Vážné škody po zásahu Rusů na Poltavu, Kremenčuk a Dnipro. Použili i raketomet Grad?
Ruské rakety zasáhly v noci na dnešek infrastrukturní i jiné cíle ve středoukrajinských městech Poltava a Kremenčuk. Dosud není zřejmé, zda si vzdušné údery vyžádaly oběti. Informoval o tom na komunikační platformě Telegram šéf Poltavské oblasti Dmytro Lunin. Zasažen raketami byl také cíl v Dněpropetrovské oblasti. Ministerstvo obrany v Moskvě oznámilo, že ruské ozbrojené síly vyřadily z provozu letiště v Poltavě a Dnipru a v Kremenčuku zničily sklad paliva.
„Kolem druhé hodiny ranní byly dva infrastrukturní objekty ve městě Poltava napadeny nejméně čtyřmi raketami. Co se týče města Kremenčuk, tam v šest hodin ráno podle předběžných informací zaútočila tři letadla na průmyslové objekty,“ dodal Lunin.
V předchozím prohlášení Lunin sdělil, že v Kremenčuku byly zasaženy i obytné domy. Informace o možných obětech v obou městech se podle něj zjišťují, na místě pracují záchranáři.
Gubernátor Dněpropetrovské oblasti Valentyn Rezničenko dnes uvedl, že ruské rakety v noci zasáhly blíže neupřesněný infrastrukturní objekt v Dnipru a způsobily vážné škody. Dva lidé podle něj utrpěli zranění. Dodal, že ukrajinské protivzdušné obraně se podařilo sestřelit čtyři ruské rakety a jeden bezpilotní letoun.
Poblíž města Kryvyj Rih v Dněpropetrovské oblasti byla podle Rezničenka cílem ruského úderu benzínová pumpa. Při tomto útoku, který byl podle serveru RBK-Ukrajina patrně proveden salvovým raketometem Grad, nikdo nebyl zraněn.
Ukrajinské úřady v pátek večer uvedly, že rezidenční oblast v jihoukrajinském přístavním městě Oděsa zasáhly tři ruské rakety, které mířily na „kritickou infrastrukturu“. Podle ukrajinské armády se protivzdušné obraně podařilo rakety sestřelit.
Ruský resort obrany dnes uvedl, že „vysoce přesné letecké střely“ zneškodnily vojenská letiště v Poltavě a Dnipru. Střely dlouhého doletu podle něj dále zničily sklad benzínu a nafty v rafinérii v Kremenčuku, z nichž byla zásobována ukrajinská vojska v centrálních a východních částech země.
Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč dnes podle serveru RBK-Ukrajina uvedl, že Rusko má k dispozici ještě mnoho raket a bude jimi na Ukrajinu útočit „až do posledního dne války“.
Všech 116 tanků Abrams zakoupených ve Spojených státech z vyřazované výzbroje americké námořní pěchoty je v Polsku. Dnes o tom informovala polská agentura, která má na starosti armádní nákupy. Tanky Abrams ve verzi M1A1 ve vybavení polské armády vyplní mezery po obrněncích, které Polsko předalo Ukrajině na obranu před ruskými invazními silami. Ve středu do Polska dorazila poslední dodávka, kterou tvořilo 47 tanků a 26 dílenských vozidel.
Nedávná ruská ofenziva v oblasti Charkova podle ukrajinského prezidenta ukázala, že dosavadní mezinárodní tlak na Moskvu není dostatečný. Volodymyr Zelenskyj to uvedl ve svém projevu k unijním prezidentům a premiérům na úvod dnešního jednání Evropské rady v Bruselu. Prvním tématem, o kterém dnes unijní lídři začali jednat, je právě Ukrajina, následně by měli hovořit o Blízkém východě, obraně a bezpečnosti a rovněž o obsazení nejvyšších postů v EU.
„V květnu se (ruský prezident Vladimir) Putin pokusil rozšířit válku zahájením ofenzivy na východě naší země, ale díky statečnosti našich lidí a rozhodnutím vás, našich partnerů, jsme tuto ruskou ofenzivu zastavili,“ uvedl Zelenskyj. „Tato nová ruská ofenziva ukázala, že existující tlak na Rusko kvůli válce není dostatečný,“ dodal ukrajinský prezident a požádal zejména o to, aby veškerá slíbená podpora byla na Ukrajinu doručena co nejdříve.
Česko, Polsko a Německo zaslaly dopis šéfce Evropské komise, ve kterém žádají, aby Evropská unie dávala více peněz do zemí, které hostí velké množství ukrajinských uprchlíků. V Bruselu to dnes uvedl německý kancléř Olaf Scholz. Dopis zdůrazňuje, že tyto tři země mají na svém území více než polovinu ukrajinských uprchlíků, i proto by měla Evropa těmto zemím poskytovat zvláštní finanční příspěvek, zvláště na podporu sociální péče, bydlení či vzdělávání.
„Kapacity našich zemí jsou napjaté: více než 50 procent ukrajinských uprchlíků, kteří vstoupili do Evropské unie, žije v Německu, v Polsku a v České republice,“ píší v dopise, který má ČTK k dispozici, německý kancléř Olaf Scholz, polský premiér Donald Tusk a český premiér Petr Fiala.
