Ruský dodavatel plynu Gazprom končí ve své německé divizi, která působí i v Česku
Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Prohlášení o odchodu, na které upozornila agentura Reuters, zveřejnila společnost na internetu. Prozatím není jasné, jak postup ruské energetické firmy ovlivní dodávky zemního plynu z Ruska do Německa. Reuters poznamenal, že německá divize má pobočky mimo jiné ve Švýcarsku a České republice.
Gazprom své rozhodnutí nezdůvodnil. „Dne 31. března ukončila skupina Gazprom svou účast v německé společnosti Gazprom Germania GmbH a ve všech přináležejících aktivech včetně Gazprom Marketing & Trading Ltd,“ napsal stručně Gazprom na síti Telegram. Německá pobočka Gazprom Germania nevydala žádné prohlášení.
Zpráva o odchodu přichází krátce poté, co německý list Handelsblatt s odvoláním na zdroje z vládních kruhů napsal, že německé ministerstvo hospodářství kvůli obavám ohledně dodávek energie uvažuje o vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť.
Divize Gazprom Germania provozuje rozsáhlé zásobníky plynu, zatímco divize Rosněfť Deutschland je jakožto provozovatel rafinerií klíčovým hráčem na trzích s benzinem a naftou.
O možném vyvlastnění těchto firem mluvčí německého ministerstva hospodářství odmítla na dnešní vládní tiskové konferenci hovořit a uvedla, že nehodlá spekulovat.
Rusko od dnešního dne požaduje, aby odběratelé ze seznamu takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ platili za ruský plyn v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek. Příslušný dekret podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Evropské státy převody v rublech odmítají a trvají na platbách v eurech, případně dolarech, jak určují stávající smlouvy.
„Poskytujete opravdovou praktickou pomoc Ukrajině,“ poděkoval v Senátu České republice velvyslanec Ukrajiny Vasyl Zvarych. „Tři roky nesmírného utrpení pro ukrajinský lid. Také ukázaly odhodlání a neochvějnou vůli Ukrajiny bránit svou svobodu, nezávislost a suverenitu. Ukrajinci v těžké době ukázali svou odvahu a sílu nejen na frontě, ale i v každodenním životě. Vaše podpora nám pomáhá tuto těžkou zkoušku zvládnout,“ řekl na konferenci v Senátu Parlamentu České republiky.
A vyjádřil se i k úvahám o mírových jednáních: „Je důležité, aby to byl trvalý a spravedlivý mír. Je naší prioritou dosáhnout spravedlivého míru na základě mezinárodního práva, jehož základním principem je územní celistvost a suverenita. Nejlepší bezpečnostní zárukou bude pro Ukrajinu členství v EU a NATO – a Rusko by se do toho nemělo vměšovat. Ani EU ani NATO nejsou hrozbou pro Rusko. Naopak Rusko ohrožuje celý demokratický svět,“ řekl velvyslanec.
„Evropa má v tento okamžik méně bojeschopných brigád než Ukrajina. Je to proto, že si furt říkáme, že to je tak nějak v pohodě, tak nějak to vyřeší Amerika, tak nějak se ubrání Ukrajina,“ kritizuje Otakar Foltýn, koordinátor strategické komunikace Úřadu vlády ČR.
Evropská rozvědka spočítala, že na zastavení Ruska stačí 0,25 procenta HDP Evropy, dodal na konferenci Ruská agrese proti Evropě.
„Evropská pomoc Ukrajině od začátku války je cca dvakrát vyšší než americká,“ sečetl Jan Jireš, vrchní ředitel sekce obranné politiky a strategie ministerstvo obrany. Od zemí Evropské unie šla na Ukrajinu asistence v hodnotě asi 250 miliard dolarů (6 bilionů Kč), z USA 130 miliard dolarů (3,1 bil. Kč). Větší podíl americké pomoci připadal na vojenské výdaje – 66 miliard dolarů oproti 52 ze zemí EU. Ale co se nedávných balíčků týče, i tam už převažovaly evropské peníze, uvedl na konferenci Ruská agrese proti Evropě konané v Senátu ke třetímu výročí Putinovy invaze.
