Vážné škody po zásahu Rusů na Poltavu, Kremenčuk a Dnipro. Použili i raketomet Grad?
Ruské rakety zasáhly v noci na dnešek infrastrukturní i jiné cíle ve středoukrajinských městech Poltava a Kremenčuk. Dosud není zřejmé, zda si vzdušné údery vyžádaly oběti. Informoval o tom na komunikační platformě Telegram šéf Poltavské oblasti Dmytro Lunin. Zasažen raketami byl také cíl v Dněpropetrovské oblasti. Ministerstvo obrany v Moskvě oznámilo, že ruské ozbrojené síly vyřadily z provozu letiště v Poltavě a Dnipru a v Kremenčuku zničily sklad paliva.
„Kolem druhé hodiny ranní byly dva infrastrukturní objekty ve městě Poltava napadeny nejméně čtyřmi raketami. Co se týče města Kremenčuk, tam v šest hodin ráno podle předběžných informací zaútočila tři letadla na průmyslové objekty,“ dodal Lunin.
V předchozím prohlášení Lunin sdělil, že v Kremenčuku byly zasaženy i obytné domy. Informace o možných obětech v obou městech se podle něj zjišťují, na místě pracují záchranáři.
Gubernátor Dněpropetrovské oblasti Valentyn Rezničenko dnes uvedl, že ruské rakety v noci zasáhly blíže neupřesněný infrastrukturní objekt v Dnipru a způsobily vážné škody. Dva lidé podle něj utrpěli zranění. Dodal, že ukrajinské protivzdušné obraně se podařilo sestřelit čtyři ruské rakety a jeden bezpilotní letoun.
Poblíž města Kryvyj Rih v Dněpropetrovské oblasti byla podle Rezničenka cílem ruského úderu benzínová pumpa. Při tomto útoku, který byl podle serveru RBK-Ukrajina patrně proveden salvovým raketometem Grad, nikdo nebyl zraněn.
Ukrajinské úřady v pátek večer uvedly, že rezidenční oblast v jihoukrajinském přístavním městě Oděsa zasáhly tři ruské rakety, které mířily na „kritickou infrastrukturu“. Podle ukrajinské armády se protivzdušné obraně podařilo rakety sestřelit.
Ruský resort obrany dnes uvedl, že „vysoce přesné letecké střely“ zneškodnily vojenská letiště v Poltavě a Dnipru. Střely dlouhého doletu podle něj dále zničily sklad benzínu a nafty v rafinérii v Kremenčuku, z nichž byla zásobována ukrajinská vojska v centrálních a východních částech země.
Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč dnes podle serveru RBK-Ukrajina uvedl, že Rusko má k dispozici ještě mnoho raket a bude jimi na Ukrajinu útočit „až do posledního dne války“.
„Když se ekonomika země přesouvá na vojenské koleje, kdy se obranný průmysl stává hlavním faktorem..., může být volba Andreje Belousova za nového ministra obrany logickým krokem. To nám říká, že válka bude trvat dlouho,“ míní BBC.
Agentura Reuters označuje návrh civilního ekonoma na post ministra obrany za snahu připravit Rusko na ekonomickou válku lepším využitím obranného rozpočtu a s pomocí inovací dosáhnout vítězství v tažení na Ukrajině. Tato změna bude pravděpodobně vnímána jako Putinův pokus podrobit výdaje na obranu větší kontrole a zajistit efektivní vynakládání peněz poté, co úřady obvinily Šojguova spojence a náměstka Timura Ivanova z přijímání úplatků, píše Reuters.
„Ruské bomby FAB-500 opět spadly v Bělgorodské oblasti,“ hlásí kanál Nexta TV. „Oficiálně úřady o pádu munice neinformovaly, ale místní obyvatelé hromadně hlásí, že střela spadla z prolétajícího letadla.“
„Ruská bomba, která spadla v noci v obci Razumnoje, pravděpodobně nevybuchla, byla pohřbena pod asfaltem na parkovišti mezi domy. Druhá vybuchla několik desítek metrů od první, ale o 8 hodin později,“ dodává Nexta.
„Oficiálním důvodem pro změnu v čele ministerstva obrany je, že se zvyšují výdaje (na válku) a rozpočet ministerstva obrany je na úrovni 6–7 % rozpočtu,“ komentoval odvolání Sergeje Šojgua politický geograf Michael Romancov. „Proto je třeba, aby v čele stanul ekonom (Bělousov).“ O jiných než oficiálních důvodech se vedou různé debaty.
„Já bych se ani nedivil, že by to byla pravda. Rozkradli a rozkrádají všechno. S těmi penězi, co do toho vkládají, už měli být dávno v Kyjevě,“ reagoval Karel Svoboda z katedry ruských a východoevropských studií IMS FSV UK.
