Vážné škody po zásahu Rusů na Poltavu, Kremenčuk a Dnipro. Použili i raketomet Grad?
Ruské rakety zasáhly v noci na dnešek infrastrukturní i jiné cíle ve středoukrajinských městech Poltava a Kremenčuk. Dosud není zřejmé, zda si vzdušné údery vyžádaly oběti. Informoval o tom na komunikační platformě Telegram šéf Poltavské oblasti Dmytro Lunin. Zasažen raketami byl také cíl v Dněpropetrovské oblasti. Ministerstvo obrany v Moskvě oznámilo, že ruské ozbrojené síly vyřadily z provozu letiště v Poltavě a Dnipru a v Kremenčuku zničily sklad paliva.
„Kolem druhé hodiny ranní byly dva infrastrukturní objekty ve městě Poltava napadeny nejméně čtyřmi raketami. Co se týče města Kremenčuk, tam v šest hodin ráno podle předběžných informací zaútočila tři letadla na průmyslové objekty,“ dodal Lunin.
V předchozím prohlášení Lunin sdělil, že v Kremenčuku byly zasaženy i obytné domy. Informace o možných obětech v obou městech se podle něj zjišťují, na místě pracují záchranáři.
Gubernátor Dněpropetrovské oblasti Valentyn Rezničenko dnes uvedl, že ruské rakety v noci zasáhly blíže neupřesněný infrastrukturní objekt v Dnipru a způsobily vážné škody. Dva lidé podle něj utrpěli zranění. Dodal, že ukrajinské protivzdušné obraně se podařilo sestřelit čtyři ruské rakety a jeden bezpilotní letoun.
Poblíž města Kryvyj Rih v Dněpropetrovské oblasti byla podle Rezničenka cílem ruského úderu benzínová pumpa. Při tomto útoku, který byl podle serveru RBK-Ukrajina patrně proveden salvovým raketometem Grad, nikdo nebyl zraněn.
Ukrajinské úřady v pátek večer uvedly, že rezidenční oblast v jihoukrajinském přístavním městě Oděsa zasáhly tři ruské rakety, které mířily na „kritickou infrastrukturu“. Podle ukrajinské armády se protivzdušné obraně podařilo rakety sestřelit.
Ruský resort obrany dnes uvedl, že „vysoce přesné letecké střely“ zneškodnily vojenská letiště v Poltavě a Dnipru. Střely dlouhého doletu podle něj dále zničily sklad benzínu a nafty v rafinérii v Kremenčuku, z nichž byla zásobována ukrajinská vojska v centrálních a východních částech země.
Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč dnes podle serveru RBK-Ukrajina uvedl, že Rusko má k dispozici ještě mnoho raket a bude jimi na Ukrajinu útočit „až do posledního dne války“.
Návrh šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové na vytvoření Evropské obranné unie kritizuje Kreml. „Opět to potvrzuje, že evropské státy jsou naladěny na militarizaci, na stupňování napětí, na konfrontaci a ve své zahraniční politice se opírají o konfrontační metody,“ citovala ruská tisková agentura TASS kremelského mluvčího Dmitrije Peskova.
V Severoatlantické alianci začne od září fungovat nová velitelská struktura, která bude mít za úkol koordinovat pomoc Ukrajině. Dnes to podle agentury Reuters řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Dodal, že nová struktura bude mít sídlo v Německu a bude mít k dispozici zhruba 700 lidí.
„Shodli jsme se, že ustavíme velitelství pro koordinaci a poskytování asistence a výcviku Ukrajině,“ uvedl Stoltenberg na okraj zasedání Evropského politického společenství (EPC) v Británii.
Česká republika dosud letos obdržela kompenzaci za vojenský materiál dodaný Ukrajině z Evropského mírového nástroje (EPF) ve výši téměř 245 milionů korun. Dalších zhruba 127 milionů by měla získat do konce roku. Více než 35 milionů korun pak Česko obdrželo za výcvik ukrajinských vojáků. V dnešní tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo obrany.
Původním cílem EPF bylo financování misí a operací EU a příspěvek na stabilizaci partnerských zemí v sousedství Evropy, nicméně po ruské invazi na Ukrajinu začal být fond využíván i k refundacím na vojenský materiál, který členské země EU napadené zemi dodávají.
„Dodávkami vojenského vybavení Ukrajině tak neoslabujeme naši vlastní obranyschopnost, protože finanční kompenzace z EPF můžeme použít na nákup nového vojenského materiálu,“ uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
