Ruský dodavatel plynu Gazprom končí ve své německé divizi, která působí i v Česku
Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Prohlášení o odchodu, na které upozornila agentura Reuters, zveřejnila společnost na internetu. Prozatím není jasné, jak postup ruské energetické firmy ovlivní dodávky zemního plynu z Ruska do Německa. Reuters poznamenal, že německá divize má pobočky mimo jiné ve Švýcarsku a České republice.
Gazprom své rozhodnutí nezdůvodnil. „Dne 31. března ukončila skupina Gazprom svou účast v německé společnosti Gazprom Germania GmbH a ve všech přináležejících aktivech včetně Gazprom Marketing & Trading Ltd,“ napsal stručně Gazprom na síti Telegram. Německá pobočka Gazprom Germania nevydala žádné prohlášení.
Zpráva o odchodu přichází krátce poté, co německý list Handelsblatt s odvoláním na zdroje z vládních kruhů napsal, že německé ministerstvo hospodářství kvůli obavám ohledně dodávek energie uvažuje o vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť.
Divize Gazprom Germania provozuje rozsáhlé zásobníky plynu, zatímco divize Rosněfť Deutschland je jakožto provozovatel rafinerií klíčovým hráčem na trzích s benzinem a naftou.
O možném vyvlastnění těchto firem mluvčí německého ministerstva hospodářství odmítla na dnešní vládní tiskové konferenci hovořit a uvedla, že nehodlá spekulovat.
Rusko od dnešního dne požaduje, aby odběratelé ze seznamu takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ platili za ruský plyn v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek. Příslušný dekret podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Evropské státy převody v rublech odmítají a trvají na platbách v eurech, případně dolarech, jak určují stávající smlouvy.
Administrativa prezidenta USA Donalda Trumpa upustila od řady iniciativ, jejichž cílem je dohnat Rusko k odpovědnosti za válečné zločiny na Ukrajině, píše deník The Washington Post. Americká vláda uvolnila zákonem zřízenou pozici koordinátora pro shromažďování zpravodajských informací napříč celou vládou o údajných ruských zvěrstvech spáchaných na Ukrajině. Bílý dům také omezil činnost týmu ministerstva spravedlnosti, který se zabývá otázkami odpovědnosti za válečné zločiny.
Trumpova administrativa se už dříve rozhodla vystoupit z mezinárodní skupiny vedené Evropskou unií, která má za cíl potrestat Moskvu za porušení mezinárodního práva při invazi na Ukrajinu, připomíná list. Vláda také zrušila program zabavování majetku ruských oligarchů, na které byly uvaleny sankce.
Nyní uvolněná pozice koordinátora pro shromažďování informací o ruských válečných zločinech vznikla na základě legislativy, kterou společně sepsali demokratický kongresman za Colorado Jason Crow a někdejší kongresman za Floridu Mike Waltz, který nyní působí jako Trumpův poradce pro národní bezpečnost.
Koordinátor „má za úkol hnát Putina k odpovědnosti za zločiny, které spáchal proti ukrajinskému lidu,“ sdělil WP Crow. Pozici podle něj zřídily obě politické strany v Kongresu a administrativa musí pověřit toho, kdo ji zastává, plněním příslušných povinností v souladu se zákonem.
„Kvůli své beztrestnosti vrah dál zabíjí. Dnes Rusko zabilo v Kyjevě nejméně 9 lidí. 70 zranilo, vč 6 dětí. Pod troskami budov se stále hledají lidé. Zločiny Ruska nejsou nijak ospravedlnitelné. RU nesmí být za to odměňováno ústupky, ale musí být potrestáno a donuceno k míru silou,“ uvedl na síti X ukrajinský velvyslanec v Praze Vasyl Zvaryč.
Jediná cesta k míru v Evropě vede přes silnou vojenskou podporu Ukrajiny, ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi o mír nejde a nikdy nešlo. Po ruských nočních útocích na Kyjev a další města to na síti X uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr.) je Rusko tím, kdo nechce dohodu.
Fiala uvedl, že zatímco Ukrajina už dříve přijala americký návrh na příměří, Rusko opět útočilo na města, civilisty, děti. Kyjev dříve přijal návrh na celkové třicetidenní příměří, Putin ale na Trumpův požadavek na co nejrychlejší klid zbraní nekývl. „Putinovi o mír nejde a nikdy nešlo, jediná cesta k míru v Evropě vede přes silnou vojenskou podporu Ukrajiny,“ dodal ministerský předseda.
„Rusové ve svých zvěrstvech nepoleví, naopak demokratický svět musí přidat v pomoci Ukrajině. Je to Rusko, kdo nechce dohodu. A kdo nechce mír, ten porozumí jen síle,“ poznamenal šéf diplomacie Lipavský.
