Ruský dodavatel plynu Gazprom končí ve své německé divizi, která působí i v Česku
Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Prohlášení o odchodu, na které upozornila agentura Reuters, zveřejnila společnost na internetu. Prozatím není jasné, jak postup ruské energetické firmy ovlivní dodávky zemního plynu z Ruska do Německa. Reuters poznamenal, že německá divize má pobočky mimo jiné ve Švýcarsku a České republice.
Gazprom své rozhodnutí nezdůvodnil. „Dne 31. března ukončila skupina Gazprom svou účast v německé společnosti Gazprom Germania GmbH a ve všech přináležejících aktivech včetně Gazprom Marketing & Trading Ltd,“ napsal stručně Gazprom na síti Telegram. Německá pobočka Gazprom Germania nevydala žádné prohlášení.
Zpráva o odchodu přichází krátce poté, co německý list Handelsblatt s odvoláním na zdroje z vládních kruhů napsal, že německé ministerstvo hospodářství kvůli obavám ohledně dodávek energie uvažuje o vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť.
Divize Gazprom Germania provozuje rozsáhlé zásobníky plynu, zatímco divize Rosněfť Deutschland je jakožto provozovatel rafinerií klíčovým hráčem na trzích s benzinem a naftou.
O možném vyvlastnění těchto firem mluvčí německého ministerstva hospodářství odmítla na dnešní vládní tiskové konferenci hovořit a uvedla, že nehodlá spekulovat.
Rusko od dnešního dne požaduje, aby odběratelé ze seznamu takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ platili za ruský plyn v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek. Příslušný dekret podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Evropské státy převody v rublech odmítají a trvají na platbách v eurech, případně dolarech, jak určují stávající smlouvy.
Polovina domácností ukrajinských uprchlíků v Česku žila loni pod hranicí příjmové chudoby. Práci přitom mělo 80 procent příchozích v aktivním věku. Velká část z nich stále pracuje výrazně pod svou profesní kvalifikací. Třetině výdělek nestačil na živobytí. Vyplývá to z výsledků osmé a deváté vlny dlouhodobého průzkumu Hlas Ukrajinců, které dnes zveřejnilo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Zjištění jsou reprezentativní. Do osmého kola dotazování se loni na přelomu června a července zapojilo 1261 uprchlíků a do devátého pak v listopadu 1048.
Spojené státy chtějí pochopit postoje Ukrajiny a zjistit, jaké ústupky je Kyjev na cestě k diplomatickému ukončení války s Ruskem připraven učinit. Dnes to podle agentury Reuters prohlásil americký ministr zahraničí Marco Rubio o úterním jednání s ukrajinskou delegací v Saúdské Arábii. Poznamenal, že výsledek schůzky může výrazně ovlivnit rozhodnutí USA znovu poskytnout Ukrajině pomoc. Washington krátce po nedávné roztržce mezi prezidenty USA a Ukrajiny Donaldem Trumpem a Volodymyrem Zelenským pozastavil zbrojní podporu Ukrajině, která se od února 2022 brání ruské invazi.
Podívejte se na nové snímky s Volodymyrem Zelenským v Saúdské Arábii.
