Ruský dodavatel plynu Gazprom končí ve své německé divizi, která působí i v Česku
Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Prohlášení o odchodu, na které upozornila agentura Reuters, zveřejnila společnost na internetu. Prozatím není jasné, jak postup ruské energetické firmy ovlivní dodávky zemního plynu z Ruska do Německa. Reuters poznamenal, že německá divize má pobočky mimo jiné ve Švýcarsku a České republice.
Gazprom své rozhodnutí nezdůvodnil. „Dne 31. března ukončila skupina Gazprom svou účast v německé společnosti Gazprom Germania GmbH a ve všech přináležejících aktivech včetně Gazprom Marketing & Trading Ltd,“ napsal stručně Gazprom na síti Telegram. Německá pobočka Gazprom Germania nevydala žádné prohlášení.
Zpráva o odchodu přichází krátce poté, co německý list Handelsblatt s odvoláním na zdroje z vládních kruhů napsal, že německé ministerstvo hospodářství kvůli obavám ohledně dodávek energie uvažuje o vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť.
Divize Gazprom Germania provozuje rozsáhlé zásobníky plynu, zatímco divize Rosněfť Deutschland je jakožto provozovatel rafinerií klíčovým hráčem na trzích s benzinem a naftou.
O možném vyvlastnění těchto firem mluvčí německého ministerstva hospodářství odmítla na dnešní vládní tiskové konferenci hovořit a uvedla, že nehodlá spekulovat.
Rusko od dnešního dne požaduje, aby odběratelé ze seznamu takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ platili za ruský plyn v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek. Příslušný dekret podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Evropské státy převody v rublech odmítají a trvají na platbách v eurech, případně dolarech, jak určují stávající smlouvy.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj bude na dnešním setkání se slovenským premiérem Robertem Ficem v Užhorodu pravděpodobně jednat o postupném ukončování dodávek ruské ropy. Podle agentury Reuters to řekl náměstek ukrajinského ministra energetiky Roman Andarak.
Andarak při příjezdu na dnešní neformální jednání ministrů zemí EU odpovědných za energetiku v Kodani také řekl, že Ukrajina může Slovensku nabídnout jiná řešení a že existuje infrastruktura pro přepravu paliv také z jiných směrů než z Ruska.
Zelenskyj dnes podle Reuters mezitím řekl, že se na Ukrajině vedle Fica setká s předsedou Evropské rady Antóniem Costou, a potvrdil, že v plánu jsou jednání o problematice energetiky. Také podle úřadu slovenské vlády bude jedním z hlavních témat dnešních rozhovorů Fica a Zelenského energetická infrastruktura.
Ani v případě, že bude dosaženo mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou, by se Evropská unie neměla vracet k ruským energiím, uvedl dnes před jednáním v Kodani eurokomisař pro energetiku Dan Jörgensen.
V Dánsku, které nyní předsedá Radě EU, se dnes schází na neformálním zasedání unijní ministři zodpovědní za energetiku. Podle Jörgensena je zbavení se závislosti na ruských energiích jedním z hlavních témat, o kterých chce hovořit. Evropská komise přišla v červnu s návrhem na postupné zastavení veškerého dovozu ruského plynu a ropy do EU do konce roku 2027.
„I když bude mír, jsem toho názoru, že bychom (z Ruska) neměli dovážet,“ uvedl eurokomisař s tím, že nepůjde o žádné „dočasné opatření“. Spojené státy podle něj podporují, aby EU zastavila dovoz ruské energie. I americký prezident Donald Trump ve čtvrtečním telefonátu s evropskými lídry vyzval podle Reuters Evropu, aby přestala kupovat ruskou ropu, která pomáhá Moskvě financovat válku.
Po svém projevu na plenárním zasedání Světového ekonomického fóra (WEF) se Vladimir Putin opět vyjádřil k válce na Ukrajině. Zopakoval, že v přímých kontaktech s Volodymyrem Zelenským nevidí velký smysl, ale je na ně připraven. Nejlepším místem pro konání takového setkání by podle ruského prezidenta byla Moskva.
„Řekl jsem, že v tom nevidím moc smysl. Proč? Protože bude prakticky nemožné dosáhnout dohody s ukrajinskou stranou v klíčových otázkách,“ řekl Putin podle BBC.
Zejména podle něj existují právní a technické obtíže při uzavírání dohod týkajících se území. Putin uvedl, že takové dohody by měly být potvrzeny v referendu, ale k tomu je nutné zrušit stanné právo na Ukrajině. „Pokud bude stanné právo zrušeno, musí se okamžitě konat prezidentské volby,“ dodal.
