Vážné škody po zásahu Rusů na Poltavu, Kremenčuk a Dnipro. Použili i raketomet Grad?
Ruské rakety zasáhly v noci na dnešek infrastrukturní i jiné cíle ve středoukrajinských městech Poltava a Kremenčuk. Dosud není zřejmé, zda si vzdušné údery vyžádaly oběti. Informoval o tom na komunikační platformě Telegram šéf Poltavské oblasti Dmytro Lunin. Zasažen raketami byl také cíl v Dněpropetrovské oblasti. Ministerstvo obrany v Moskvě oznámilo, že ruské ozbrojené síly vyřadily z provozu letiště v Poltavě a Dnipru a v Kremenčuku zničily sklad paliva.
„Kolem druhé hodiny ranní byly dva infrastrukturní objekty ve městě Poltava napadeny nejméně čtyřmi raketami. Co se týče města Kremenčuk, tam v šest hodin ráno podle předběžných informací zaútočila tři letadla na průmyslové objekty,“ dodal Lunin.
V předchozím prohlášení Lunin sdělil, že v Kremenčuku byly zasaženy i obytné domy. Informace o možných obětech v obou městech se podle něj zjišťují, na místě pracují záchranáři.
Gubernátor Dněpropetrovské oblasti Valentyn Rezničenko dnes uvedl, že ruské rakety v noci zasáhly blíže neupřesněný infrastrukturní objekt v Dnipru a způsobily vážné škody. Dva lidé podle něj utrpěli zranění. Dodal, že ukrajinské protivzdušné obraně se podařilo sestřelit čtyři ruské rakety a jeden bezpilotní letoun.
Poblíž města Kryvyj Rih v Dněpropetrovské oblasti byla podle Rezničenka cílem ruského úderu benzínová pumpa. Při tomto útoku, který byl podle serveru RBK-Ukrajina patrně proveden salvovým raketometem Grad, nikdo nebyl zraněn.
Ukrajinské úřady v pátek večer uvedly, že rezidenční oblast v jihoukrajinském přístavním městě Oděsa zasáhly tři ruské rakety, které mířily na „kritickou infrastrukturu“. Podle ukrajinské armády se protivzdušné obraně podařilo rakety sestřelit.
Ruský resort obrany dnes uvedl, že „vysoce přesné letecké střely“ zneškodnily vojenská letiště v Poltavě a Dnipru. Střely dlouhého doletu podle něj dále zničily sklad benzínu a nafty v rafinérii v Kremenčuku, z nichž byla zásobována ukrajinská vojska v centrálních a východních částech země.
Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč dnes podle serveru RBK-Ukrajina uvedl, že Rusko má k dispozici ještě mnoho raket a bude jimi na Ukrajinu útočit „až do posledního dne války“.
Rusko od začátku roku vyslalo proti Ukrajině 2277 útočných dronů Šáhed íránské konstrukce, ukrajinská protivzdušná obrana dokázala zničit přibližně 86 procent z nich, konkrétně 1953, uvedl dnes na sociální síti velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk.
Vysokého procenta sestřelených dronů, které útočí přímo na cíl, se podle velitele podařilo dosáhnout díky zvyšování bojových možností mobilních palebných skupin. Tyto skupiny, čítající tisíce vojáků, skoro každou noc vyjíždějí na palebná stanoviště a sestřelují ruské bezpilotní letouny za pomoci všech zbraní, které mají k dispozici. Podle velitele jde o ruční střelné zbraně, protiletadlové zbraně i přenosné protiletadlové střely krátkého dosahu.
Ukrajina obdržela první várku dělostřeleckých granátů v rámci iniciativy vedené Českou republikou, uvedl premiér Petr Fiala. Prezident Petr Pavel v únoru uvedl, že Praha vytipovala mimo Evropu 500 000 kusů střel ráže 155 mm a 300 000 kusů střel ráže 122 mm, které by mohly být nakoupeny a odeslány na Ukrajinu poté, co budou na tuto iniciativu vyčleněny potřebné finanční prostředky.
Členské státy NATO, případně Čína a další velmoci musí udělat maximum pro to, aby Rusko a Ukrajina bez podmínek usedly k jednomu stolu a jednaly o ukončení války. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš to řekl novinářům po dnešním jednání na Pražském hradě o zahraniční a bezpečnostní politice země, na které prezident Petr Pavel pozval zástupce nejsilnějšího opozičního uskupení a premiéra Petra Fialu (ODS). Politici se podle Pavla shodli v tom, že největší současnou hrozbou pro Česko i Evropu je Rusko se svojí agresivní politikou. Kromě všestranné podpory Ukrajiny je nutné vést paralelně úsilí o mírové řešení konfliktu, uvedl po schůzce prezident.
„Členské státy NATO musí podle našeho názoru udělat maximum pro to, aby válka skončila, aby si znepřátelené strany sedly bez podmínek ke stolu, aby přestali umírat lidi,“ uvedl Babiš. Spíš než nedávná ženevská konference, která podle něj k řešení konfliktu nepřispěla, by mohl situaci změnit nadcházející summit NATO. Velmoci by podle něj měly obě strany přinutit, aby si sedly k jednacímu stolu. Expremiéra podle jeho slov trochu překvapil názor prezidenta, že významnou roli při řešení situace může sehrát Čína, která má velký vliv na Rusko i na dění v Asii.
