Vážné škody po zásahu Rusů na Poltavu, Kremenčuk a Dnipro. Použili i raketomet Grad?
Ruské rakety zasáhly v noci na dnešek infrastrukturní i jiné cíle ve středoukrajinských městech Poltava a Kremenčuk. Dosud není zřejmé, zda si vzdušné údery vyžádaly oběti. Informoval o tom na komunikační platformě Telegram šéf Poltavské oblasti Dmytro Lunin. Zasažen raketami byl také cíl v Dněpropetrovské oblasti. Ministerstvo obrany v Moskvě oznámilo, že ruské ozbrojené síly vyřadily z provozu letiště v Poltavě a Dnipru a v Kremenčuku zničily sklad paliva.
„Kolem druhé hodiny ranní byly dva infrastrukturní objekty ve městě Poltava napadeny nejméně čtyřmi raketami. Co se týče města Kremenčuk, tam v šest hodin ráno podle předběžných informací zaútočila tři letadla na průmyslové objekty,“ dodal Lunin.
V předchozím prohlášení Lunin sdělil, že v Kremenčuku byly zasaženy i obytné domy. Informace o možných obětech v obou městech se podle něj zjišťují, na místě pracují záchranáři.
Gubernátor Dněpropetrovské oblasti Valentyn Rezničenko dnes uvedl, že ruské rakety v noci zasáhly blíže neupřesněný infrastrukturní objekt v Dnipru a způsobily vážné škody. Dva lidé podle něj utrpěli zranění. Dodal, že ukrajinské protivzdušné obraně se podařilo sestřelit čtyři ruské rakety a jeden bezpilotní letoun.
Poblíž města Kryvyj Rih v Dněpropetrovské oblasti byla podle Rezničenka cílem ruského úderu benzínová pumpa. Při tomto útoku, který byl podle serveru RBK-Ukrajina patrně proveden salvovým raketometem Grad, nikdo nebyl zraněn.
Ukrajinské úřady v pátek večer uvedly, že rezidenční oblast v jihoukrajinském přístavním městě Oděsa zasáhly tři ruské rakety, které mířily na „kritickou infrastrukturu“. Podle ukrajinské armády se protivzdušné obraně podařilo rakety sestřelit.
Ruský resort obrany dnes uvedl, že „vysoce přesné letecké střely“ zneškodnily vojenská letiště v Poltavě a Dnipru. Střely dlouhého doletu podle něj dále zničily sklad benzínu a nafty v rafinérii v Kremenčuku, z nichž byla zásobována ukrajinská vojska v centrálních a východních částech země.
Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč dnes podle serveru RBK-Ukrajina uvedl, že Rusko má k dispozici ještě mnoho raket a bude jimi na Ukrajinu útočit „až do posledního dne války“.
Ukrajinské zpravodajské služby se podílely na smrtícím přepadení žoldnéřů ruské Wagnerovy skupiny v Mali, ke kterému se přihlásili povstalečtí Tuaregové. Uvedl to mluvčí ukrajinské vojenské rozvědky HUR Andrij Jusov. Povstalci o víkendu uvedli, že během dvou dnů bojů u hranice s Alžírskem zabili a zranili desítky malijských vojáků i wagnerovských žoldnéřů včetně velitele Sergeje Ševčenka. Informaci pak v pondělí potvrdila Wagnerova skupina.
„Povstalci obdrželi potřebné informace a nejenom informace, které umožnily provést proti ruským válečným zločincům úspěšnou vojenskou operaci,“ uvedl podle serveru Suspilne Jusov. Další podrobnosti, například zda se do bojů v africké zemi zapojili ukrajinští vojáci, odmítl sdělit.
Server Kyiv Post v pondělí zveřejnil fotografii, na které jsou podle něj povstalci držící ukrajinskou vlajku. Pravost snímku ale nelze nezávisle ověřit.
Ve středu se v Praze uskuteční setkání členů ukrajinské třetí samostatné útočné brigády s krajany. Cílem akce má být podle organizátorů neformální diskuse o vývoji války i budoucnosti Ukrajiny. Třetí útočná brigáda se zformovala na konci roku 2022 z veteránů pluku Azov, spadá pod pozemní síly ukrajinské armády.
Setkání je součástí „tour po Evropě“ třetí útočné brigády, minulý týden její členové navštívili Polsko. Podobné akce se měly konat také v Německu, Nizozemsku a Belgii. Organizátoři je ale zrušili, rozhodnutí vysvětlili bezpečnostními důvody. V pátek 2. srpna by měli příslušníci brigády přijet do Vilniusu.
Pluk Azov se původně zformoval jako dobrovolnická jednotka v roce 2014, jeho cílem byl boj proti Ruskem podporovaným separatistům na východě Ukrajiny. Bojovníky tehdy čerpala zejména z řad krajně pravicových kruhů. Po začátku rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 se brigáda snažila změnit svůj veřejný obraz tím, že se zbaví kontroverzí ohledně svého ultranacionalistického původu a bude se prezentovat jako efektivní bojová síla.
Na pražském Žižkově otevřelo první ukrajinské knihkupectví v České republice. Každý den si zde zájemci mohou koupit knihy v ukrajinském nebo běloruském jazyce. Majitelé nabízejí publikace všech žánrů. Ukrajinci žijící v České republice mají o produkci knihkupectví zájem, na jeho účtu na instagramu se za tři týdny objevilo téměř 5000 sledujících. ČTK to sdělili spolumajitelé knihkupectví Andrij Nosač a Oleksandr Salfetnikov.
Vzhledem k ruské agresi má nyní v Česku dočasnou ochranu na 350.000 uprchlíků z Ukrajiny, celkem žije na území ČR podle údajů ministerstva vnitra přibližně půl milionu Ukrajinců.
