Ruský dodavatel plynu Gazprom končí ve své německé divizi, která působí i v Česku
Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Prohlášení o odchodu, na které upozornila agentura Reuters, zveřejnila společnost na internetu. Prozatím není jasné, jak postup ruské energetické firmy ovlivní dodávky zemního plynu z Ruska do Německa. Reuters poznamenal, že německá divize má pobočky mimo jiné ve Švýcarsku a České republice.
Gazprom své rozhodnutí nezdůvodnil. „Dne 31. března ukončila skupina Gazprom svou účast v německé společnosti Gazprom Germania GmbH a ve všech přináležejících aktivech včetně Gazprom Marketing & Trading Ltd,“ napsal stručně Gazprom na síti Telegram. Německá pobočka Gazprom Germania nevydala žádné prohlášení.
Zpráva o odchodu přichází krátce poté, co německý list Handelsblatt s odvoláním na zdroje z vládních kruhů napsal, že německé ministerstvo hospodářství kvůli obavám ohledně dodávek energie uvažuje o vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť.
Divize Gazprom Germania provozuje rozsáhlé zásobníky plynu, zatímco divize Rosněfť Deutschland je jakožto provozovatel rafinerií klíčovým hráčem na trzích s benzinem a naftou.
O možném vyvlastnění těchto firem mluvčí německého ministerstva hospodářství odmítla na dnešní vládní tiskové konferenci hovořit a uvedla, že nehodlá spekulovat.
Rusko od dnešního dne požaduje, aby odběratelé ze seznamu takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ platili za ruský plyn v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek. Příslušný dekret podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Evropské státy převody v rublech odmítají a trvají na platbách v eurech, případně dolarech, jak určují stávající smlouvy.
Ceny ropy dnes kvůli obavám o dodávky z Ruska a slabšímu dolaru rostou. Brent si připisuje zhruba jedno procento a obchoduje se nad 68 USD za barel.
Slovenský premiér Robert Fico řekl, že se v pátek sejde s ukrajinským prezidentem Zelenským. Potvrdil, že při návštěvě Číny se setká i s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Počet ruských dronových útoků na Ukrajinu v srpnu klesl v porovnání s červencem. Vyplývá to z analýzy agentury AFP, podle níž Moskva na sousední zemi v minulém měsíci vyslala při nočních útocích 4132 bezpilotních strojů s dlouhým doletem, což je o 34 procent méně než v předchozím měsíci.
Přes pokles útoků v době zvýšeného diplomatického úsilí o ukončení války Rusko nadále soustavně útočí drony na města a vesnice po celé Ukrajině a způsobuje četné civilní oběti. I v noci na dnešek ukrajinská protivzdušná obrana drony sestřelovala například v Kyjevské oblasti. Podle ukrajinského letectva Rusko v noci nad Ukrajinu vyslalo 86 dronů, protivzdušná obrana jich zneškodnila 76.
Kyjev 28. srpna zažil jeden z nejničivějších útoků s využitím dronů a raket, při kterém zahynulo 25 lidí, včetně několika dětí. Z velké části šlo o obyvatele jednoho bytového domu.
