Ruský dodavatel plynu Gazprom končí ve své německé divizi, která působí i v Česku
Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Prohlášení o odchodu, na které upozornila agentura Reuters, zveřejnila společnost na internetu. Prozatím není jasné, jak postup ruské energetické firmy ovlivní dodávky zemního plynu z Ruska do Německa. Reuters poznamenal, že německá divize má pobočky mimo jiné ve Švýcarsku a České republice.
Gazprom své rozhodnutí nezdůvodnil. „Dne 31. března ukončila skupina Gazprom svou účast v německé společnosti Gazprom Germania GmbH a ve všech přináležejících aktivech včetně Gazprom Marketing & Trading Ltd,“ napsal stručně Gazprom na síti Telegram. Německá pobočka Gazprom Germania nevydala žádné prohlášení.
Zpráva o odchodu přichází krátce poté, co německý list Handelsblatt s odvoláním na zdroje z vládních kruhů napsal, že německé ministerstvo hospodářství kvůli obavám ohledně dodávek energie uvažuje o vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť.
Divize Gazprom Germania provozuje rozsáhlé zásobníky plynu, zatímco divize Rosněfť Deutschland je jakožto provozovatel rafinerií klíčovým hráčem na trzích s benzinem a naftou.
O možném vyvlastnění těchto firem mluvčí německého ministerstva hospodářství odmítla na dnešní vládní tiskové konferenci hovořit a uvedla, že nehodlá spekulovat.
Rusko od dnešního dne požaduje, aby odběratelé ze seznamu takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ platili za ruský plyn v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek. Příslušný dekret podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Evropské státy převody v rublech odmítají a trvají na platbách v eurech, případně dolarech, jak určují stávající smlouvy.
Probuzený ruský imperialismus prahne po obnovení sféry vlivu, kam v očích Moskvy patří i ČR, míní ministr zahraničí Jan Lipavský. S koncem války na Ukrajině nezmizí: „Konec palby, až přijde, bude jistě dobrou zprávou, ale i naše vlastní dějiny nás učí, že každý kompromis, který ponechá agresorovi prostor k nějakému dalšímu útlaku nebo nátlaku, bude jen přestávkou před další konfrontací,“ řekl na bezpečnostní konferenci na Hradě.
Ukrajina bez garancí bezpečnosti a suverenity, bez záruk proti dalším útokům Moskvy, bude podle Lipavského zdrojem geopolitických rizik a neklidu pro celý evropský kontinent, především pro jeho východní a střední část. „My poneseme náklady tohoto geopolitického neklidu. Může to být další uprchlická vlna před novým ruským násilím, může to být určitá riziková přirážka pro investice do tohoto regionu, celá řada dalších důsledků,“ poznamenal.
Ústavní soud zrušil rozsudek nad protivládním aktivistou Ladislavem Vrabelem, jenž dostal peněžitý trest za tvrzení o plánovaném českém jaderném útoku na Rusko. V nálezu zdůraznil „kardinální význam svobody projevu“. Pokud se v boji za demokracii obětuje svoboda projevu, nebude už za co bojovat, uvedl soudce zpravodaj Tomáš Langášek. Soud připustil, že stát musí čelit dezinformacím, ale zároveň při tom musí chránit svobody. Ke kriminalizaci je třeba přistupovat s velkou obezřetností, rizika jsou příliš vysoká.
Vrabel tvrdil, že Česko plánuje zaútočit jadernými zbraněmi ze stíhaček a varoval před odvetným ruským útokem. „Takže jestli vám nedochází, o co se snaží paní ministryně Jana Černochová, a nechává vás to klidně sedět na židli, tak seďte na gauči a užijte si těch posledních pár měsíců života,“ řekl Vrabel v živém vysílání na sociálních sítích.
ÚS poukázal na to, že Vrabelův výrok byl spíše projevem politické povahy, který má navzdory prvkům dezinformace blíže k názorovému soudu či hodnocení než ke konstatování faktu. Vrabel totiž kritizoval plánovaný nákup letounů F-35, které jsou schopné nést jaderné hlavice. „Projev nelze zjednodušeně prohlásit za nepravdivý ve smyslu skutkové podstaty šíření poplašné zprávy,“ řekl Langášek. V ústavní stížnosti Vrabel tvrdil, že výrok je vytržen z kontextu. Šlo prý o nadsázku a vyjádření názoru.
V EU bude podle ministryně obrany Jany Černochové obrana vždy soupeřit s dalšími agendami a bude ve stínu oblastí, kvůli kterým unie vznikla, hlavně ekonomiky a průmyslu. „To není nezbytně špatně, bez těchto odvětví by totiž nebyla ani žádná obrana. Ale pořád to staví obranu do pozice juniorní agendy. Na rozdíl od NATO jako čistě obranné organizace,“ uvedla.
Role EU je podle ní i tak v oblasti bezpečnosti nepopiratelná. „EU má nástroje, jak obranu výrazně posílit - průmyslové, finanční, legislativní,“ podotkla na Hradě na konferenci k bezpečnosti. Je ráda, že Evropská komise přichází s návrhy výrazných investic do obrany, a to i za využití společné půjčky.
