Vážné škody po zásahu Rusů na Poltavu, Kremenčuk a Dnipro. Použili i raketomet Grad?
Ruské rakety zasáhly v noci na dnešek infrastrukturní i jiné cíle ve středoukrajinských městech Poltava a Kremenčuk. Dosud není zřejmé, zda si vzdušné údery vyžádaly oběti. Informoval o tom na komunikační platformě Telegram šéf Poltavské oblasti Dmytro Lunin. Zasažen raketami byl také cíl v Dněpropetrovské oblasti. Ministerstvo obrany v Moskvě oznámilo, že ruské ozbrojené síly vyřadily z provozu letiště v Poltavě a Dnipru a v Kremenčuku zničily sklad paliva.
„Kolem druhé hodiny ranní byly dva infrastrukturní objekty ve městě Poltava napadeny nejméně čtyřmi raketami. Co se týče města Kremenčuk, tam v šest hodin ráno podle předběžných informací zaútočila tři letadla na průmyslové objekty,“ dodal Lunin.
V předchozím prohlášení Lunin sdělil, že v Kremenčuku byly zasaženy i obytné domy. Informace o možných obětech v obou městech se podle něj zjišťují, na místě pracují záchranáři.
Gubernátor Dněpropetrovské oblasti Valentyn Rezničenko dnes uvedl, že ruské rakety v noci zasáhly blíže neupřesněný infrastrukturní objekt v Dnipru a způsobily vážné škody. Dva lidé podle něj utrpěli zranění. Dodal, že ukrajinské protivzdušné obraně se podařilo sestřelit čtyři ruské rakety a jeden bezpilotní letoun.
Poblíž města Kryvyj Rih v Dněpropetrovské oblasti byla podle Rezničenka cílem ruského úderu benzínová pumpa. Při tomto útoku, který byl podle serveru RBK-Ukrajina patrně proveden salvovým raketometem Grad, nikdo nebyl zraněn.
Ukrajinské úřady v pátek večer uvedly, že rezidenční oblast v jihoukrajinském přístavním městě Oděsa zasáhly tři ruské rakety, které mířily na „kritickou infrastrukturu“. Podle ukrajinské armády se protivzdušné obraně podařilo rakety sestřelit.
Ruský resort obrany dnes uvedl, že „vysoce přesné letecké střely“ zneškodnily vojenská letiště v Poltavě a Dnipru. Střely dlouhého doletu podle něj dále zničily sklad benzínu a nafty v rafinérii v Kremenčuku, z nichž byla zásobována ukrajinská vojska v centrálních a východních částech země.
Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč dnes podle serveru RBK-Ukrajina uvedl, že Rusko má k dispozici ještě mnoho raket a bude jimi na Ukrajinu útočit „až do posledního dne války“.
„Podepsali jsme bezpečnostní dohodu s Lotyšskem, což je další krok k posílení naší obrany proti ruskému teroru. Děkujeme lotyšské vládě a lidu za jejich vytrvalou podporu a ochotu pomoci ukrajinskému lidu,“ napsal na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který zároveň uvedl, že Ukrajina již uzavřela devět takových dohod.
We signed a security agreement with Latvia @edgarsrinkevics, which is another step towards strengthening our defence against Russian terror. We thank the government and the people of Latvia for their steadfast support and willingness to help the Ukrainian people.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) April 15, 2024
Ukraine has… pic.twitter.com/PAV2pZYaVS
Německý kancléř Olaf Scholz dnes varoval Čínu před jakoukoli vojenskou podporou Ruska. Scholz, který je na návštěvě Číny, se tak vyjádřil před úterními jednáními s nejvyššími čínskými představiteli, prezidentem Si Ťin-pchingem a premiérem Li Čchiangem. Podle agentury DPA je německý kancléř připraven zdůraznit, že Rusko vede na Ukrajině dobyvačnou válku a nikdo mu v ní nesmí pomáhat.
Vojenský soud v ruském Jekatěrinburgu poslal na 14 let do vězení muže za spolupráci se zahraniční organizací a za ospravedlňování terorismu, uvedla agentura Reuters s odvoláním na ruská média. Podle ruských vyšetřovatelů 29letý Vladlen Meňšikov spolupracoval s proukrajinskou Legií Svoboda Rusku, která se staví proti ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a hlásí se k výpadům z Ukrajiny na ruské území.
Meňšikov byl původně obviněn z toho, že se v jedné vísce u Jekatěrinburgu pokusil o sabotáž na železničních trasách, po kterých jezdí vlaky s vojenskou technikou. Toto obvinění bylo později zrušeno, ale obviněn byl ze dvou jiných trestných činů, ospravedlňování terorismu a spolupráce s Legií Svoboda Rusku, od níž podle soudních dokumentů dostával instrukce. Prokuratura pro Meňšikova žádala 19letý trest odnětí svobody.
