Vážné škody po zásahu Rusů na Poltavu, Kremenčuk a Dnipro. Použili i raketomet Grad?
Ruské rakety zasáhly v noci na dnešek infrastrukturní i jiné cíle ve středoukrajinských městech Poltava a Kremenčuk. Dosud není zřejmé, zda si vzdušné údery vyžádaly oběti. Informoval o tom na komunikační platformě Telegram šéf Poltavské oblasti Dmytro Lunin. Zasažen raketami byl také cíl v Dněpropetrovské oblasti. Ministerstvo obrany v Moskvě oznámilo, že ruské ozbrojené síly vyřadily z provozu letiště v Poltavě a Dnipru a v Kremenčuku zničily sklad paliva.
„Kolem druhé hodiny ranní byly dva infrastrukturní objekty ve městě Poltava napadeny nejméně čtyřmi raketami. Co se týče města Kremenčuk, tam v šest hodin ráno podle předběžných informací zaútočila tři letadla na průmyslové objekty,“ dodal Lunin.
V předchozím prohlášení Lunin sdělil, že v Kremenčuku byly zasaženy i obytné domy. Informace o možných obětech v obou městech se podle něj zjišťují, na místě pracují záchranáři.
Gubernátor Dněpropetrovské oblasti Valentyn Rezničenko dnes uvedl, že ruské rakety v noci zasáhly blíže neupřesněný infrastrukturní objekt v Dnipru a způsobily vážné škody. Dva lidé podle něj utrpěli zranění. Dodal, že ukrajinské protivzdušné obraně se podařilo sestřelit čtyři ruské rakety a jeden bezpilotní letoun.
Poblíž města Kryvyj Rih v Dněpropetrovské oblasti byla podle Rezničenka cílem ruského úderu benzínová pumpa. Při tomto útoku, který byl podle serveru RBK-Ukrajina patrně proveden salvovým raketometem Grad, nikdo nebyl zraněn.
Ukrajinské úřady v pátek večer uvedly, že rezidenční oblast v jihoukrajinském přístavním městě Oděsa zasáhly tři ruské rakety, které mířily na „kritickou infrastrukturu“. Podle ukrajinské armády se protivzdušné obraně podařilo rakety sestřelit.
Ruský resort obrany dnes uvedl, že „vysoce přesné letecké střely“ zneškodnily vojenská letiště v Poltavě a Dnipru. Střely dlouhého doletu podle něj dále zničily sklad benzínu a nafty v rafinérii v Kremenčuku, z nichž byla zásobována ukrajinská vojska v centrálních a východních částech země.
Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč dnes podle serveru RBK-Ukrajina uvedl, že Rusko má k dispozici ještě mnoho raket a bude jimi na Ukrajinu útočit „až do posledního dne války“.
Přibližně 44 procent Ukrajinců je připraveno na jednání s Ruskem, ale drtivá většina odmítá ruské podmínky, uvedl dnes server BBC News o výsledcích průzkumu, který minulý měsíc podniklo Razumkovovo středisko na zakázku portálu zn.ua. Proti rozhovorům s Ruskem se staví 35 procent dotázaných.
Výsledky průzkumu se poměrně výrazně odlišují podle regionů, upozornil portál. Například v centrální části Ukrajině souhlasí se zahájením jednání s Ruskem téměř polovina dotázaných (49 procent), zatímco na západě země jen třetina (35 procent). A na jihu si myslí, že čas pro jednání nastal, tři pětiny dotázaných, tedy o 16 procent více než celostátní průměr.
Současně většina Ukrajinců nesouhlasí s podmínkami příměří, jak je nedávno formuloval ruský prezident Vladimir Putin. Kupříkladu 83 procent dotázaných pokládá za nemožné přenechat Rusku čtyři částečně okupované ukrajinské regiony, Doněckou, Luhanskou, Chersonskou a Záporožskou oblast, které se Putin pokusil anektovat již na podzim 2022.
Hasiči v Gdaňsku na severu Polska celou noc hasili hořící sklad s textilem, hračkami a motorovým olejem v místním přístavu. Nyní práci dokončují, uvedla na svém webu televize TVN 24, podle které šlo o jeden z největších požárů ve městě za poslední léta. Do vyšetřování požáru se zapojila polská kontrarozvědka ABW, protože u větších požárů je už běžnou praxí prozkoumat, zda nešlo o diverzi, řekl listu Rzeczpospolita ministr vnitra Tomasz Siemoniak. Varšava obviňuje ze série dřívějších žhářských útoků ruské tajné služby.
Polsko upozorňuje, že Rusko proti němu i dalším západním zemím vede hybridní válku, při níž šíří propagandu nebo provádí různé sabotážní akce a žhářské útoky. Polská vláda obviňuje ruské tajné služby, že stojí za různými požáry z poslední doby.
„Od jisté doby nikdy tuto možnost nevylučujeme,“ řekl ministr vnitra Siemoniak listu Rzeczpospolita v odpovědi na otázku, zda požár v Gdaňsku může být dílem diverze. Do vyšetřování se podle ministra zapojila kontrarozvědka ABW, ale informace jsou utajovány. „Na území Polska se plánovaly diverze a došlo k pokusům o ně. Každý významnější požár (v Polsku) je analyzován. Jakmile se vynoří jen stín podezření, že nemá běžnou příčinu, zapojí se ABW,“ vysvětlil. „Ale je nutné také říci, že máme horké léto a jisté množství požárů se stane vždy,“ dodal.
Soud v ruském hlavním městě Moskvě v nepřítomnosti odsoudil k osmi letům v trestanecké kolonii novinářku s americkým občanstvím Mariju „Mašu“ Gessenovou za šíření lživých informací o ruských ozbrojených silách. Oznámila to dnes agentura Interfax s tím, že Gessenovou odsoudili kvůli jejím výrokům o válce Ruska proti Ukrajině. Za „lživé“ pokládají ruské úřady veškeré informace, které nejsou v souladu s oficiální verzí Moskvy o válce rozpoutané před více než dvěma lety.
Gessenová působila jako redaktorka v řadě ruských médií, mimo jiné i jako šéfka ruského vysílání rozhlasové stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). V roce 2013 se z Ruska kvůli velkému počtu výhrůžek, kterých se jí dostalo v reakci na podporu sexuálních menšin, vystěhovala do USA.
