Vážné škody po zásahu Rusů na Poltavu, Kremenčuk a Dnipro. Použili i raketomet Grad?
Ruské rakety zasáhly v noci na dnešek infrastrukturní i jiné cíle ve středoukrajinských městech Poltava a Kremenčuk. Dosud není zřejmé, zda si vzdušné údery vyžádaly oběti. Informoval o tom na komunikační platformě Telegram šéf Poltavské oblasti Dmytro Lunin. Zasažen raketami byl také cíl v Dněpropetrovské oblasti. Ministerstvo obrany v Moskvě oznámilo, že ruské ozbrojené síly vyřadily z provozu letiště v Poltavě a Dnipru a v Kremenčuku zničily sklad paliva.
„Kolem druhé hodiny ranní byly dva infrastrukturní objekty ve městě Poltava napadeny nejméně čtyřmi raketami. Co se týče města Kremenčuk, tam v šest hodin ráno podle předběžných informací zaútočila tři letadla na průmyslové objekty,“ dodal Lunin.
V předchozím prohlášení Lunin sdělil, že v Kremenčuku byly zasaženy i obytné domy. Informace o možných obětech v obou městech se podle něj zjišťují, na místě pracují záchranáři.
Gubernátor Dněpropetrovské oblasti Valentyn Rezničenko dnes uvedl, že ruské rakety v noci zasáhly blíže neupřesněný infrastrukturní objekt v Dnipru a způsobily vážné škody. Dva lidé podle něj utrpěli zranění. Dodal, že ukrajinské protivzdušné obraně se podařilo sestřelit čtyři ruské rakety a jeden bezpilotní letoun.
Poblíž města Kryvyj Rih v Dněpropetrovské oblasti byla podle Rezničenka cílem ruského úderu benzínová pumpa. Při tomto útoku, který byl podle serveru RBK-Ukrajina patrně proveden salvovým raketometem Grad, nikdo nebyl zraněn.
Ukrajinské úřady v pátek večer uvedly, že rezidenční oblast v jihoukrajinském přístavním městě Oděsa zasáhly tři ruské rakety, které mířily na „kritickou infrastrukturu“. Podle ukrajinské armády se protivzdušné obraně podařilo rakety sestřelit.
Ruský resort obrany dnes uvedl, že „vysoce přesné letecké střely“ zneškodnily vojenská letiště v Poltavě a Dnipru. Střely dlouhého doletu podle něj dále zničily sklad benzínu a nafty v rafinérii v Kremenčuku, z nichž byla zásobována ukrajinská vojska v centrálních a východních částech země.
Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč dnes podle serveru RBK-Ukrajina uvedl, že Rusko má k dispozici ještě mnoho raket a bude jimi na Ukrajinu útočit „až do posledního dne války“.
Některé české instituce byly od loňského roku cílem útoků zneužívajících do té doby neznámou zranitelnost aplikace Microsoft Outlook. Způsob a jejich zaměření odpovídaly profilu aktivit skupiny APT28, která je spojována s ruskou vojenskou tajnou službou GRU, uvedlo ministerstvo zahraničí na základě informací zpravodajských služeb. Česko s mezinárodními partnery zásadně odsoudilo aktivity skupiny APT28, jež podle úřadu dlouhodobě provádí kyberšpionážní kampaň v evropských zemích.
„Česko je opakovanými kybernetickými útoky státních aktérů znepokojeno. Jsme odhodláni na toto neakceptovatelné jednání důrazně reagovat společně s evropskými i mezinárodními partnery,“ uvedlo ministerstvo. Vyzvalo Ruskou federaci, aby těchto aktivit zanechala.
Dotčené subjekty podle úřadu obdržely technická doporučení a nabídku na spolupráci na zvýšení bezpečnostních opatření. Skupiny APT28 se týkala i operace Dying Ember, kterou v lednu vedly Spojené státy. O zapojení Česka do operace informoval v únoru premiér Petr Fiala (ODS).
„Podařílo se odhalit skupinu APT28 stojící za kybernetickými útoky na ČR! Je nutné vyslat jasný signál nejen Rusku, ale i ostatním potenciálním útočníkům, že kybernetické útoky namířené proti ČR jsou zcela nepřípustné,“ tweetuje Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
Ruská plynárenská společnost Gazprom Export požádala ruský arbitrážní soud, aby zakázal české energetické skupině ČEZ pokračovat v řízení u mezinárodního arbitrážního soudu v Ženevě. Informovala o tom dnes ruská tisková agentura TASS. Gazprom Export je exportní divizí ruské státní plynárenské firmy Gazprom.
ČEZ loni v únoru zahájil proti Gazpromu v Ženevě arbitrážní řízení z důvodu krácení dohodnutých dodávek plynu, od ruského podniku žádá náhradu škody za více než miliardu korun. Situace kolem obchodu s plynem se zkomplikovala, když ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu a Evropská unie v odvetě přijala sérii protiruských sankcí.
