Ruský dodavatel plynu Gazprom končí ve své německé divizi, která působí i v Česku
Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Prohlášení o odchodu, na které upozornila agentura Reuters, zveřejnila společnost na internetu. Prozatím není jasné, jak postup ruské energetické firmy ovlivní dodávky zemního plynu z Ruska do Německa. Reuters poznamenal, že německá divize má pobočky mimo jiné ve Švýcarsku a České republice.
Gazprom své rozhodnutí nezdůvodnil. „Dne 31. března ukončila skupina Gazprom svou účast v německé společnosti Gazprom Germania GmbH a ve všech přináležejících aktivech včetně Gazprom Marketing & Trading Ltd,“ napsal stručně Gazprom na síti Telegram. Německá pobočka Gazprom Germania nevydala žádné prohlášení.
Zpráva o odchodu přichází krátce poté, co německý list Handelsblatt s odvoláním na zdroje z vládních kruhů napsal, že německé ministerstvo hospodářství kvůli obavám ohledně dodávek energie uvažuje o vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť.
Divize Gazprom Germania provozuje rozsáhlé zásobníky plynu, zatímco divize Rosněfť Deutschland je jakožto provozovatel rafinerií klíčovým hráčem na trzích s benzinem a naftou.
O možném vyvlastnění těchto firem mluvčí německého ministerstva hospodářství odmítla na dnešní vládní tiskové konferenci hovořit a uvedla, že nehodlá spekulovat.
Rusko od dnešního dne požaduje, aby odběratelé ze seznamu takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ platili za ruský plyn v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek. Příslušný dekret podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Evropské státy převody v rublech odmítají a trvají na platbách v eurech, případně dolarech, jak určují stávající smlouvy.
Premiér Petr Fiala odlétá na mimořádné jednání Evropské rady v Bruselu. „Evropa čelí historické zkoušce a musí převzít větší odpovědnost za vlastní bezpečnost a obranu,“ uvedl na facebooku před odletem na summit.
Za hrozbu pro Rusko označil dnes ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov slova francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který ve středu v projevu k národu mimo jiné řekl, že zahájí debatu o rozšíření francouzského jaderného deštníku na spojence v Evropě. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov vystoupení šéfa Elysejského paláce označil za vysoce konfrontační a jadernou rétoriku. Oba ruští činitelé přitom odmítli možnost rozmístění evropských vojáků po případném příměří na Ukrajině, která se už tři roky brání ruské vojenské agresi. Vyplývá to ze zpráv ruské státní agentury TASS.
Shoda na podpoře Ukrajiny nebude asi tak silná, jako tomu bylo na dřívějších summitech EU, odkázal premiér Petr Fiala (ODS) před odletem na postoje Slovenska a Maďarska.
Pokud se EU neshodne na podpoře Ukrajiny, o to důležitější bude nalezení jednoty na posílení vlastní obrany a bezpečnosti, uvedl Fiala. EU se musí snažit o zachování transatlantické vazby a dál spolupracovat se Spojenými státy. Pro Evropu je to naprosto nutné, dodal český premiér.
