Ruský dodavatel plynu Gazprom končí ve své německé divizi, která působí i v Česku
Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Prohlášení o odchodu, na které upozornila agentura Reuters, zveřejnila společnost na internetu. Prozatím není jasné, jak postup ruské energetické firmy ovlivní dodávky zemního plynu z Ruska do Německa. Reuters poznamenal, že německá divize má pobočky mimo jiné ve Švýcarsku a České republice.
Gazprom své rozhodnutí nezdůvodnil. „Dne 31. března ukončila skupina Gazprom svou účast v německé společnosti Gazprom Germania GmbH a ve všech přináležejících aktivech včetně Gazprom Marketing & Trading Ltd,“ napsal stručně Gazprom na síti Telegram. Německá pobočka Gazprom Germania nevydala žádné prohlášení.
Zpráva o odchodu přichází krátce poté, co německý list Handelsblatt s odvoláním na zdroje z vládních kruhů napsal, že německé ministerstvo hospodářství kvůli obavám ohledně dodávek energie uvažuje o vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť.
Divize Gazprom Germania provozuje rozsáhlé zásobníky plynu, zatímco divize Rosněfť Deutschland je jakožto provozovatel rafinerií klíčovým hráčem na trzích s benzinem a naftou.
O možném vyvlastnění těchto firem mluvčí německého ministerstva hospodářství odmítla na dnešní vládní tiskové konferenci hovořit a uvedla, že nehodlá spekulovat.
Rusko od dnešního dne požaduje, aby odběratelé ze seznamu takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ platili za ruský plyn v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek. Příslušný dekret podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Evropské státy převody v rublech odmítají a trvají na platbách v eurech, případně dolarech, jak určují stávající smlouvy.
Zkoušky zbraní Burevestnik (Buřňák) a Poseidon nelze považovat za testy jaderných zbraní, prohlásil dnes mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Dodal, že pokud někdo k takovým zkouškám přistoupí, Rusko zareaguje odpovídajícím způsobem. Reagoval na slova Donalda Trumpa, že nařídil obnovit testy amerických jaderných zbraní stejně, jako to činí ostatní jaderné mocnosti. Šéf Bílého domu o svém rozhodnutí informoval poté, co Kreml oznámil úspěšný test střely Burevestnik s atomovým pohonem, která je schopna nést jadernou hlavici, a také zkoušku podvodní zbraně Poseidon, která má podle Moskvy rovněž atomový pohon a také může nést jadernou nálož.
„Doufáme, že pokud jde o testy burevestnika a poseidona, byly informace prezidentovi Trumpovi předány správně. V tom smyslu, že to nelze v žádném případě interpretovat jako jaderné zkoušky,“ řekl dnes novinářům Peskov. „Pokud nějakým způsobem myslel testy burevestniku (jako jaderné testy provedené nějakou zemí), pak se v žádném případě nejedná o jaderné testy,“ tvrdil mluvčí Kremlu.
Moskva podle jeho dnešního prohlášení bude jednat odpovídajícím způsobem, pokud někdo poruší mezinárodní moratorium na zkoušky jaderných zbraní. Ruský prezident Vladimir Putin se tak podle mluvčího vyjádřil už v minulosti. „Prezident Trump ve svém prohlášení zmínil, že jiné země provádějí testy jaderných zbraní. Dosud nám nebylo známo, že by někdo prováděl testy,“ řekl Peskov. Mluvčí Kremlu se podle TASS zároveň nedomnívá, že by Rusko a Spojené státy zahájily nové závody ve zbrojení.
Šéf správy města Slovjansk v Doněcké oblasti Vadym Ljach informoval o ruském dopoledním ostřelování města ze salvových raketometů, které podle něj zabilo tři lidi.
„(Letouny) MiG-29 dnes zachytily ruský průzkumný letoun nad Baltským mořem, stejně jako včera,“ uvedl polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz. V úterý dvojice polských stíhaček podle operačního velení polské armády doprovodila ruský průzkumný stroj Il-20, který měl vypnutý transpondér a nedodal ani patřičný letový plán. Ruský letoun nenarušil polský vzdušný prostor, uvedla Varšava. Moskva se nevyjádřila.
Baltské moře je důležitou zásobovací trasou pro NATO a má klíčový hospodářský význam pro jednotlivé baltské země. Severoatlantická aliance eviduje systematickou špionáž tamní vojenské infrastruktury ze strany Ruska, které má přístup k Baltskému moři díky kaliningradské exklávě a pobřeží kolem Petrohradu.
