mířily na „kritickou infrastrukturu“. Podle ukrajinské armády se protivzdušné obraně podařilo rakety sestřelit.
Ruský resort obrany dnes uvedl, že „vysoce přesné letecké střely“ zneškodnily vojenská letiště v Poltavě a Dnipru. Střely dlouhého doletu podle něj dále zničily sklad benzínu a nafty v rafinérii v Kremenčuku, z nichž byla zásobována ukrajinská vojska v centrálních a východních částech země.
Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč dnes podle serveru RBK-Ukrajina uvedl, že Rusko má k dispozici ještě mnoho raket a bude jimi na Ukrajinu útočit „až do posledního dne války“.
Ruský podplukovník Irek Magasumov, kterého v červnu ruský vojenský soud poslal na 11 let do vězeňského tábora za vraždu osmnáctileté Ukrajinky, se už o měsíc později znovu ocitl na ukrajinském bojišti. Uvedl to dnes na svém webu ruský list Kommersant s odvoláním na server Tatar-Inform a na video zveřejněné na sociálních sítích. Záběry zachycují Magasumova, přezdívaného v jednotce „Bizon“, při výslechu zajatého ukrajinského vojáka, dodal deník.
„Vojáci jednotky Štorm dobyli pozice nepřítele u Avdijivky a zajali několik vojáků ukrajinských ozbrojených sil. Upozorňujeme, že první výslech na linii dotyku s nepřítelem vede náš soudruh zvaný Bizon! Vrátil se do speciální vojenské operace a pokračuje v plnění své vojenské povinnosti na nejnebezpečnějších úsecích fronty, společně přibližujeme vítězství,“ napsal k záběrům od východoukrajinského města Pokrovsk zpravodajský kanál, jehož ruský název by se dal do češtiny přeložit jako Vzteklí psi.
Vláda v Mali se rozhodla přerušit své diplomatické vztahy s Ukrajinou. Důvodem je údajné zapojení ukrajinských tajných služeb do útoku povstalců na severu africké země na konci července, píší dnes agentury AFP a Reuters. Při útoku zemřely podle povstalců desítky malijských vojáků i příslušníků ruské Wagnerovy skupiny.
„Rozhodnutí prozatímní vlády Mali přerušit diplomatické styky s Ukrajinou se jeví krátkozrakým a uspěchaným vzhledem k tomu, že Ukrajina jako oběť ničím nevyprovokované totální ozbrojené agrese ze strany Ruska se všemožně snaží za podpory světového společenství obnovit spravedlnost a respekt k mezinárodnímu právu, jehož cílem je chránit všechny země světa, především africké, před útoky na jejich svrchovanost, nezávislost a územní celistvost,“ uvedla v reakci ukrajinská diplomacie. Prohlášení zdůraznilo, že Ukrajina bezpodmínečně dodržuje mezinárodní právo, respektuje svrchovanost a územní celistvost jiných zemí a rozhodně odmítá obvinění, že podporuje mezinárodní terorismus.
V ruské vazební věznici v Birobidžanu na Dálném východě zemřel v důsledku hladovky pianista a protiválečný aktivista Pavel Kušnir, uvedl server BBC News s odvoláním na vyjádření aktivistovy matky Iriny Levinové.
„Vyšetřovatel tajné služby FSB mi oznámil (synovu smrt) 28. července. Kvůli hladovce,“ řekla devětasedmdesátiletá Levinová serveru Mediazona. Úřady příčinu smrti podle serveru dosud neoznámily. „Tvrdí, že se snažili pomoci, že jej připojili na kapačku, že se jej snažili udržet při životě, ale zjevně to nestačilo,“ dodala Kušnirova matka.
