Ruský dodavatel plynu Gazprom končí ve své německé divizi, která působí i v Česku
Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Prohlášení o odchodu, na které upozornila agentura Reuters, zveřejnila společnost na internetu. Prozatím není jasné, jak postup ruské energetické firmy ovlivní dodávky zemního plynu z Ruska do Německa. Reuters poznamenal, že německá divize má pobočky mimo jiné ve Švýcarsku a České republice.
Gazprom své rozhodnutí nezdůvodnil. „Dne 31. března ukončila skupina Gazprom svou účast v německé společnosti Gazprom Germania GmbH a ve všech přináležejících aktivech včetně Gazprom Marketing & Trading Ltd,“ napsal stručně Gazprom na síti Telegram. Německá pobočka Gazprom Germania nevydala žádné prohlášení.
Zpráva o odchodu přichází krátce poté, co německý list Handelsblatt s odvoláním na zdroje z vládních kruhů napsal, že německé ministerstvo hospodářství kvůli obavám ohledně dodávek energie uvažuje o vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť.
Divize Gazprom Germania provozuje rozsáhlé zásobníky plynu, zatímco divize Rosněfť Deutschland je jakožto provozovatel rafinerií klíčovým hráčem na trzích s benzinem a naftou.
O možném vyvlastnění těchto firem mluvčí německého ministerstva hospodářství odmítla na dnešní vládní tiskové konferenci hovořit a uvedla, že nehodlá spekulovat.
Rusko od dnešního dne požaduje, aby odběratelé ze seznamu takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ platili za ruský plyn v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek. Příslušný dekret podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Evropské státy převody v rublech odmítají a trvají na platbách v eurech, případně dolarech, jak určují stávající smlouvy.
Ruský vojenský soud vyměřil osm let vězení opoziční novinářce Faridě Kurbangalejevové, kterou shledal vinnou z ospravedlňování a propagace terorismu nebo šíření lživých zpráv o ruské armádě. Soud vynesl verdikt v nepřítomnosti Kurbangalejevové, která žije v Česku. Pražský soud v květnu rozhodl, že Česko žurnalistku do Ruska nevydá. Novinářka obvinění odmítla už dříve jako naprosto vykonstruovaná.
Ruské úřady začaly stíhat Kurbangalejevovou kvůli jejímu loňskému rozhovoru s Alexejem Baranovským, členem uskupení Legie Svoboda Rusku, které bojuje proti ruským invazním vojskům na straně Ukrajiny, napsala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu. Žurnalistku prokuratura obvinila také z šíření lživých informací o ruské armádě.
Baranovského soud v jeho nepřítomnosti odsoudil k šesti letům vězení.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že v telefonátu se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem projednal dodávky střel a financování dronů. Francie má Ukrajině pomoci také s přípravou dalších pilotů.
Zelenskyj na síti X uvedl, že s Macronem jednali o situaci na frontě i o možnostech posílení ukrajinské protivzdušné obrany, a to hlavně dodávkami střel a financováním stíhacích dronů. „S Francií a dalšími partnery připravíme společná rozhodnutí na úrovni ministrů obrany a zahraničí o nových krocích zaměřených na ochranu našich občanů před ruskými údery,“ napsal.
„Hlavně bych chtěl zdůraznit naši dohodu o výcviku pilotů pro stíhačky Mirage - Francie je připravená trénovat další piloty na dalších strojích,“ uvedl Zelenskyj a dodal, že při více než hodinu dlouhém telefonátu hovořili také o koordinaci dalších politických kroků.
Češi se nyní více obávají sucha a politiky Ruska, naopak se od posledního měření před čtyřmi lety zmírnily jejich obavy z příchodu migrantů. I nadále považují lidé za největší nebezpečí pro Česko islámský fundamentalismus, terorismus a mezinárodní organizovaný zločin, vyplývá z průzkumu agentury STEM.
Pohled veřejnosti na islámský fundamentalismus, terorismus a mezinárodní organizovaný zločin se za čtyři roky téměř nezměnil. Nadále je lidé vnímají jako největší hrozby. Za velmi velké nebezpečí je zvolila minimálně polovina dotázaných, další pětina je považuje nza velké nebezpečí.
Zatímco v roce 2021 se příchodu uprchlíků velmi obávaly tři čtvrtiny lidí, letos to bylo 58 procent respondentů. Méně obav mají lidé z politiky Číny a cizích zpravodajských služeb. Naopak se za čtyři roky zvýšily obavy lidí z politiky Ruska. Minulý průzkum se konal ještě před začátkem ruské invaze na Ukrajinu. Více obav mají nyní Češi také z politických rozhodnutí Evropské unie a politiky USA.
