Ruský dodavatel plynu Gazprom končí ve své německé divizi, která působí i v Česku
Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Prohlášení o odchodu, na které upozornila agentura Reuters, zveřejnila společnost na internetu. Prozatím není jasné, jak postup ruské energetické firmy ovlivní dodávky zemního plynu z Ruska do Německa. Reuters poznamenal, že německá divize má pobočky mimo jiné ve Švýcarsku a České republice.
Gazprom své rozhodnutí nezdůvodnil. „Dne 31. března ukončila skupina Gazprom svou účast v německé společnosti Gazprom Germania GmbH a ve všech přináležejících aktivech včetně Gazprom Marketing & Trading Ltd,“ napsal stručně Gazprom na síti Telegram. Německá pobočka Gazprom Germania nevydala žádné prohlášení.
Zpráva o odchodu přichází krátce poté, co německý list Handelsblatt s odvoláním na zdroje z vládních kruhů napsal, že německé ministerstvo hospodářství kvůli obavám ohledně dodávek energie uvažuje o vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť.
Divize Gazprom Germania provozuje rozsáhlé zásobníky plynu, zatímco divize Rosněfť Deutschland je jakožto provozovatel rafinerií klíčovým hráčem na trzích s benzinem a naftou.
O možném vyvlastnění těchto firem mluvčí německého ministerstva hospodářství odmítla na dnešní vládní tiskové konferenci hovořit a uvedla, že nehodlá spekulovat.
Rusko od dnešního dne požaduje, aby odběratelé ze seznamu takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ platili za ruský plyn v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek. Příslušný dekret podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Evropské státy převody v rublech odmítají a trvají na platbách v eurech, případně dolarech, jak určují stávající smlouvy.
Ruský soud dnes rozhodl o převodu moskevského letiště Domodědovo ze soukromého vlastnictví na stát. Majitelé podle něj žijí v zahraničí a nemají právo s majetkem nakládat. Informovala o tom agentura AFP, podle níž je Domodědovo poslední z řady ruských podniků znárodněných v nedávné době.
Od roku 2022, kdy Rusko zahájilo plošnou invazi na Ukrajinu, nařídily ruské soudy znárodnění desítek soukromých firem, což je podle kritiků součástí snahy Kremlu posílit kontrolu nad hospodářstvím. Prokuratura obvykle používá řadu právních argumentů, aby zabavování majetku zdůvodnila, a naznačuje, že firmy jsou spojené s korupcí nebo byly nezákonně privatizovány po rozpadu Sovětského svazu v 90. letech.
Při ruských nočních útocích na Kyjev zahynulo deset lidí, uvedl dnes odpoledne na telegramu ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko, který tak snížil počet dosud ohlášených obětí. Kyjevští činitelé dříve informovali o nejméně 14 zabitých. Také starosta metropole Vitalij Kličko odpoledne informoval o deseti mrtvých, ale zároveň upozornil, že záchranné operace pokračují a v troskách mohou být další lidé. V jihoukrajinské Oděse naopak počet obětí podle úřadů vzrostl z jednoho na dva a další zabitý civilista je hlášený po ruském ostřelování z Nikopolu v Dněpropetrovské oblasti. České ministerstvo zahraničí ruské útoky odsoudilo. Moskva tvrdí, že napadla vojenské cíle.
Kanada poskytne Ukrajině další vojenskou pomoc v hodnotě dvou miliard kanadských dolarů (asi 31,6 miliardy korun) a půjčky ve výši 2,3 miliardy kanadských dolarů (asi 36,4 miliardy korun), oznámil dnes premiér Kanady Mark Carney na summitu skupiny velkých světových ekonomik G7. Carney během posledního dne summitu v Kanadě přivítal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského den poté, co odtud předčasně odjel americký prezident Donald Trump.
Tato pomoc umožní financovat drony, munici a obrněná vozidla, upřesnila kanadská vláda. Carney slíbil plnou solidaritu s Ukrajinou a oznámil nové sankce proti Rusku, jejichž cílem je podle něj vyvinout maximální tlak na prezidenta Vladimira Putina.
