Vážné škody po zásahu Rusů na Poltavu, Kremenčuk a Dnipro. Použili i raketomet Grad?
Ruské rakety zasáhly v noci na dnešek infrastrukturní i jiné cíle ve středoukrajinských městech Poltava a Kremenčuk. Dosud není zřejmé, zda si vzdušné údery vyžádaly oběti. Informoval o tom na komunikační platformě Telegram šéf Poltavské oblasti Dmytro Lunin. Zasažen raketami byl také cíl v Dněpropetrovské oblasti. Ministerstvo obrany v Moskvě oznámilo, že ruské ozbrojené síly vyřadily z provozu letiště v Poltavě a Dnipru a v Kremenčuku zničily sklad paliva.
„Kolem druhé hodiny ranní byly dva infrastrukturní objekty ve městě Poltava napadeny nejméně čtyřmi raketami. Co se týče města Kremenčuk, tam v šest hodin ráno podle předběžných informací zaútočila tři letadla na průmyslové objekty,“ dodal Lunin.
V předchozím prohlášení Lunin sdělil, že v Kremenčuku byly zasaženy i obytné domy. Informace o možných obětech v obou městech se podle něj zjišťují, na místě pracují záchranáři.
Gubernátor Dněpropetrovské oblasti Valentyn Rezničenko dnes uvedl, že ruské rakety v noci zasáhly blíže neupřesněný infrastrukturní objekt v Dnipru a způsobily vážné škody. Dva lidé podle něj utrpěli zranění. Dodal, že ukrajinské protivzdušné obraně se podařilo sestřelit čtyři ruské rakety a jeden bezpilotní letoun.
Poblíž města Kryvyj Rih v Dněpropetrovské oblasti byla podle Rezničenka cílem ruského úderu benzínová pumpa. Při tomto útoku, který byl podle serveru RBK-Ukrajina patrně proveden salvovým raketometem Grad, nikdo nebyl zraněn.
Ukrajinské úřady v pátek večer uvedly, že rezidenční oblast v jihoukrajinském přístavním městě Oděsa zasáhly tři ruské rakety, které mířily na „kritickou infrastrukturu“. Podle ukrajinské armády se protivzdušné obraně podařilo rakety sestřelit.
Ruský resort obrany dnes uvedl, že „vysoce přesné letecké střely“ zneškodnily vojenská letiště v Poltavě a Dnipru. Střely dlouhého doletu podle něj dále zničily sklad benzínu a nafty v rafinérii v Kremenčuku, z nichž byla zásobována ukrajinská vojska v centrálních a východních částech země.
Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč dnes podle serveru RBK-Ukrajina uvedl, že Rusko má k dispozici ještě mnoho raket a bude jimi na Ukrajinu útočit „až do posledního dne války“.
Plzeňský kraj už má na kontě 99,6 procenta pohledávek po zkrachovalé Sberbank, kde měl uloženo zhruba 168 milionů Kč. Po dnešním jednání krajského zastupitelstva to řekl radní pro ekonomiku Pavel Strolený (ANO). Peníze, které nejsou zahrnuté v letošním rozpočtu kraje, zapojí hejtmanství jako rozpočtovou rezervu na stavební investice.
„Z původní částky se nám ve čtvrtek vrátilo 95 procent jistiny. Dalších 4,6 procenta tvoří úroky, jimiž nám naše vklady úročili od doby, kdy banka spadla do insolvence,“ uvedl radní. Peníze, s nimiž letos kraj v rozpočtu nepočítal, má v rozpočtové rezervě. Půjdou na investice, hlavně do silnic nebo úprav a oprav středních škol, které kraj spravuje, případně do nemocnic, což budou schvalovat zastupitelé jako rozpočtová opatření.
Kraj čekal na peníze bezmála dva roky. „Myslím si, že věřitelský výbor a insolvenční správkyně Sberbank dělali, co mohli. Zdržení výplat způsobily jen námitky některých věřitelů,“ uvedl Strolený. Kraji podle něj také částečně pomohlo to, že když byly dlužné peníze uložené na spořicích účtech insolvenční správkyně, tak tam byly dost vysoké úroky, dokonce až k 11 procentům, což pomohlo k vyššímu zhodnocení peněz.
Další incident u atomové elektrárny? „Dnes byl nad elektrárnou sestřelen dron typu kamikadze. Spadl na střechu reaktoru šest,“ uvedla správa ukrajinské Záporožské jaderné elektrárny, kterou dosadily ruské okupační orgány.
V neděli hlásila, že na území zařízení vybuchly ukrajinské bezpilotní letouny. Ruská jaderná společnost Rosatom uvedla, že při ukrajinském útoku utrpěli zranění tři zaměstnanci, jeden vážně. Mluvčí ukrajinské rozvědky ovšem následně popřel, že by Ukrajina měla s „provokacemi“ v areálu elektrárny cokoliv společného.
Někdejší ministryně kultury Krymu, která si odpykává desetiletý trest vězení za korupci, chce jít do války na Ukrajině. Alina Novoselská ve vězení napsala žádost o přijetí do služby v armádě v rámci kontraktu, řekl člen moskevské komise pro ochranu lidí ve vězení Arslan Chasavov. „Před několika dny jsme kvůli prověrce navštívili vězení číslo šest v Moskvě, kde jsme kromě jiného mluvili s bývalou ministryní kultury Krymu Věrou (Alinou) Novoselskou. Řekla nám, že podala žádost o službu v rámci zvláštní vojenské operace,“ řekl Chasavov podle agentury RIA Novosti. Novoselská žádost podala už před třemi měsíci a podle Chasavova doufá, že její věc bude brzy vyřízena.
Soud v Moskvě loni v červenci poslal Novoselskou na deset let do vězení kvůli závažné korupci. Podle vyšetřovatelů někdejší politička, která byla krymskou ministryní kultury od roku 2014 do roku 2021, v roce 2018 dostala úplatek ve výši 25 milionů rublů (6,3 milionu korun) související se stavebními pracemi v Krymském středisku divadelního umění pro děti. Byla zatčena v Moskvě v listopadu 2021.
