Ruský dodavatel plynu Gazprom končí ve své německé divizi, která působí i v Česku
Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Prohlášení o odchodu, na které upozornila agentura Reuters, zveřejnila společnost na internetu. Prozatím není jasné, jak postup ruské energetické firmy ovlivní dodávky zemního plynu z Ruska do Německa. Reuters poznamenal, že německá divize má pobočky mimo jiné ve Švýcarsku a České republice.
Gazprom své rozhodnutí nezdůvodnil. „Dne 31. března ukončila skupina Gazprom svou účast v německé společnosti Gazprom Germania GmbH a ve všech přináležejících aktivech včetně Gazprom Marketing & Trading Ltd,“ napsal stručně Gazprom na síti Telegram. Německá pobočka Gazprom Germania nevydala žádné prohlášení.
Zpráva o odchodu přichází krátce poté, co německý list Handelsblatt s odvoláním na zdroje z vládních kruhů napsal, že německé ministerstvo hospodářství kvůli obavám ohledně dodávek energie uvažuje o vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť.
Divize Gazprom Germania provozuje rozsáhlé zásobníky plynu, zatímco divize Rosněfť Deutschland je jakožto provozovatel rafinerií klíčovým hráčem na trzích s benzinem a naftou.
O možném vyvlastnění těchto firem mluvčí německého ministerstva hospodářství odmítla na dnešní vládní tiskové konferenci hovořit a uvedla, že nehodlá spekulovat.
Rusko od dnešního dne požaduje, aby odběratelé ze seznamu takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ platili za ruský plyn v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek. Příslušný dekret podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Evropské státy převody v rublech odmítají a trvají na platbách v eurech, případně dolarech, jak určují stávající smlouvy.
Jihoukrajinské přístavní město Oděsa se opět stalo terčem ruských vzdušných úderů. Úřady hlásí jednu zraněnou ženu a 90.000 domácností bez proudu.
Americký prezident v Miami také zmínil svůj pokus získat od Ukrajiny vzácné nerosty a obvinil vládu Zelenského z „porušení dohody“. List Financial Times v sobotu s odvoláním na své zdroje napsal, že ukrajinský prezident odmítl návrh Trumpovy administrativy, aby USA získaly práva na přibližně 50 procent vzácných nerostů na Ukrajině. Návrh dohody podle jeho zdroje zmiňoval, že USA získají ukrajinské přírodní zdroje výměnou za minulou vojenskou pomoc a neobsahoval nic o podobné podpoře v budoucnu.
Kyjev se podle listu snaží vyjednat lepší dohodu, která by obsahovala bezpečnostní záruky, a chce do budoucího využívání ukrajinských přírodních zdrojů zapojit i další země, včetně států Evropské unie.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Kdyby chtěl, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mohl přijet na rozhovory USA a Ruska o možnostech ukončení války na Ukrajině, které se konaly v úterý v Rijádu, prohlásil americký prezident Donald Trump ve středu večer místního času (v noci na dnešek SEČ) v Miami. Staronová americká hlava státu tak na konferenci FII Priority podporované Saúdskou Arábií pokračovala v kritice svého ukrajinského protějšku.
Trump přitom Zelenského opět označil za „průměrně úspěšného komika“ a „diktátora“, který podle něj přemluvil USA k poskytnutí finanční pomoci Ukrajině. Trump ukrajinského vůdce označil za diktátora už ve středu na sociální síti Truth Social.
„Mladí lidé z Ruska a Ukrajiny jsou ti, kteří jsou decimováni,“ prohlásil Trump s tím, že doufá v brzké uzavření příměří mezi válčícími zeměmi. Podle amerického prezidenta mírová jednání postupují „velmi dobře“.
